- Podcasty
- Rozhlasový sloupek
Poslechněte si podcast: Rozhlasový sloupek: Ivan Mls - Podzimní výlovy
Miluji práci. Celé hodiny se na ni vydržím dívat. Tenhle bonmot, který, tuším, svého času vyslovil Miroslav Horníček, mě napadá každý podzim, když se vydám na výlov některého z jihočeských rybníků.
Rozhlasový sloupek
Krátké glosy, které píší a poté i čtou zajímavé osobnosti našeho kraje.
Kateřina Bolechová: Vykradený sklep
A máte sklep? A mohla bych ho vidět? Kdo by neznal populární hlášku z filmu Kulový blesk. My sklep máme, jestli se tak dá říkat malé kóji v paneláku. No a jak už to v takových prostorách bývá, občas se na ně zaměří zloděj.
Mirka Nezvalová: Sladké korektury
Už se vám stalo, že jste si řekli, že omezíte sladkosti, a ono se to podařilo? Je to těžké, že? Také jsem do té pasti před pár týdny spadla a úplně nevinně.
Jiří Březina starší: Klidné nakupování
Nedávno jsem zašel večer do supermarketu. Původně jsem ani nechtěl nakupovat. Jen jsem šel kolem a přitom si vzpomněl na nějakou zapomenutou maličkost, tak jsem vstoupil.
Martina Adlerová: Zdolat horu
S přibývajícím věkem si dávám stále více úkolů a předsevzetí. Většinou nesplnitelných. Například: vstoupit do klubu otužilců. Naučit se plynule finsky. A taky vystoupat na Mount Everest.
Jan Štifter: Hřiště na Palačáku
Raduju se z nového hřiště na Palačáku, ač někteří říkají, že přímo do náměstí dětské hřiště nepatří – podle mě je to skvělé místo pro setkávání, protože zdejší děti tolik dalších příležitostí nemají.
Jiří Březina starší: Dopravní absurdity
Slovo „retardér“ má asi víc významů, ale pro mě je to hlavně umělý hrbol na vozovce, jehož smyslem je vyrazit mi zuby. V budějovických ulicích jsme si retardéry užívali léta a najednou mizí. Dostal snad někdo rozum?
Mirka Nezvalová: Zajíc Kája
Můj tatínek Karel byl vášnivý nimrod, tedy amatérský člen mysliveckého sdružení s právem po příslušných zkouškách vlastnit zbraň. Doma jich tedy měl několik. Následkem toho jsem se už jako dítě naučila při konzumaci jím ulovených divokých kachen docela obstojně plivat broky.
Martina Adlerová: Strašidlo v sadu
Aby bylo jasno, strašidla nejsou. Ale stejně jim jdu z cesty. Naposled, když jsem potkala strašidlo, pronesla jsem větu: „Když mě necháš na pokoji, napíšu o tobě sloupek.“
Jan Cempírek: U krámku s pastelkami
Venku je sychravé počasí, blíží se konec roku, brzy je tma, člověk tak nějak zvážní. A leckdy třeba i přemýšlí nad tím, co tady po něm zůstane? A jestli vůbec něco?
Věra Hlaváčková: Rekapitulace
Občas se člověk zastaví a trochu se zamyslí, podívá se zpátky, hodnotí svá rozhodnutí nebo jednání. Ale nemusíte to nutně dělat. Já se v nějaké slabé chvilce zastavila a položila si otázku, jestli jsem v životě udělala něco, čeho bych litovala, jestli nechci něco vrátit zpátky a jestli chci prožít něco znovu.