- Podcasty
- Příběhy 20. století
Poslechněte si podcast: Rodiče se starali o syna. Přežil. Oni zahynuli v plynových komorách
Před válkou žila v Pardubicích v Nerudově ulici židovská rodina Wernerova. Tatínek prodával jako obchodní cestující pro firmu Kudrnáč gumové podpatky pro dámskou obuv. Maminka se starala o osmiletou Lenku a desetiletého Pavla. Když obdrželi v roce 1942 obsílku do Terezína, maminka napekla sušenky. Lenka zemřela v ghettu na zánět mozkových blan.
Příběhy 20. století
Vyprávíme příběhy, na které se zapomnělo, nebo se na ně mělo zapomenout.
Tolik neštěstí za jeden den… Vzpomínky Antonie Kašparové a dalších českých dětí z Volyně
88letá Antonie Kašparová patří k posledním Čechům, kteří přišli na svět na Volyni, prožili tam krvavé roky 1939–1945 a po druhé světové válce se vrátili do staré vlasti. V posledních dvou letech jsme pro Paměť národa a Český rozhlas natáčeli právě vzpomínky „volyňských českých dětí“, jejichž rodiny se po repatriaci usadily v okolí Šumperka a Olomouce.
V dnešních Příbězích 20. století se Adam Drda věnuje vzpomínkám Volyňských Čechů - posledních pamětníků událostí druhé světové války na pomezí Polska a Ukrajiny
Většina českých rodin z Volyně byla repatriována v roce 1947 - rozhovory s tehdejšími dětmi vznikly v posledních dvou letech.
Vladimír Zikan, prodavač v jednom obchodě na Václavském náměstí, utekl v roce 1948 do Spojených států amerických
Tam narukoval do armády a několik měsíců bojoval v Korejské válce, od které právě v těchto dnech uplynulo sedmdesát let. Příběh tohoto Čechoameričana zpracoval do následujícího dokumentu Mikuláš Kroupa.
Prodavač z Václaváku se stal americkým vojákem a bojoval v korejské válce
Po převratu v únoru 1948 zavedli komunisté v naší zemi režim, který vyhnal během dvou let přes 20 tisíc lidí přes hranice. Jedním z nich byl i devatenáctiletý prodavač ve fotoprodejně na Václavském náměstí Vladimír Zikan. V zahraničí ho uvěznili, zamiloval se, přišel o zuby v korejské válce, vystudoval ekonomii a stal se vysokým manažerem obrovské americké továrny.
Holčička z Berlína. Příběh židovské dívky Judis Urbanové rozené Baerové
V roce 1943 (ale mohlo to být i o něco dřív) přijel do Bohušovic nad Ohří transport z Německa. Byli v něm staří Židé, zničení dlouhou cestou a ve velmi špatném stavu, posbíraní pravděpodobně po různých starobincích. Měli jít do ghetta v Terezíně. Mezi tamními vězni, kteří měli na starost vykládání a prohlídku vlaku, byl i František Leiner, který našel v jednom z vagónů plačící asi dvouletou holčičku, zabalenou v potrhané dece.
V dnešních Příbězích 20. století se bude Adam Drda věnovat osudům Judis Urbanové
Narodila se roku 1940 v Berlíně, nacisté ji připravili o rodiče a jako osamělá holčička se v roce 1943 dostala do ghetta v Terezíně s transportem starých lidí.
Rozhlas slaví 18. května výročí 100 let své existence
Máme k dispozici tisíce různých příběhů spjatých s rádiem. Jsou shromážděné ve zvukovém archivu Paměť národa. Tato svědectví prostudoval a do rozhlasového dokumentu Příběhy 20. století zpracoval Mikuláš Kroupa.
Rozhlas slaví sto let. Stále žijí lidé, kteří za svobodné rozhlasové vysílání nasazovali své životy
Bubnování dešťových kapek o celtu stanu. Bouřka. Štěkot psa. Rozechvělá slova radiotechnika Vlacha: „Haló, haló, zde radiostanice O. K. P. Kbely u Prahy, prozatímní vysílací stanice Radiojournalu...“ Pak zahrála trubka státní hymnu. Takto poeticky začal vysílat 18. května 1923 ve 20 hodin a 15 minut z vypůjčeného skautského stanu rozhlas, který slaví sto let. Jsou s ním spojeny tisíce lidských dramat.
Dnešní Příběhy 20. století zaznamenaly vzpomínky Marty Neužilové z Bohušovic nad Ohří
Její matka Olga Klicperová patřila k protinacistickému odboji, pomáhala lidem, vězněným v terezínském ghettu, a v roce 1943 byla zavražděna v Osvětimi. Příběh zaznamenal Adam Drda.
Máma si asi nepřipouštěla, co jí hrozí… Příběh židovské odbojářky Olgy Klicperové a jejích dětí
Městečko Bohušovice nad Ohří leží v litoměřickém okrese, v těsném sousedství Terezína. Od podzimu 1941 do léta 1943 přijížděly na tamní nádraží židovské transporty, lidé odtud pokračovali pěšky do ghetta. V Bohušovicích před domem číslo 105 na Masarykově ulici je dnes možno narazit na kámen zmizelých (Stolpersteine), připomínající památku Olgy Klicperové.