
Poslechněte si podcast: K ruce učitelům. Novela mění, jak budou školy pracovat s asistenty pedagoga
Asistentů a asistentek pedagoga je v českých školách kolem 40 tisíc a od roku 2016 se jejich počet víc než ztrojnásobil. Odborné metodické vedení, které by jim i učitelům pomohlo sladit spolupráci ve třídě, ale podle výzkumů ve školách dlouhodobě chybí. Novela školského zákona, kterou v říjnu schválila vláda, ho má zavést a asistentům dát stabilnější místo ve škole. Zároveň ale snižuje jejich celkový počet. Co to znamená pro třídy, rozebírá Reparát.
Reparát
O škole a školství jinak a lépe. Kvalitní vzdělávání je veřejný zájem. Pořad Reparát ukazuje příklady dobré a vyzkoušené praxe z celého Česka. Své tipy posílejte na reparat@rozhlas.cz
Druháci řídí hotel, gymnazisté pořádají noc přednášek. Odpovědnost se učí na skutečných úkolech
Šikovné studenty si většina lidí spojí s medailemi z olympiád, robotikou nebo vlastním byznysem. Méně vidět je to, čemu se od dob první republiky říká drobná práce: domluvit se s ostatními a dotáhnout společnou věc do konce. Hosté Reparátu ukazují, jak ji zvládají středoškoláci v Praze, Brně a Olomouci. Bez vyučujících, kteří jim věří, by to ale nešlo.
Kultura a umění může pomáhat učit i snížit napětí ve třídě
Když se řekne kultura ve škole, představí si mnoho lidí koncert nebo představení, na něž přijde třída jako publikum. Stovky organizací po celém Česku přitom nabízejí programy, ve kterých děti samy tančí, cvičí akrobacii nebo pracují na výtvarných projektech. Podle hostů Reparátu se díky této aktivní kulturní tvorbě zlepšují vztahy ve třídě, a děti se učí dovednosti důležité pro život. Školám ale často chybí přehled o nabídce.
Vysoké školy hledají pravidla pro práci s umělou inteligencí
Jazykové modely AI dnes napíší seminární práci, shrnou odbornou literaturu a navrhnou zdroje. Zejména pro univerzitní humanitní obory, kde se tohle mají studenti naučit dělat „ručně“, je to další výzva, jak poznat, co si tedy skutečně osvojili. Spolehlivý nástroj na odhalení textu od AI neexistuje a hranice, s čím vším smí studentům pomáhat, je tenká. Odpovědí proto může být pohovor nad hotovou prací nebo trénink dovedností, které umělá inteligence oslabuje.
Agresivních dětí přibývá. Školy se učí včas rozpoznat varovné signály a reagovat
Česko podle Globálního indexu míru patří mezi nejbezpečnější země světa, kriminalita dětí a mladistvých ale v roce 2025 podle policie dosáhla rekordu. Školy mají kamery i krizové plány. Když dojde na ostrou situaci, záleží hlavně na tom, jestli dospělí vědí, co dělat. Proč nestačí směrnice na papíře a proč po krizi potřebují podporu i sami učitelé, ukazuje Reparát.
Patnáctiletí rozumí textu hůř než dřív. Čtení přitom podporuje kritické myšlení i odolnost společn
V mezinárodním šetření PISA zůstává Česko nad průměrem zemí OECD, ve čtenářské gramotnosti se ale patnáctiletí žáci výrazně zhoršili. Porozumění textu přitom nepotřebují jen v češtině: bez něj nevyřeší slovní úlohu ani nerozeznají fakt od názoru. Jak čtenářskou gramotnost rozvíjet napříč předměty a jak souvisí s kritickým myšlením, ukazuje Reparát.
Knihovny nepůjčují jen knihy. Žáci si v nich zkoušejí demokracii i překonávají dyslexii
Spolupráce škol a knihoven není samozřejmost, městských a obecních knihoven s programy přímo pro školní třídy ale přibývá. Žáci si v nich můžou vyzkoušet, jak fungují volby nebo co jim nabízejí algoritmy sociálních sítí. A pomoc se čtením se tam může dostat i dětem se specifickými poruchami učení. Co se při výuce mezi regály osvědčuje a kde knihovny narážejí na limity, ukazuje Reparát.
Spolupráce obohacuje. Když jsou školy a rodiče na jedné lodi
Dobrovolnické spolky rodičů dnes hrají ve školách mnohem významnější roli než dříve. Aktivně se podílejí na budování školní komunity, ovlivňují kvalitu života ve škole i smysluplnost vzdělávání. Jak vypadá škola otevřená rodičům? Základem je dobře nastavená spolupráce mezi rodiči a školou, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.)
Na jazyky nemám talent? Věda i učitelé říkají, že je to mýtus
Ministerstvo školství v červnu rozhodlo, že druhý cizí jazyk bude na základních školách jen povinně volitelný a angličtina už nebude povinná od první třídy. Změny mají začít platit v září 2028. Plán vyvolal debatu, komu tahle změna poslouží. Argument, že některé děti prostě nemají na jazyky talent, vědecké poznatky nepotvrzují. Výzkumníci a školy, kde se výuce jazyků věnují, tvrdí, že spíš než naučit děti mluvit cizí řečí je důležité otevřít jim obzory pro cizí kultury.
Psychické potíže dospívajících okolí často zlehčuje, sítě je zveličují. Pomoci může o nich mluvit
Tlak na výkon ve škole, rozepře s rodiči, pocity osamění, šikana nebo nízká sebedůvěra. Na sociálních sítích se takové potíže často schovávají za filtr, a když se ukážou, výsměch jednoho spolužáka se může znásobit na tisíce hlasů. Okolí je naopak nezřídka odbude tím, že to přejde.
Přísnější odklady, asistenti k prvňákům. Co se změnilo?
Každé čtvrté až páté dítě v Česku dostávalo odklad školní docházky, v jiných evropských zemích jde přitom o jednotky procent. Od letošního září platí přísnější pravidla a do prvních tříd nastoupily i děti, které by dřív zůstaly v mateřské škole. Je to jedna z novinek startujícího školního roku. Reparát se zaměří i na další novinky v systému, u některých není jasné, jestli na ně budou peníze.