Hudba je univerzálním jazykem, který dokáže děti rozvíjet a dávat jim radost, bez ohledu na studijní výsledky nebo finanční situaci rodiny. V době streamovacích platforem, elektronické tvorby, umělé inteligence a nových vzdělávacích přístupů se proměňuje i to, jak hudbu ve školách vnímáme. Jakou roli dnes hraje hudební výchova a může hudba stále pomáhat hledat společnou řeč napříč rozdíly? Debatují umělci a odborníci v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Začátek školního roku bývá náročný nejen pro žáky, ale i pro začínající učitele. Ti často teprve zjišťují, kolik času zaberou přípravy na hodiny, opravy testů či komunikace s rodiči a žáky. Pomoci jim mohou digitální technologie a aplikace, které šetří čas a podporují efektivnější organizaci práce. Vyučujícím pomáhají nastavit si hranice mezi prací a osobním životem a fungují jako prevence vyhoření. Stále větší roli ve vzdělávání hraje umělá inteligence. (Repríza)

Dobrovolnické spolky rodičů dnes hrají ve školách mnohem významnější roli než dříve. Aktivně se podílejí na budování školní komunity, ovlivňují kvalitu života ve škole i smysluplnost vzdělávání. Jak vypadá škola otevřená rodičům? Základem je dobře nastavená spolupráce mezi rodiči a školou, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Mýlit se je pedagogické. A i když leckdy pedagogové tvrdí, že chyby jsou příležitostí k růstu, popasovat se v roli vyučujícího s vlastní chybou není vždy snadné. O tom, co pokazili a jak se s tím vyrovnali, mluví na akci zvané Učitelská fuckup night. Sdílí tak praktické tipy od tabule i slepé uličky, do nichž se při výuce dostali.

Doktorské studium na vysokých školách se od roku 2025 řídí novými pravidly – a doprovází ho i zvýšení příjmu. Jenže zajistí to kvalitní vědecké projekty, a hlavně míru zakončování studia, která je nižší než průměr v Evropské unii? „Navýšení příjmu je rozumné. S částkou 10 tisíc, která byla předtím, si neumím představit, že by se tomu někdo věnoval naplno,“ uznává v pořadu Reparát Ladislav Krištoufek, prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost.

Zahraniční stáže a praxe už dávno nejsou jen doplňkem výuky. Výjezdy na krátkodobé stáže nebo praxe podporují dovednosti středoškoláků i vyučujících a zvyšují jejich odborné, jazykové a profesní kompetence. Pořad Reparát se tentokrát zaměří na regionální konsorcia Erasmus+, která tvoří podporu pro zřizovatele a ředitele škol v krajích. Konsorcium pomůže menším školám s administrativou a ty se pak mohou soustředit na konkrétní projekty a výjezdy studentů či pedagogů.

Mladí lidé považují změnu klimatu za důležité téma a někteří ho silně prožívají i emočně. To je výzva pro vyučující, kteří s nimi tuto problematiku musí probrat ve více rovinách. „Nejlepší je, když se děti mohou zapojit do změny, jako třeba sázet nové lesy, nebo sbírat srážkovou vodu,“ doporučuje v pořadu Reparát Martin Kříž z projektu Učím o klimatu a programový ředitel obecně prospěšné společnosti Chaloupky. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2025.)

Co pomáhá otevřít dětskou mysl a připravit ho na nové podněty, které výuka přináší? „Děti se musí cítit bezpečně,“ zdůrazňuje v pořadu Reparát kanadská psycholožka Tamara Neufeld Strijack. Učitelům doporučuje třeba dát dítěti najevo, že ho vnímají. „Oslovit ho jménem, zeptat se, co dělalo o víkendu. Takový žák nebo žákyně se pak mohou uvolnit, jejich mysl se otevře a mohou se začít učit. Další variantou je vyučovat v režimu hry, v němž se děti nestresují z výkonu.“

Konflikty ve třídě, problémoví spolužáci, necitlivá komunikace. Existují osvědčené postupy, jak tyto problémy řešit? Jak efektivně mluvit o citlivých tématech ve školním prostředí? „Učitel je jakýsi mediátor, který může vstupovat do problémů svých žáků a snažit se jim některé věci vysvětlovat. Na to ale musí být duševně v pořádku, mít podporu vedení školy a dobrou spolupráci s rodiči,“ zdůrazňuje lektor a režisér Milan Šteindler.