Profesor Václav Bělohradský je v našem podcastu již potřetí. I tentokrát jsme si povídali o mnoha tématech. Třeba o tom, co ho vlastně motivuje k psaní – a že to rozhodně není ventilace myšlenkového přetlaku. Náš host vysvětlil, proč svoje eseje považuje především za literární a estetický útvar. Proč jsou tak zásadní a zajímavé naše vnitřní rozpory a jejich obnažení. Vysvětlili jsme si, proč u nás vytváření kultu přebíjí poselství mnohých osobností. Mluvili jsme ale třeba i o tom, proč je dodržování etických kodexů zpravidla také praktické.

S výtvarníkem, hudebníkem a textařem Milanem Caisem jsme začali hudebními vlivy a řekli jsme si, proč máme oba rádi skupinu The Police.

Povídali jsme si o hudebních začátcích Tata Bojs i o tom, co je dnes při jejich koncertech nového – třeba proč Milan nebubnuje pořád, ale občas jenom zpívá a tančí.

Pak Milan vyprávěl o své výtvarné kariéře a o tom, jak se k ní dostal. Ale řečnili jsme třeba i o Praze a o kutnohorském GASKu, kde má právě výstavu.

S ekonomem Lubomírem Lízalem, bývalým ředitelem CERGE-EI a bývalým členem bankovní rady ČNB, jsme dlouze mluvili o tom, čemu se věnuje poslední dekádu, a tím je energetika, přesněji ekonomické zákonitosti energetiky. Pověděli jsme si, jaká jsou největší rizika české energetiky, a vysvětlili si, že jsme nedokázali bojovat včas za svoje zájmy. Řekli jsme si, v čem je česká energetika specifická a v čem se liší od severských zemí, Polska, Slovenska, Německa i Rakouska. Výstavba nových plynových zdrojů se protáhne. Nejsou turbíny. Čekají nás blackouty a regulační stupně?

Sochařka a malířka Erika Bornová a malíř Tomáš Císařovský jsou první manželský pár v podcastu Ředitelé zeměkoule. Ale pozval jsem je i proto, že oni dva spolu také v posledních letech rádi vystavují a těší je prezentovat svou práci společně.

Začít jsme v případě Eriky museli slavným otcem Adolfem Bornem a v případě Tomáše výrazným otcem Josefem, výtvarníkem a disidentem.

Těžištěm rozhovoru je ale povídání o jejich vlastní výtvarné práci a životě. Řeč ovšem přišla třeba i na Doubici, kde mají chalupu, na Prahu, Milana Knížáka nebo výtvarné a architektonické památky minulého režimu.

Mnohokrát oceněný architekt Petr Hájek stojí například za přestavbou karlovarských Císařských lázní, druhou částí pražské galerie DOX nebo chystanou dostavbou a rekonstrukcí Invalidovny. Mluvili jsme o Karlových Varech, odkud pochází, ale také o Praze a Lucerně, o soužití s úřady a památkáři, o nerealizovaných projektech a o tom, jak se s nimi smíří ego architekta. Petr navíc umí krásně vyprávět příběhy budov, na kterých pracoval.

Marie Zelbová vloni zaujala nesmírně autentickou, syrovou, ale také jemnou a křehkou knihou „Táňa, Praha 3, Žižkov“. Je to kniha o její matce – krásné, svobodomyslné a zároveň prokleté a sebedestruktivní bytosti, která, ač sama v chudobě, vždy poskytla azyl lidem v nouzi, umělcům, hudebníkům, excentrikům, ztroskotancům, opilcům i narkomanům, často v jedné osobě. Je to kniha o jejím bratrovi, který tak smutně skončil. Je to kniha o jednom open house, ale také kniha o příběhu Marie Zelbové a o tom, jak jí na cestě z pekla pomohl skauting. O tom všem jsme si povídali – a taky o tom, jak je možné, že jsme se potkali až nyní, když i já tolik postav z knihy dobře znám.

S historikem Petrem Kourou jsme si povídali o mnohém z pestrého portfolia jeho práce a bohaté knižní produkce. Začali jsme nekonformní mládeží, která tančila za nacistické okupace na swingovou hudbu. Najdeme tu podobnosti se „závadovou mládeží“ 60. či 80. let, jak ji nazývali vychovatelé a propagandisté minulého režimu? Mluvili jsme o podplukovníkovi Josefu Balabánovi, veliteli proslulé odbojové skupiny Tři králové, ale třeba i o spisovateli Vladislavu Vančurovi a o tom, proč nacisté popravili právě jeho. A o mnohém dalším.

S historikem Michalem Macháčkem jsme si povídali o Gustávu Husákovi, o kterém před časem sepsal důkladnou a kvalitní knihu. Ta mapuje především Husákovo dětství, mládí, SNP, 40. léta, věznění v 50. letech, jeho návrat do politiky přes akademii věd a rok 1968. V podcastu jsme ale pochopitelně nevynechali ani československou normalizaci a to, čemu švédský premiér Olaf Palme říkal „diktatura kreatur“. A na čem pracuje Michal Macháček dnes?

S historikem profesorem Jacquesem Rupnikem jsme tentokrát začali netradičně. Třeba tím, co má rád na dovolených v Česku. V čem jsou naše hory jiné než úctyhodné Alpy. Přišla řeč na francouzské trhy v Provence, a dokonce jsme probrali i mistrovství světa ve fotbale. A o čem jsme řečnili dál? Poslouchejte a nechte se překvapit.

S básníkem, historikem a publicistou Milošem Doležalem jsme rozprávěli hlavně o Vysočině. Například i o jejím názvu – proč je to Vysočina, a určitě ne Českomoravská vrchovina. Probrali jsme Bohuslava Reynka, číhošťský zázrak, Mahlera, Humpolec i Kaliště, protinacistický odboj v kraji, hilsneriádu a mnoho dalšího.