Žáci základních škol už mají za sebou jedno z důležitých rozhodnutí svého života – podali si přihlášky na střední školy. Vybrat si školu totiž není jen o tom, co budou studovat, ale taky o tom, jaký život by chtěli žít. „Vzdělávací programy by měly odpovídat tomu, co trh práce potřebuje. Jestli připraví mladého člověka na život v měnící se společnosti a ekonomice,“ říká v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Helena Úlovcová, ředitelka odboru vzdělávání Hospodářské komory.

Už tři roky probíhá válka na Ukrajině. Děti z řad ukrajinských uprchlíků docházejí do českých škol a řada z nich se musí vyrovnávat se ztrátou někoho blízkého. Osobní zkušenost se smrtí, s těžkou nemocí a dalšími náročnými situacemi mohou ale kdykoliv zažít všechny děti ve třídě. Co pro ně v tu chvíli může udělat učitel nebo učitelka? A jak ve třídě probírat kontroverzní a citlivá témata? „Nestigmatizovat a vytvořit bezpečné prostředí,“ shodují se hosté v pořadu Reparát.

Chybování má velký učební potenciál. Ukazuje dětem a mladým lidem, kde mají mezery ve znalostech, jak se mají, nebo nemají příště chovat a na co si musí dávat pozor. Důležité přitom je, aby si to uvědomovali a chybovat se nebáli. „Chyba je příležitost. Žáci se díky ní mohou rychleji osamostatnit a své problémy v budoucnu řešit sami a efektivněji,“ vyzdvihuje v pořadu Reparát Ivan Čermák, učitel a mentor z centra JOB, spolku pro inovace ve vzdělávání.

Nízké platy, nedostatek společenského uznání a lákavější nabídky v jiných oborech jsou nejčastějším důvodem, proč v Česku chybí učitelé matematiky, fyziky nebo informatiky. Proč je důležité zajistit dostatek vyučujících, kteří umí vést žáky k exaktním vědám? „Rozvoj matematických dovedností u dětí přispívá k celkovému bohatství společnosti,“ říká v podcastu Reparát Jakub Nešetřil, zakladatel fondu Matika Česku.

Osobnostní a sociální výchova a well-being. To jsou oblasti, které dnes na školách řeší duševní zdraví, komunikaci nebo třeba sebepoznání. Jak školy mohou naučit děti pečovat o duševní zdraví svoje i druhých? „Well-being by měl být hlavní hodnotou ve školách,“ zdůrazňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Petr Chaluš, který se na osobnostní a sociální výchovu zaměřuje v Národním pedagogickém institutu.

Umět kriticky zhodnotit zdroje informací i další formy mediální gramotnosti rozvíjí u českého žactva několik organizací včetně původně studentského spolku Zvol si info. „Informací je stále více a více. Volbu, z čeho budeme čerpat, musíme činit několikrát denně,“ upozorňuje v podcastu Reparát výkonná ředitelka spolku Veronika Batelková. A poukazuje na to, že u dnešní generace se stírá rozdíl mezi tím, kdo je novinář a kdo influencer, digitální tvůrce, který má vlastní názory.

Mladí lidé považují změnu klimatu za důležité téma a někteří ho silně prožívají i emočně. To je výzva pro vyučující, kteří s nimi tuto problematiku musí probrat ve více rovinách. „Nejlepší je, když se děti mohou zapojit do změny, jako třeba sázet nové lesy, nebo sbírat srážkovou vodu,“ doporučuje v pořadu Reparát Martin Kříž z projektu Učím o klimatu a programový ředitel obecně prospěšné společnosti Chaloupky.

Děti a dospívající tráví ve škole podstatnou část svého života, mnohdy v pasivní roli. To může změnit program Řešíme společnou výzvu, který zdůrazňuje participativní přístup. Do škol ho pomáhá zavádět Nadační fond Eduzměna. Proč má smysl umožňovat dětem spolurozhodovat o tom, co se učí? „Když se děti aktivně zapojí, mají lepší pocit a víc si toho zapamatují,“ vysvětluje v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Jaroslava Lázníčková, učitelka, která se do programu zapojila.

České školství stojí na prahu změn. Ministerstvo školství bude hospodařit s rekordními 291 miliardami korun. Novinkou je způsob, jakým jsou placeni nepedagogičtí pracovníci. To jsou profese kuchařek, školníků či uklízeček. Peníze na jejich platy už nepůjdou přes ministerstvo, ale budou v gesci zřizovatelů – obcí a krajů. „Obce a kraje budou muset přemýšlet, jaké nepedagogické pracovníky chtějí mít, kde je chtějí mít a kde na ně seženou peníze,“ říká ekonom Aleš Bělohradský.

Může být nadání problém? Nadané děti často září ve třídě, ale zároveň se potýkají s výzvami, které mohou brzdit jejich potenciál. Práce s nadanými dětmi ve školách vyžaduje individuální přístup ve formě emoční i sociální podpory. „Děti rády pracují v blocích a na projektech, vše modelujeme na míru,“ přibližuje Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových. V každém ročníku její školy vznikají speciální skupiny, kde nadaní žáci pracují s vyčleněným pedagogem.