Zápisy do prvních tříd jsou významným milníkem v životě dětí i jejich rodičů. V zákonem daném novém termínu – během ledna a února – ale může mnoho rodin znejistět: Je naše dítě už dostatečně vyzrálé a připravené na školní docházku? Jak poznáme, že se v září ve škole hladce adaptuje? Jak se pozná nezralé dítě? Co radí psychologové a co se osvědčilo školám? A co pro děti, rodiče a pedagogy znamená, že se zároveň mají omezit odklady?

Poslechněte si odpovědi na dotazy diváků, kteří se přišli na natáčení debaty Reparátu o neformálním vzdělávání. Odpovídají Petra Erguvanli, Martina Dočekalová a Jiří Horák.

Anežka Sechovcová, vedoucí oddělení neformálního vzdělávání mládeže a sportu v Domu zahraniční spolupráce, přibližuje, co aktuálně mladým lidem v oblasti neformálního vzdělávání nabízí.

Hudební a umělecké kroužky, sportovní kluby, digitální workshopy, projektové učení ve školách, ale taky doučování, mentoring a nízkoprahové kluby, to všechno jsou příklady neformálního vzdělávání. Svým významem může dokonce v některých případech převážit vzdělávání školní, protože u dětí a dospívajících rozvíjí jejich talent a může jim pomoct i ve složitých životních situacích. Jak? O tom se mluvilo na debatě Reparátu v Domu zahraniční spolupráce.

Podle České školní inspekce v Česku chybí 6000 vyučujících. Nejvíce se jich nedostává v přírodovědných oborech, informatice, cizích jazycích a v odborných a řemeslných předmětech. Varovné je, že z učitelské profese odchází do pěti let 53 procent těch, kteří absolvovali pedagogické vzdělání. Jak vypadá kariéra učitelů a manažerů školství? Může přehledný kariérní systém podpořit prestiž učitelské profese a současně zvýšit kvalitu vzdělávání?

Od roku 2026 vstupují do praxe zásadní změny ve financování a organizaci škol, včetně nových zdrojů pro nepedagogické pracovníky či podpůrné profese. Jejich skutečný dopad ale zůstává nejistý. Česko je totiž v rozpočtovém provizoriu a stále není jasné, kolik peněz na reformy stát vyčlení. Jaký potenciál tyto změny mají? Diskutují odborníci v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Díky sociálním sítím můžeme být v kontaktu s kamarády, vytvářet si skupiny se společnými zájmy nebo objevovat nové světy. Není to ale zadarmo. Platíme za to svými osobními údaji, pozorností, časem a někdy i zdravím, pokud podlehneme záměrné návykovosti algoritmů anebo jejich nevhodným doporučením. Jak tahle rizika vnímají mladí lidé a děti? A co by jim pomohlo?

Výuka češtiny je podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury zatížená příliš velkým množstvím teoretických pojmů. Jak přizpůsobit výuku mateřštiny, když do ní žáci běžně míchají anglické výrazy? Hana Dufková z Filozofické fakulty univerzity Karlovy vede žáky například k tomu, aby nad tím, jak anglicismus zapojují do systému své mateřštiny, přemýšleli. A lektorka a učitelka Lucie Bušová doporučuje přístup, který vede žáky ke kritickému myšlení nad textem.

Česko má v přepočtu na obyvatele dvakrát více utonulých než některé přímořské země. I přesto, že má povinná výuka plavání dobré výsledky, z ekonomických a organizačních důvodů čelí problémům. Na prvním stupni základní školy je povinných celkem 40 hodin plavecké výuky, lekce si ale musí školy organizovat a hradit samy. Často je to ovšem velký zásah do průběhu vyučování a klade to nároky na koordinaci pedagogického sboru, shodují se hosté pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.