Na téma diktatury a autoritářské režimy v Jižní Americe (po roce 1945) hovoří Petr Šmíd s kulturním antropologem Františkem Kalendou a s politologem Radkem Bubnem.

Čím to je, že důležitou roli, jakou ve společnostech mají ženy, antropologie dlouho nedoceňovala? Téma pro antropoložky Petru Ezzeddine, Hanu Horákovou a Janu Jetmarovou.

Občanská věda je dnes populární. Vědecké instituce se o ni snaží, bohužel ji ale často chápou jenom jako novou techniku popularizace vědy.

Ke kterému datu se tato událost vztahuje a které zakladatelské i zásadním způsobem budovatelské osobnosti je třeba při této příležitosti vzpomenout?

Petr Šourek hovoří s arendtologem Milanem Hanyšem, který působí v Masarykově ústavu Akademie věd. Společně zkoumají, kde se vzala a co znamená „banalita zla“.

Jak mluvit o rizicích spojených s masovým vymíráním druhů? Odpovídají biolog Pavel Kindlmann, ekopsycholog Jan Krajhanzl a sociální geografka Michaela Pixová.

Od poloviny 20. století se jim podle J. L. Austina říká performativní. A díky Jacquesi Derridovi se staly symbolem obratu humanitních vět performanci.

Vysokoškolské vzdělání posiluje hodnoty jako univerzalismus a benevolenci. Proč to v Česku tak úplně neplatí? Odpovídají Dana Hamplová, Martin Buchtík a Tomáš Katrňák.

Je to už pár desítek let, co se začalo mluvit o filozofii toho i onoho - o filozofii vašeho podnikání, filozofii reklamního sdělení, filozofii předškolního vzdělávání...

Filip Vostal hovoří s Vítem Stříteckým z Katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií FSV UK a s politoložkou Annou Durnovou z Vídeňské univerzity.