Poslední týdny patří v globálním byznyse americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Má za sebou jednání v Číně, do čela americké centrální banky dostal svého muže, Evropě opět hrozí cly a i nadále pokračuje ve válce v Íránu. To vše s vidinou blížících se podzimních voleb. „Jestliže se mu nepodaří ovlivnit volby, tak demokraté získají Sněmovnu reprezentantů, což by mu hodně omezilo možnosti v hospodářské i mezinárodní politice,“ říká profesor Jan Švejnar.

Americký prezident Donald Trump přiletěl na návštěvu Číny. Jednat tam má zejména o obchodních vazbách, které jsou v důsledku jeho protekcionistické politiky narušené nejvíce za poslední dekády. „Od tohoto jednání se očekává otevření rozhovoru. Kterékoliv z témat by Trump mohl považovat za úspěch,“ říká ekonomka Jana Matesová, která Česko zastupovala při Světové bance.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) vyhodnotila ekonomická rizika, zesílená pokračující krizí na Blízkém východě, a poupravila svou měnovou politiku. „Měnit úrokové sazby prozatím není potřeba,“ souhlasí hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. „Ovšem centrální banka teď není v komfortní situaci. Prázdniny jí skončily, protože začíná tvrdý boj o udržení inflace tam, kde je,“ poukazuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Podle Národní rozpočtové rady vláda v nejbližších dnech protlačí Sněmovnou největší rozvolnění rozpočtových pravidel od covidové krize. „Dostáváme do situace, kdy ani rozumný zákon nejsme schopni dodržet, chceme utrácet víc, a tak přicházím s rozvolněními. Obávám, že to nemůže skončit dobře,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Světové trhy s napětím sledují, zda se podaří situaci na Blízkém východě zklidnit a zda se konečně otevře Hormuzský průliv. Nejistotu zvyšují nepředvídatelná vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Midterm volby by mohly vést k tomu, že Donald Trump dostane výstrahu. To je přání mnoha lidí, já to nepřeceňuji,“ přemítá v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Na střední školy se letos hlásí více než 156 tisíc žáků. Papírově jsou kapacity škol dostatečné, jenže především v Praze, Brně a dalších velkých městech je i letos velký přetlak uchazečů o studium na gymnáziích a lyceích. „Současný systém je nastavený hlavně pro rodiče, kteří se starají. U dětí testuhe hlavně odolnost vůči stresu,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Daniel Münich z CERGE-EI a think-tanku IDEA.

Konflikt na Blízkém východě přiškrtil zásadní tepnu světového obchodu, především na asijské ekonomiky už dopadají omezené dodávky ropy a zemního plynu. Svět se musí připravit i na další omezení klíčových surovin. A to žene opět vzhůru cenovky prakticky všeho. „Vážnost je především v tom, že situace je strašně nejistá. Nevíme, co bude zítra nebo za hodinu a ta obrovská nejistota z toho dělá velký problém,“ říká v Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Mezinárodní agentura pro energie varuje, že čelíme největší hrozbě pro energetickou bezpečnost v dějinách lidstva a šok, který vyvolala válka proti Íránu a následné uzavření Hormuzského průlivu, má potenciál vyvolat globální krizi. „Je to otázka délky konfliktu. Nejbližší zhruba tři týdny rozhodnou o tom, jestli toto téma bude na stole velmi aktuální,“ soudí v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB.

Hormuzský průliv je stále zablokovaný. V důsledku války proti Íránu klesla přeprava tímto uzlem světového obchodu o 90 procent, a to drží ceny klíčových komodit vysoko nad normálem. „Svět je celkově propojený a i tak malá část země jako Hormuzský průliv může způsobit velké potíže světové ekonomice. Je to ukázka toho, že světové ekonomiky musí být lépe připraveny na podobné šoky,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Ceny ropy, plynu a pohonných hmot vyletěly strmě vzhůru s tím, jak Spojené státy a jejich spojenci zaútočili na Írán. Teherán hrozí dlouhodobým uzavřením Hormuzského průlivu, klíčové obchodní trasy, kterou projede pětina světového obchodu s těmito komoditami. „Ukazuje se, že velmi účinný princip ve vojenských konfliktech posledních dvaceti let je asymetrie – působení poměrně velké škody s malými náklady,“ poukazuje v Řečí peněz ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.