České střední školy připravují žáky k maturitě, někdy na trh práce, málokdy je ale povzbuzují přímo k tomu, aby se nebáli realizovat se skrze vlastní podnikání. Přitom řada mladých lidí má přirozenou touhu podnikat. V tom, aby své nápady zkusili uskutečnit, jim často brání obava ze zklamání rodiny nebo okolí, pokud by neuspěli. Kdo jim v Česku může pomoct vyjít z pověstné garáže, kde takzvaně začínala řada úspěšných světových byznysmenů, a zkusit podnikat? To ukazuje Reparát.

I když měly na prvním stupni školu rády, na druhém stupni se jejich postoj zdánlivě náhle mění. Část dívek a chlapců postrádá motivaci k výuce do takové míry, že ve škole chybí celé týdny nebo dokonce měsíce. Příčinou můžou být rodinné problémy, nebo vzdor, ale také „jen“ vývojová proměna, na níž jsou rodiče i pedagogové málokdy připraveni. Co za ní stojí a jak reagovat, vysvětluje psychoterapeutka a ředitelka Střediska výchovné péče Svitavska ALFA Vlasta Pechancová.

Děti, jejichž rodiče nepovažují vzdělání za důležité, to mají těžší, pokud chtějí žít jinak. Proto jsou pro ně cenná setkání s lidmi, kteří jim na vlastním příběhu můžou ukázat odlišnou cestu. Škola pak přestává být otravnou povinností, ale prostředkem k plnění snů a dosažení společenského uznání nebo dobrého platu. Kde se můžou děti s takovou osobní podporou setkat, a proč je obzvlášť důležitá pro žáky a studenty romského původu, ukazuje nový díl pořadu Reparát.

Hudba je univerzálním jazykem, který dokáže děti rozvíjet a dávat jim radost, bez ohledu na studijní výsledky nebo finanční situaci rodiny. V době streamovacích platforem, elektronické tvorby, umělé inteligence a nových vzdělávacích přístupů se proměňuje i to, jak hudbu ve školách vnímáme. Jakou roli dnes hraje hudební výchova a může hudba stále pomáhat hledat společnou řeč napříč rozdíly? Debatují umělci a odborníci v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus. (Repríza)

V životopise se studium na prestižní zahraniční univerzitě vždycky vyjímá. Je za ním ale spousta práce, peněz, času a dalších výzev. Co obnáší studium na Oxfordu, Cambridge a dalších známých univerzitách? O vlastní zkušenost se v pořadu Reparát podělí současní čeští studenti, kteří se do Británie vydali splnit si svůj sen.

Opustit pohodlí domova a vydat se poznávat svět na vlastní pěst. Tahle klasická výchozí situace z pohádek o hloupém Honzovi má i dnes velký potenciál pro rozvoj sebevědomí a odolnosti mladých lidí. Na vlastní kůži to vyzkoušeli hosté Reparátu, kteří jsou stále školou povinní, ale vedle toho jezdí na expedice a dobrodružné výpravy do přírody. Co jim to dává? A co by doporučili všem rodičům, kteří se bojí své děti na takové akce pustit?

Být úspěšný, bohatý a spokojený – kdo by si tohle nepřál. Nic z toho ovšem nezajistí ani ta nejvíc elitní škola. Co ale současné školství může nabídnout, je trénink rozumného zacházení s penězi. Co musí být součástí a čeho se vyvarovat? O tom před publikem Reparátu debatovali Petr Plecháč, zakladatel platformy TradeCZ, Dagmar Biersaková, projektová manažerka Skoaly, a Zdeňka Hildová působí jako ředitelka vzdělávání České bankovní asociace (ČBA) a ředitelka ČBA EDUCA.

Březen je měsíc knihy a také termín, kdy maturanti odevzdávají seznam přečtených děl ke zkoušce z české literatury. Jedno z nich následně podrobně rozeberou před maturitní komisí. V čem má být pro ně povinná literatura k této zkoušce obohacující? A jak zařídit, aby se do celoživotního čtení nebáli pustit i studenti, kteří se radši drží svého mobilu, než aby listovali knihami?

Jak postavit školu? Vhodná budova a zázemí jsou důležité, ale co dělá školu školou, jsou učitelé a jejich přístup k výuce. Jak dobře sestavit funkční pedagogický tým? Co dalšího musejí ředitelé a ředitelky řešit? A kdo by jim s tím do budoucna mohl více pomoct? V Reparátu o tom mluví Petra Mazancová, ředitelka Svazkové základní školy Pod Beckovem a předsedkyně Učitelské platformy, a Karel Derfl, ředitel Základní školy Vida a předseda sdružení Trvalá obnova školy.