Jak naučit děti cizí jazyk, aby jim dával smysl a bavily se? Podle Miroslava Janíka z Institutu výzkumu školního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity je na čase opustit přehnaný důraz na gramatiku a zaměřit se na to, jak a kde děti opravdu komunikují. V podcastu Reparát se dozvíte, jak mohou učitelé využít repertoár jazyků, se kterými se děti setkávají doma, při sledování videí nebo na online platformách a jaké metody pomáhají rozvíjet jazykové znalosti.

Kultura a umění mohou mladou generaci nejen inspirovat, ale také rozvíjet klíčové dovednosti. Jak je můžeme zapojit do výuky ve školách? „Umění je jazyk, kterým se snažíme zkoumat a bádat,“ říká Zuzana Demlová, autorka kreativních vzdělávacích projektů. Podle ní spolupráce umělců a učitelů vrací pedagogům radost z práce a dětem nabízí nové pohledy na předměty, jako je matematika nebo přírodověda.

Káva, tiskárna, malé cíle a dobře nastavená komunikace se třídou i rodiči. To vše může pomoci učitelům k duševní pohodě. Učitelská profese patří k psychicky nejnáročnějším povoláním. Studie Psychologického ústavu Akademie věd ukázala, že pětina českých vyučujících trpí fyzickým vyčerpáním a část z nich ohrožuje syndrom vyhoření. Co mohou učitelé pro svůj well-being udělat, řešili hosté debaty podcastu Reparát Pavlína Moravcová, Daniel Pražák a Zuzana Šalamounová.

Před dvěma lety se laické veřejnosti poprvé představil jazykový model Chat GPT. Do vínku dostal schopnosti, které ho předurčily k využití ve vzdělávání. Jak se ale umělá inteligence prosazuje v českých školách? „Meziročně vidíme nárůst a nástroje umělé inteligence zatím používá při výuce zhruba 17 procent vyučujících,“ uvádí v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Ivana Böhmová, koordinátorka pro oblast AI ve vzdělávání z Národního pedagogického institutu.

Mezi patnáctým a osmnáctým rokem přemýšlí mladí lidé nejen o tom, co budou v životě dělat, ale i o tom, kdo vlastně jsou, kde chtějí žít a co od života očekávají. Jak na sebe začít nahlížet z jiné perspektivy, s tím pomáhá dětem koučka a lektorka Vendula Pecková. „Používám metodu hledání takzvaného jedinečného mixu schopností. Objevujeme silné stránky dítěte, jeho zájmy, hodnoty, které jsou pro něj důležité, a vztah k penězům,“ říká pro podcast Reparát Českého rozhlasu Plus.

Více než polovina dívek a skoro polovina chlapců z českých základních a středních škol dosáhla v roce 2023 při testování fyzické zdatnosti podprůměrných výsledků. Pro některé děti jsou totiž dvě vyučovací hodiny tělesné výchovy týdně jediným pohybem, Česká republika je tak na chvostu Evropské unie v počtu hodin tělesné výchovy ve výuce. Nedostatek fyzické aktivity v dětství ovlivňuje jak zdraví, tak schopnost zvládat stres, upozorňují hosté podcastu Reparát.

Jedním ze zdrojů stresu v učitelské profesi je komunikace s rodiči žáků. Podle nedávné studie z Národního institutu SYRI je pro pedagogy víc vyčerpávající než jednání se studenty. Některé školy zavedly netradiční formát rodičovských schůzek – takzvané tripartity nebo triády. Setkání zahrnuje učitele, rodiče i dítě a právě žák je hlavním aktérem schůzky. Tripartity podporují rozvoj dětí jako rovnocenných partnerů, jak potvrzují hosté podcastu Reparát.

„Sexualita je normální zdravý projev našeho vývoje. Otevřenost je dobrým základem a sexuální výchova by měla začít od narození. Ideální by bylo, kdyby i rodiče prošli kvalitní sexuální výchovou. Pokud jsou v komunikaci s dětmi otevření od malička, jsou základní otázky vyřešené. Dítě se ptá a spokojí se se základní odpovědí, pokud ne, ptá se dál,“ vysvětluje v Reparátu Petra Sovová, lektorka kurzů Zdravé dospívání.

Inkluze ve školství je jedním z nejvýznamnějších kroků, které český vzdělávací systém v posledních letech podnikl. Podmínky pro společné vzdělávání nastavila novela školského zákona už téměř před deseti lety. Jak vysvětlují hosté podcastu Reparát, samotné legislativní změny nestačí. Stále více pedagogů potřebuje pomoc nejen při práci s rozmanitou třídou, ale i při udržování vlastní psychické pohody.

Nebát se zdravého stravování učí žáky, jejich rodiče a školy program Skutečně zdravá škola. Aktuálně se do něj zapojilo více než 500 škol po celém Česku. „Jídelny dnes hodně využívají vysoce průmyslově zpracované potraviny typu polotovar, přitom by měly být vzorem,“ kritizuje lektorka tohoto programu Karolina Kallmünzerová v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus a navrhuje: „Školní jídelna se může stát učebnou, děti se mohou podílet na přípravě jídla.“