Ředitel nebo ředitelka školy často spravují neobyčejný cirkus, a proto se do výběrových řízení na jejich pozici hlásí méně lidí, než by bylo žádoucí. Pomoct by jim ale mohla nová školská struktura na úrovni regionů. „Mnoho problémů vyřešíte spíše v rámci celého regionu než v konkrétních školách,“ je přesvědčený v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Miroslav Hřebecký, programový ředitel organizace EDUin.

Ukrajinští teenageři se potýkají při dalším vzdělávání v Česku s jazykovou bariérou. Velká část z nich navíc nepředpokládala, že v zemi zůstanou tak dlouho, aby mělo smysl hlásit se na zdejší střední školy. „Osvojit si akademický jazyk trvá pět až sedm let,“ upozorňuje v pořadu Reparát ředitelka neziskové organizace Meta Zuzana Papáčková. Na jaké další problémy tu mladí Ukrajinci narážejí? A jak jim pomoci?

Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení.

Ačkoliv zákon, který měl v českých školách podpořit systém opatření pro inkluzi, platí od roku 2016, stále záleží především na rodičích a škole, jak to s konkrétním žákem dopadne. „Některé školy tento systém nevítají. Mají předsudečné přístupy a obavy z toho, jak to bude v praxi fungovat,“ upozorňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Lenka Hečková z organizace Society for All. Tento díl se věnuje inkluzi z pohledu rodičů dětí, které potřebují při vzdělávání podporu.

Spolužáky si člověk nevybírá. Proto se školy na začátku roku snaží hlavně u nových kolektivů nastavit pravidla společného fungování. Pomoct tomu mohou například dobrodružné expedice s názvem Outward Bound. „Děti se učí, jak vařit na ohni, jak si postavit přístřešek. Bavíme se, jak si vzájemně pomoct. Je to reálný život a ne sezení v lavicích,“ vyzdvihuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus instruktorka Světlana Vaštová z Nadačního fondu dobrodružné výchovy v přírodě.

Školky a další předškolní zařízení pomáhají znevýhodněným dětem snížit riziko pozdějších problémů ve škole, zároveň fungují jako prevence nezaměstnanosti nebo kriminality. Úspěch ve vzdělávání v Česku silně závisí na tom, v kterém regionu se dítě narodí a jaké sociální postavení mají jeho rodiče. Děti z chudšího prostředí zaostávají více než v některých postkomunistických zemích. (Repríza z května 2024.)

Vzít propagandistický leták, LEGO stavebnici s koncentračním táborem nebo kousek dobového filmu. A vysvětlit na tom deváťákům, jaké bylo určité období ve 20. století a jaké otázky lidé řešili. O to se snaží učebnice Soudobé dějiny, na které spolupracoval učitel Jaroslav Najbert. Učebnice obsahuje tematický plán pro 9. ročník dějepisu na základní škole. „Jsou tam mozaiky příběhů a situací, které jsou zachyceny různými žánry,“ přibližuje Najbert v podcastu Reparát.

Ministerstvo školství v dubnu schválilo nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků. Profesní organizace jako Učitel naživo, Otevřeno nebo Učitelská platforma popisují změny, které se dostávají přímo do výuky na pedagogických fakultách po celém Česku, jako výrazný posun a pozitivní změnu. (V premiéře jste mohli pořad slyšet v květnu 2024.)

Nepřátelství, pokoření nebo ponížení. I s takovými pocity se mohou ve škole setkat neheterosexuální, trans a genderově rozmanité děti a dospívající. Vyplývá to z výzkumu Být LGBT+ v Česku od Národního ústavu duševního zdraví. „Školy nejsou izolovány od zbytku společnosti. Nejsou chráněny před celospolečenskou atmosférou nepřijetí,“ popisuje v podcastu Reparát Aleš Rumpel, manažer vzdělávání z organizace Prague Pride.

„První, co udělá dítě, které dostane mobilní telefon, je, že se připojí do třídní chatovací skupiny. Děti na prvním stupni základních škol používají mobil spíš k socializaci, ne k učení,“ vysvětluje Michal Kaderka, který učí mediální výchovu na pražském Gymnáziu Na Zatlance a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. (V premiéře jste pořad mohli slyšet v červnu 2024.)