
Poslechněte si podcast: Portrét Eduarda Alberta (1/2)
Portrét Eduarda Alberta, lékaře a chirurga, pedagoga, literárního kritika, překladatele, básníka, historika, mecenáše a politika. Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí. Připravil Jiří Kamen.
Reflexe: Historie / Filozofie!
Moderovaný pořad s důrazem na analytický přístup, kauzy. Souvislosti české a evropské a světové kultury. Monografická vydání věnovaná důležitým kulturním událostem, fenoménům, tendencím.
Pokusy o hledání současného světa
Na téma diktatury a autoritářské režimy v Jižní Americe (po roce 1945) hovoří Petr Šmíd s kulturním antropologem Františkem Kalendou a s politologem Radkem Bubnem, odborníkem na Latinskou Ameriku, který působí na Středisku ibero-amerických studií FF UK.
Proč antropologie dlouho přehlížela ženy? A objevují výzkumnice něco jiného než muži?
Čím to je, že důležitou roli, jakou ve společnostech mají ženy, antropologie dlouho nedoceňovala? A objevují ženy jako výzkumnice v terénu něco úplně jiného než jejich mužští kolegové? Téma pro antropoložky Petru Ezzeddine, Hanu Horákovou a Janu Jetmarovou.
Nedělejte z vědy vědu
Občanská věda je dnes populární. Vědecké instituce se o ni snaží, bohužel ji ale často chápou jenom jako novou techniku popularizace vědy. Občanská – nebo jak jí také můžeme říkat: amatérská, levná, malá věda ale může být něco víc. Přirozeně totiž překračuje hranice mezi obory, a ruší hierarchii mezi experty a laiky, které tradiční popularizační mašinérie jenom utvrzuje.
Jaké bylo století Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze?
Ke kterému datu se tato událost vztahuje a které zakladatelské i zásadním způsobem budovatelské osobnosti je třeba při této příležitosti vzpomenout? O tom hovoří Milena M. Marešová s Richardem Bieglem, Marií Klimešovou a Romanem Prahlem.
Smějící se bestie Hannah Arendtová a banalita zla
Petr Šourek v těchto filozofických Reflexích hovoří s arendtologem Milanem Hanyšem, který působí v Masarykově ústavu Akademie věd. Společně zkoumají, kde se vzala a co znamená „banalita zla“.
Vyhyne lidstvo? A jak o vymírání mluvit?
Jakým způsobem by se mělo mluvit o rizicích spojených se změnou klimatu a masovým vymíráním druhů? A je pravděpodobné, že jednou vyhyne i samo lidstvo? Odpovídají biolog Pavel Kindlmann, ekopsycholog Jan Krajhanzl a sociální geografka Michaela Pixová.
Nečtěto to! Už od antiky má filozofie ráda takové výroky
Od poloviny 20. století se jim podle J. L. Austina říká performativní. A díky Jacquesi Derridovi se staly symbolem obratu humanitních vět performanci. Přečetli jste to? Ještě to pokračuje.
Které hodnoty podporuje naše školství?
Vysokoškolské vzdělání posiluje podle některých výzkumů orientaci na druhé lidi a hodnoty jako univerzalismus a benevolenci. Nepřímo tím podporuje společenskou soudržnost. Česká republika je v Evropě jediná, kde tomu tak není – jmenované hodnoty se u našich vysokoškoláků vyskytují méně než ve zbytku populace. Čím je to způsobeno? Odpovídají socioložka Dana Hamplová a sociologové Martin Buchtík a Tomáš Katrňák.
Filozofie veřejné dopravy
Je to už pár desítek let, co se začalo mluvit o filozofii toho i onoho - o filozofii vašeho podnikání, filozofii reklamního sdělení, filozofii předškolního vzdělávání... Profesionální filozofové na tuto náhlou inflaci „filozofie“ hleděli s jistou nevolí. Reflexe tento obranářský postoj nesdílejí a Petr Šourek se v nich věnuje „filozofii veřejné dopravy“.
Na téma emoce, inteligence, politika s Vítem Stříteckým a Annou Durnovou
Pokusy o hledání současného světa. Na dané téma hovoří Filip Vostal s Vítem Stříteckým, odborným asistentem a zástupcem vedoucího na Katedře bezpečnostních studií Institutu politologických studií FSV UK a s politoložkou Annou Durnovou působící na Vídeňské univerzitě.
Jak správně pomáhat a chránit. O vzniku instituce policie v Čechách
V rozhovoru o historii veřejné správy v rukách policie, jejím institucionálním vývoji a o vytváření úřední komunikační sítě, dávných, ale i současných identifikačních praktikách bude hovořit historik Pavel Himl, odborník na evropské dějiny raného novověku v historicko-antropologické perspektivě, a také autor nedávno vydané knihy nazvané "Pozorovat, popsat, stvořit: Osvícenská policie a moderní stát 1770-1820". Rozhovor s ním vedl Petr Šmíd.