Děti z různých koutů světa, které mají nulovou nebo minimální znalost češtiny, zná české školství už desítky let. Nejvýraznější skupinou jsou v posledních třech letech studenti z Ukrajiny. Přišli z válkou zasažené země a ocitli se ve třídách, kde nikomu nerozuměli. Čelí nejen jazykové bariéře, ale i nejednotnému systému podpory. Někteří už úspěšně složili přijímací zkoušky na střední školy, jiní se „ztrácejí v překladu“ a nerozumí výuce. Jak podpořit jejich vzdělávání?

Před dvěma lety se laické veřejnosti poprvé představil jazykový model Chat GPT. Do vínku dostal schopnosti, které ho předurčily k využití ve vzdělávání. Jak se ale umělá inteligence prosazuje v českých školách? „Meziročně vidíme nárůst a nástroje umělé inteligence zatím používá při výuce zhruba 17 procent vyučujících,“ uvádí v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Ivana Böhmová, koordinátorka pro oblast AI ve vzdělávání z Národního pedagogického institutu. (Repríza)

Střední odborné školy mohou být líhně talentů, umění a dovedností. Jak podpořit odborné školy, aby držely krok s měnícím se světem? Posunout odborné školství na vyšší úroveň můžou mezinárodní výjezdy studentů a pedagogů. „Pro řadu žáků, kteří vyjedou, je to posun, který nastartuje jejich kariéru,“ míní v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Pavlína Kroužková z Domu zahraniční spolupráce, který pomáhá studentům odborných škol vyjíždět díky programu Evropské unie Erasmus+.

Jaká je síla slova, kultury a umění při utváření pocitu, že člověk někam patří a může být na sebe hrdý? To je otázka, která se týká v českých školách nejen menšin. Cestou k tomu může být sociální podpora okolí i umění. V případě romských žáku ho nabízí například organizace Ara Art, která se věnuje aktivistické kultuře, nebo nakladatelství Kher, které vydává dětské knihy s romskou tematikou. Jak zajistit, aby talent a potenciál dětí nepřišel vniveč?

V roce 2023 strávily české děti venku průměrně dvě hodiny denně. Rodiče se přitom podle průzkumů shodují, že děti potřebují být venku každý den a že nedostatek kontaktu s přírodou je velký problém. Musí být třída jen v budově školy? Stále více pedagogů se zajímá i o učení venku. Na takových hodinách se spojují vyučovací předměty s pohybem, teorie s praxí a lze objevit a zažít něco, co sezení v lavici nabídnout nedokáže, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Školní třída je kolektiv dětí s různým původem, sny a hlavně různými potřebami a omezeními. Včetně fyzických, ať už je to trvalý hendikep, dlouhodobé onemocnění nebo přechodné zranění. Jak mohou vycházet školy vstříc těmto žákům a žákyním? Důležité je dětem poskytnout pocit, že zůstávají součástí kolektivu, shodují se hosté pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Může být nadání problém? Nadané děti často září ve třídě, ale zároveň se potýkají s výzvami, které mohou brzdit jejich potenciál. Práce s nadanými dětmi ve školách vyžaduje individuální přístup ve formě emoční i sociální podpory. „Děti rády pracují v blocích a na projektech, vše modelujeme na míru,“ přibližuje Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových. V každém ročníku její školy vznikají speciální skupiny, kde žáci pracují s vyčleněným pedagogem. (Repríza)

Případy kruté šikany a problémového chování na českých školách plní v posledních týdnech stránky mainstreamových médií. Poučení zní: zásadní je nezametat ji pod koberec. Drobné, ale jasné zásahy ze strany školy v rámci preventivních programů pomohou otevřít cestu k řešení. Šikanu je třeba nestigmatizovat a nebagatelizovat, shodují se experti v pořadu Reparát.

Žáci základních škol už mají za sebou jedno z důležitých rozhodnutí svého života – podali si přihlášky na střední školy. Vybrat si školu totiž není jen o tom, co budou studovat, ale taky o tom, jaký život by chtěli žít. „Vzdělávací programy by měly odpovídat tomu, co trh práce potřebuje. Jestli připraví mladého člověka na život v měnící se společnosti a ekonomice,“ říká v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Helena Úlovcová, ředitelka odboru vzdělávání Hospodářské komory.

Už tři roky probíhá válka na Ukrajině. Děti z řad ukrajinských uprchlíků docházejí do českých škol a řada z nich se musí vyrovnávat se ztrátou někoho blízkého. Osobní zkušenost se smrtí, s těžkou nemocí a dalšími náročnými situacemi mohou ale kdykoliv zažít všechny děti ve třídě. Co pro ně v tu chvíli může udělat učitel nebo učitelka? A jak ve třídě probírat kontroverzní a citlivá témata? „Nestigmatizovat a vytvořit bezpečné prostředí,“ shodují se hosté v pořadu Reparát.