- Podcasty
- Rozhlasový sloupek
Poslechněte si podcast: Zdena Kolářová: Komunitní centra
Česká televize nabízí ve své programové skladbě docela nenápadné pořady, které jsou moc zajímavé, ale protože jsou v nešikovném čase, moc se o nich neví.
Rozhlasový sloupek
Krátké glosy, které píší a poté i čtou zajímavé osobnosti našeho kraje.
Hana Hosnedlová: Umění brát
Mám radost, že máš radost – říkávala kdysi dávno moje kamarádka, když jsem se radovala nad některým z jejích drobných, symbolických dárečků. Už tehdy jsem pochopila, že umění přijímat je stejně náročné a důležité jako umění dávat.
Ivan Mls: Střídání času
Tak už tady bude zase, dorazí v noci ze soboty na neděli a jako každoročně s námi stráví sedm měsíců. A zase kolem něj budou chvilku vášnivé diskuse – jedni ho nesnášejí, druzí ho milují a jiným je naprosto lhostejný.
Jan Cempírek: Stožec
Jestli mám na Šumavě nějaké místo opravdu rád, tak je to krajina kolem Stožce. Rozlehlé lesy, kde se člověk může kdykoliv ztratit, květy devětsilu vonící ve škarpách a sem tam k uchu dolehne zatroubení lokálky, křižující kdesi v údolí jeden z mnoha nechráněných přejezdů. To je Stožec.
Zdena Kolářová: Popeláři
Nevím, v čem spočívá kouzlo popelářské práce, ale už jsem slyšela spoustu lidí, kteří říkali, že jako děti chtěli být právě popeláři.
Hana Hosnedlová: Procházky
Vzpomínám si, že v době mého dětství jsme pravidelně v neděli odpoledne chodívali s rodiči na procházky nebo na celodenní výlety. A nebyli jsme sami.
Jiří Březina starší: Vrabci
Loni o prázdninách na náš balkon zalétla samička vrabce. Prohopkala ho křížem krážem a zase odlétla. Za pár dní se objevila zas.
Jan Flaška: Z historie návodů na notebooky
Když jsem nedávno kupoval notebook, nebylo v krabici kromě nabíječky už nic dalšího – jen jakýsi kus papíru s pár piktogramy. Překvapilo mě to. Patřím totiž ke generaci blbců.
Hana Hosnedlová: Kniha
Březen je měsícem knihy a já bych vám ráda v této souvislosti představila jednu nevšední publikaci s názvem Jihočeské osobnosti známé a méně známé
Ivan Mls: Petky
Maličko lituji, že nebydlím v nějakém našem velkoměstě. Třeba v Praze, Brně, Olomouci či Plzni. Ne snad, že bych měl něco proti Českým Budějovicím, nedám na ně dopustit, ale přece jenom, těmito městy momentálně kráčí pokrok.
Jiří Březina starší: Selský rozum
Také se rádi řídíte selským rozumem? Nač se potápět do složitostí a dumat nad věcmi, které jsou jasné na první pohled. Jenže selský rozum občas nefunguje. Ověřil jsem si to před časem u Vrbenských rybníků.