Kdo hledá, najde. Ačkoliv jsem po ničem důležitém nepátral, podařilo se mi najít doslova poklad. Při očistě domácí knihovny jsem narazil na rozpadávající se knížečku s názvem Ráno. V podtitulu oznamovala, že je čítankou pro druhou třídu obecních škol a vznikla roku 1926.

Jestli něco fakt nemám rád, je to slovo rekreant. Třetím rokem jsou z nás chalupáři, ale vůbec ne rekreanti; a přitom to slyším pořád, v naší vsi je jen pár trvale obydlených domů, většinou tu jsou rekreanti.

Jednoho podvečera jsem šla vynést odpadky do kontejneru. Před domem jsem uslyšela podivný křik, velmi hlasitý. Na silnici vedle mne seděl havran a zoufale krákal.

V příštím životě budu sýrařem. Což by mou ženu rozesmálo, ale já jsem si tím jist. Protože sýry ve všech podobách se mi tak nějak pletou do cesty už od malička. A to nemůže být náhoda, ale nejspíš jen karmická příprava na příští reinkarnaci.

Čekajíc na autobus a bloumajíc před trafikou, padne mi do očí titulek Nejkrásnější místa světa, která musíte navštívit v tomto roce.

Žijeme v době, kdy jedna pravda nestačí, a platí to i pro krmení ptáků. Jeden vzdělaný odborník tvrdí, že jakékoli krmení ptáků je nepřípustným zásahem do přírody, druhý stejně vzdělaný vás zapřísahá, abyste krmili celý rok. Ano, i v létě, protože krajina je lidskou činností tak degradovaná, že to ptáci bez naší pomoci nezvládnou.

Rád vzpomínám na ten krámek na Rudolfově, nahoře na Vesce, myslím, že ho měli nějací Kubíčkovi, a byl to klasický pultový prodej: Tak co to bude dneska?

Konečně máme zase pejska. Máme dokonce dva – dvě nádherné dvouleté psí sestřičky z útulku.

Myslím, že každá druhá z nás žen už držela nějakou tu dietu. Mám osobní zkušenosti s vajíčkovou, ananasovou, tukožroutskou – no, raději nebudu všechny mé pokusy vypočítávat, protože efekt byl vždy stejný. Nějaké to kilo jsme pokaždé shodila a pak zase poměrně rychle nabrala.

Podobné dialogy jistě znáte. Jeden třeba říká: „Viděl jsi ten film, no s-tamtím… jak hrál taky v-tamtom!“ A druhý odpovídá: „Myslíš tamten? S ním hrála přeci taková-ta… Jo, viděl!“