Více než polovina dívek a skoro polovina chlapců z českých základních a středních škol dosáhla v roce 2023 při testování fyzické zdatnosti podprůměrných výsledků. Pro některé děti jsou totiž dvě vyučovací hodiny tělesné výchovy týdně jediným pohybem, Česká republika je tak na chvostu Evropské unie v počtu hodin tělesné výchovy ve výuce. Nedostatek fyzické aktivity v dětství ovlivňuje jak zdraví, tak schopnost zvládat stres, upozorňují hosté podcastu Reparát.

Jedním ze zdrojů stresu v učitelské profesi je komunikace s rodiči žáků. Podle nedávné studie z Národního institutu SYRI je pro pedagogy víc vyčerpávající než jednání se studenty. Některé školy zavedly netradiční formát rodičovských schůzek – takzvané tripartity nebo triády. Setkání zahrnuje učitele, rodiče i dítě a právě žák je hlavním aktérem schůzky. Tripartity podporují rozvoj dětí jako rovnocenných partnerů, jak potvrzují hosté podcastu Reparát.

„Sexualita je normální zdravý projev našeho vývoje. Otevřenost je dobrým základem a sexuální výchova by měla začít od narození. Ideální by bylo, kdyby i rodiče prošli kvalitní sexuální výchovou. Pokud jsou v komunikaci s dětmi otevření od malička, jsou základní otázky vyřešené. Dítě se ptá a spokojí se se základní odpovědí, pokud ne, ptá se dál,“ vysvětluje v Reparátu Petra Sovová, lektorka kurzů Zdravé dospívání.

Inkluze ve školství je jedním z nejvýznamnějších kroků, které český vzdělávací systém v posledních letech podnikl. Podmínky pro společné vzdělávání nastavila novela školského zákona už téměř před deseti lety. Jak vysvětlují hosté podcastu Reparát, samotné legislativní změny nestačí. Stále více pedagogů potřebuje pomoc nejen při práci s rozmanitou třídou, ale i při udržování vlastní psychické pohody.

Nebát se zdravého stravování učí žáky, jejich rodiče a školy program Skutečně zdravá škola. Aktuálně se do něj zapojilo více než 500 škol po celém Česku. „Jídelny dnes hodně využívají vysoce průmyslově zpracované potraviny typu polotovar, přitom by měly být vzorem,“ kritizuje lektorka tohoto programu Karolina Kallmünzerová v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus a navrhuje: „Školní jídelna se může stát učebnou, děti se mohou podílet na přípravě jídla.“

„Držet známkami někoho ,v šachu‘ je degradace smyslu hodnocení,“ říká Karel Starý z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a spoluautor knihy Hodnocení pro učení. V podcastu Reparát také vysvětluje principy takzvaného formativního hodnocení, nástroje pedagogické komunikace a zpětné vazby vyučujících se žáky. „Formativní hodnocení vede žáky k lepšímu výkonu a rozvíjí je podle jejich schopností, potřeb a možností,“ dodává. (V premiéře jste tento díl mohli slyšet v červnu.)

Ředitel nebo ředitelka školy často spravují neobyčejný cirkus, a proto se do výběrových řízení na jejich pozici hlásí méně lidí, než by bylo žádoucí. Pomoct by jim ale mohla nová školská struktura na úrovni regionů. „Mnoho problémů vyřešíte spíše v rámci celého regionu než v konkrétních školách,“ je přesvědčený v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Miroslav Hřebecký, programový ředitel organizace EDUin.

Ukrajinští teenageři se potýkají při dalším vzdělávání v Česku s jazykovou bariérou. Velká část z nich navíc nepředpokládala, že v zemi zůstanou tak dlouho, aby mělo smysl hlásit se na zdejší střední školy. „Osvojit si akademický jazyk trvá pět až sedm let,“ upozorňuje v pořadu Reparát ředitelka neziskové organizace Meta Zuzana Papáčková. Na jaké další problémy tu mladí Ukrajinci narážejí? A jak jim pomoci?

Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení.