Jaká je síla slova, kultury a umění při utváření pocitu, že člověk někam patří a může být na sebe hrdý? To je otázka, která se týká v českých školách nejen menšin. Cestou k tomu může být sociální podpora okolí i umění. V případě romských žáku ho nabízí například organizace Ara Art, která se věnuje aktivistické kultuře, nebo nakladatelství Kher, které vydává dětské knihy s romskou tematikou. Jak zajistit, aby talent a potenciál dětí nepřišel vniveč?

V roce 2023 strávily české děti venku průměrně dvě hodiny denně. Rodiče se přitom podle průzkumů shodují, že děti potřebují být venku každý den a že nedostatek kontaktu s přírodou je velký problém. Musí být třída jen v budově školy? Stále více pedagogů se zajímá i o učení venku. Na takových hodinách se spojují vyučovací předměty s pohybem, teorie s praxí a lze objevit a zažít něco, co sezení v lavici nabídnout nedokáže, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Školní třída je kolektiv dětí s různým původem, sny a hlavně různými potřebami a omezeními. Včetně fyzických, ať už je to trvalý hendikep, dlouhodobé onemocnění nebo přechodné zranění. Jak mohou vycházet školy vstříc těmto žákům a žákyním? Důležité je dětem poskytnout pocit, že zůstávají součástí kolektivu, shodují se hosté pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Může být nadání problém? Nadané děti často září ve třídě, ale zároveň se potýkají s výzvami, které mohou brzdit jejich potenciál. Práce s nadanými dětmi ve školách vyžaduje individuální přístup ve formě emoční i sociální podpory. „Děti rády pracují v blocích a na projektech, vše modelujeme na míru,“ přibližuje Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových. V každém ročníku její školy vznikají speciální skupiny, kde žáci pracují s vyčleněným pedagogem. (Repríza)

Případy kruté šikany a problémového chování na českých školách plní v posledních týdnech stránky mainstreamových médií. Poučení zní: zásadní je nezametat ji pod koberec. Drobné, ale jasné zásahy ze strany školy v rámci preventivních programů pomohou otevřít cestu k řešení. Šikanu je třeba nestigmatizovat a nebagatelizovat, shodují se experti v pořadu Reparát.

Žáci základních škol už mají za sebou jedno z důležitých rozhodnutí svého života – podali si přihlášky na střední školy. Vybrat si školu totiž není jen o tom, co budou studovat, ale taky o tom, jaký život by chtěli žít. „Vzdělávací programy by měly odpovídat tomu, co trh práce potřebuje. Jestli připraví mladého člověka na život v měnící se společnosti a ekonomice,“ říká v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Helena Úlovcová, ředitelka odboru vzdělávání Hospodářské komory.

Už tři roky probíhá válka na Ukrajině. Děti z řad ukrajinských uprchlíků docházejí do českých škol a řada z nich se musí vyrovnávat se ztrátou někoho blízkého. Osobní zkušenost se smrtí, s těžkou nemocí a dalšími náročnými situacemi mohou ale kdykoliv zažít všechny děti ve třídě. Co pro ně v tu chvíli může udělat učitel nebo učitelka? A jak ve třídě probírat kontroverzní a citlivá témata? „Nestigmatizovat a vytvořit bezpečné prostředí,“ shodují se hosté v pořadu Reparát.

Chybování má velký učební potenciál. Ukazuje dětem a mladým lidem, kde mají mezery ve znalostech, jak se mají, nebo nemají příště chovat a na co si musí dávat pozor. Důležité přitom je, aby si to uvědomovali a chybovat se nebáli. „Chyba je příležitost. Žáci se díky ní mohou rychleji osamostatnit a své problémy v budoucnu řešit sami a efektivněji,“ vyzdvihuje v pořadu Reparát Ivan Čermák, učitel a mentor z centra JOB, spolku pro inovace ve vzdělávání.

Nízké platy, nedostatek společenského uznání a lákavější nabídky v jiných oborech jsou nejčastějším důvodem, proč v Česku chybí učitelé matematiky, fyziky nebo informatiky. Proč je důležité zajistit dostatek vyučujících, kteří umí vést žáky k exaktním vědám? „Rozvoj matematických dovedností u dětí přispívá k celkovému bohatství společnosti,“ říká v podcastu Reparát Jakub Nešetřil, zakladatel fondu Matika Česku.

Osobnostní a sociální výchova a well-being. To jsou oblasti, které dnes na školách řeší duševní zdraví, komunikaci nebo třeba sebepoznání. Jak školy mohou naučit děti pečovat o duševní zdraví svoje i druhých? „Well-being by měl být hlavní hodnotou ve školách,“ zdůrazňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Petr Chaluš, který se na osobnostní a sociální výchovu zaměřuje v Národním pedagogickém institutu.