Co pomáhá otevřít dětskou mysl a připravit ho na nové podněty, které výuka přináší? „Děti se musí cítit bezpečně,“ zdůrazňuje v pořadu Reparát kanadská psycholožka Tamara Neufeld Strijack. Učitelům doporučuje třeba dát dítěti najevo, že ho vnímají. „Oslovit ho jménem, zeptat se, co dělalo o víkendu. Takový žák nebo žákyně se pak mohou uvolnit, jejich mysl se otevře a mohou se začít učit. Další variantou je vyučovat v režimu hry, v němž se děti nestresují z výkonu.“

Konflikty ve třídě, problémoví spolužáci, necitlivá komunikace. Existují osvědčené postupy, jak tyto problémy řešit? Jak efektivně mluvit o citlivých tématech ve školním prostředí? „Učitel je jakýsi mediátor, který může vstupovat do problémů svých žáků a snažit se jim některé věci vysvětlovat. Na to ale musí být duševně v pořádku, mít podporu vedení školy a dobrou spolupráci s rodiči,“ zdůrazňuje lektor a režisér Milan Šteindler.

Pravidelný pohyb vnáší do života energii, sílu i uvolnění a radost. Jenže hodiny tělocviku ve školách mnohdy přinášejí ledasco jiného, jen ne radost a energii. Svědčí o tom mimo jiné i stoupající počty absencí ve výuce tělesné výchovy. „Klíčové je, aby se děti jakkoliv hýbaly, třeba i v rámci tance,“ říká mistryně světa a olympijská medailistka Šárka Kašpárková v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Čtyři z deseti Čechů si pod pojmem filozofie nedokážou nic představit, ukázal výzkum Filozofie a česká veřejnost z roku 2024. Doptávání se, zpochybňování a hledání širších souvislostí dokáže rozbíjet prázdné politické fráze a vyvarovat se lákavých, ale nerealistických receptů na řešení společenských problémů. Osvojit si takové techniky pomáhá filozofie a její metody, shodují se hosté v podcastu Reparát.

Pitvání žáby, liščí ohon a ebonitová tyč, barevný plamen nebo bublající baňky. Některé pokusy z hodin fyziky, chemie a biologie se staly legendami. Přesto většina výuky v přírodních vědách je stále frontální. Pokusy a pozorování jsou přitom pro děti v těchto předmětech klíčové. Názorné ukázky ovšem stojí vyučující hodně času i energie navíc. Jak to vyřešit? Pomůže učení v tandemu, mít asistenta na přípravu experimentů či možnost sdílet inspirativní praxi.

Děti 21. století vyrůstají jednou nohou v reálném a druhou v online světě, kde tráví stále více času zábavou, komunikací i učením a později také prací. Digitální dovednosti jsou pro ně nezbytné, ale návyky při používání technologií si osvojují hlavně napodobováním dospělých. Právě rodina tak hraje klíčovou roli v tom, jak bezpečně se budou v digitálním prostředí pohybovat, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Rodiče tříletých dětí, které se v místě svého trvalého bydliště nedostaly do školky, budou mít nově od zřizovatele nárok na kompenzaci. Ať už ve formě místa v dětské skupině, nebo finančního obnosu, za nějž bude možné předškolní péči zajistit vlastními silami. Jedná se o dobrý krok, shodují se hosté v pořadu Reparát. Nástup do předškolního zařízení posiluje samostatnost dětí, umožňuje včas diagnostikovat speciální potřeby a může nastartovat zájem o vzdělávání a osobní růst.

Začátek školního roku bývá náročný nejen pro žáky, ale i pro začínající učitele. Ti často teprve zjišťují, kolik času zaberou přípravy na hodiny, opravy testů či komunikace s rodiči a žáky. Pomoci jim mohou digitální technologie a aplikace, které šetří čas a podporují efektivnější organizaci práce. Pedagogickým pracovníkům pomáhají nastavit si hranice mezi prací a osobním životem a fungují jako prevence vyhoření. Stále větší roli ve vzdělávání hraje umělá inteligence.

Ředitelé a ředitelky škol mají důležitou roli lídrů, kteří zásadně ovlivňují to, jak škola funguje, jak se v ní učí i pracuje. Pozici je ale obtížné obsadit, do většiny konkurzů se hlásí jen jeden zájemce. Na ředitele školy je totiž naloženo daleko více odpovědnosti než pouze za to, jak vzdělává. Nejdůležitější je, aby ředitel uměl delegovat úkoly a dovolil ostatním lidem, aby rostli, shodují se hosté podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus. (Vysíláme v aktualizované repríze.)

Výuka češtiny je podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury zatížená příliš velkým množstvím teoretických pojmů. Jak přizpůsobit výuku mateřštiny, když do ní žáci běžně míchají anglické výrazy? Hana Dufková z Filozofické fakulty univerzity Karlovy vede žáky například k tomu, aby nad tím, jak anglicismus zapojují do systému své mateřštiny, přemýšleli. A lektorka a učitelka Lucie Bušová doporučuje přístup, který vede žáky ke kritickému myšlení nad textem.