- Podcasty
- Rozhlasový sloupek
Poslechněte si podcast: Jan Cempírek: U krámku s pastelkami
Venku je sychravé počasí, blíží se konec roku, brzy je tma, člověk tak nějak zvážní. A leckdy třeba i přemýšlí nad tím, co tady po něm zůstane? A jestli vůbec něco?
Rozhlasový sloupek
Krátké glosy, které píší a poté i čtou zajímavé osobnosti našeho kraje.
Jiří Březina starší: Otravní telefonisté
Určitě volají i vám. Jsou v telefonu tak přátelští, až si myslíte, že se ozývá nějaký kamarád, se kterým jste se dlouho neviděli. Jenže tohohle kamaráda na vás zajímá jen vaše peněženka.
Mirka Nezvalová: Jedu Milošem a Blaženou
Nejsem zrovna častý účastník českobudějovické městské hromadné dopravy. Využívám ji totiž jen ve chvílích, kdy se kvůli počasí nechci pohybovat ve městě na kole. Možná i proto jsem si až později všimla, že nové trolejbusy mají jména po známých osobnostech.
Antonín Pelíšek: A co ti broučci
Jako celoživotní čtenář jsem začátkem roku bilancoval, která kniha mě v životě nejvíc zaujala. Pokud vím, moje čtenářství rozdělovaly etapy podle toho, co bylo právě v kurzu, k sehnání, co mě momentálně přitahovalo, co bylo klasické, světové nebo také zakázané.
Martina Adlerová: Moje postel
Hlavním účelem nábytku zvaného postel je dobře se v ní vyspat. Nejsem si ale jistá, jestli to platí i pro tu moji.
Věra Hlaváčková: Ladovská zima
Žijeme v pásmu, kde se střídají roční období, a proto jsme hodně závislí na počasí. Každý rok si toužebně přejeme, aby na Vánoce napadl sníh, a my jsme si tu krásnou bílou nádheru mohli užít.
Zdena Kolářová: Postelový typ
Jsem postelový typ. Pokud čekáte nějakou pikanterií, pak vás zklamu. Mluvím teď o prachobyčejné rozkoši, kdy člověk padne do peřin a ví, že od této chvíle opravdu nic nemusí.
Martina Adlerová: Výhrůžky všedního dne
Dnešní doba je plná výhrůžek. Novinky, zprávy, titulky, clickbaity… Pořád se něčím vyhrožuje. Zdá se, že novodobým fenoménem je vyvolat negativní emoce: úzkost, zděšení, paniku, šílenství…
Jan Štifter: Stejní
Čekal jsem na syna před gymnáziem, vyšel kluk, zamával jsem na něj – kluk tak obyčejně pokynul hlavou a šel pryč. Vyšla parta holek a s ní další kluk, tentokrát jsem kynul hlavou já, ta parta pokračovala k autu a zmizela.
Jan Flaška: Hlavně jistotu
Člověk postupem let dospěje do věku, kdy by ho nečekané překvapení mohlo i zabít. Aby neriskoval infarkt, poslouchá pořád stejnou hudbu, jezdí na dovolenou na stejná místa, každé Vánoce dává svým blízkým vždy stejné dárky. Utvrdil se v názoru, že když už jednou něco funguje, není důvod to měnit.
Mirka Nezvalová: Práce není všechno
Moderně se tomu říká work – life balance. Stav, kdy se podaří efektivně rozdělit čas a energii mezi pracovní a osobní život, abyste byli spokojení a vaše rodina také.