Se spisovatelem Adalbertem Stifterem nás pojí nejen kořeny, ale i vztah k jihočeskému pohraničí – kdykoliv vidím kostel svaté Markéty v Horní Plané, zdá se mi, že jsem zase trochu doma, přestože naše rodina opustila městečko už před řadou generací: to pouto si ale pořád předáváme.

Dobrovolně se přiznávám, že jsem hodně aktivní knihomolka. Kouzlu psaných příběhů jsem propadla už ve chvíli, kdy jsem jako malá holka dolouskala několik dílů Káji Maříka. Má závislost rostla.

Moje babička mě plísnila, když se mi do něčeho nechtělo, a říkávala: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Myslela jsem si, že jsem líná a prostě se mi do nepříjemných věcí nechce. Zavolám tam až zítra, to rozhodnutí odložím na jindy, uklidím odpoledne.

Pomalu nastává čas myslet na zimní obutí. Teď tedy nemám na mysli přezouvání auta, tam nám jasné povinnosti ukládá § 40 zákona číslo 361/2000 Sbírky o silničním provozu. Myslím prostě boty.

Nevím, jestli znáte tuřín. Je to nafialovělá zelenina podobná řepě a pokud ho zahlédnete někde v supermarketu, bude sotva větší než pěst. To my jsme kdysi – jako děti – před Dušičkami sháněli tuřín daleko větší. Musel být velký aspoň jako dětská hlava, abychom z něj mohli vyřezat lebku a vystavit ji v okně se svíčkou uvnitř.

Jak tak ty roky letí a člověk si uvědomuje to blížící se stáří, logicky si pokládá otázku, jestli by chtěl být zase mladý. Myslím, že být ve věku důležitých rozhodnutí, která ovlivní celý váš život, není dnes snadné.

Svátek Všech svatých a také následné Dušičky, jinak též svátek Všech zesnulých nebo Památka zesnulých jsou tady coby dup a já se jako Jihočech cítím v téhle souvislosti silně diskriminovaný.

Závidím Polákům příběh jejich odporu. To, jak tvrdě si hájí svou pozici, už jednou obnovovali svůj stát a klidně ho postaví znovu, protože domy a ulice se staví snáz než pokažená národní hrdost.

Chtěla bych být svým psem, svěřila se mi nedávno známá, která pravidelně adoptuje psí sirotky z útulků. Měla jich už několik. Naposledy temperamentního hafana typu českého fouska a k němu chová křížence labradora, bohužel ve věku, kdy i zvířata trápí artróza kloubů.

Jeden chlapeček mi nedávno řekl, že by chtěl jen soboty. Proč soboty, opáčila jsem. Protože už nejdu do školy a je přede mnou ještě volná neděle. Něco na tom je.