Na střední školy se letos hlásí více než 156 tisíc žáků. Papírově jsou kapacity škol dostatečné, jenže především v Praze, Brně a dalších velkých městech je i letos velký přetlak uchazečů o studium na gymnáziích a lyceích. „Současný systém je nastavený hlavně pro rodiče, kteří se starají. U dětí testuhe hlavně odolnost vůči stresu,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Daniel Münich z CERGE-EI a think-tanku IDEA.

Konflikt na Blízkém východě přiškrtil zásadní tepnu světového obchodu, především na asijské ekonomiky už dopadají omezené dodávky ropy a zemního plynu. Svět se musí připravit i na další omezení klíčových surovin. A to žene opět vzhůru cenovky prakticky všeho. „Vážnost je především v tom, že situace je strašně nejistá. Nevíme, co bude zítra nebo za hodinu a ta obrovská nejistota z toho dělá velký problém,“ říká v Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Mezinárodní agentura pro energie varuje, že čelíme největší hrozbě pro energetickou bezpečnost v dějinách lidstva a šok, který vyvolala válka proti Íránu a následné uzavření Hormuzského průlivu, má potenciál vyvolat globální krizi. „Je to otázka délky konfliktu. Nejbližší zhruba tři týdny rozhodnou o tom, jestli toto téma bude na stole velmi aktuální,“ soudí v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB.

Hormuzský průliv je stále zablokovaný. V důsledku války proti Íránu klesla přeprava tímto uzlem světového obchodu o 90 procent, a to drží ceny klíčových komodit vysoko nad normálem. „Svět je celkově propojený a i tak malá část země jako Hormuzský průliv může způsobit velké potíže světové ekonomice. Je to ukázka toho, že světové ekonomiky musí být lépe připraveny na podobné šoky,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Ceny ropy, plynu a pohonných hmot vyletěly strmě vzhůru s tím, jak Spojené státy a jejich spojenci zaútočili na Írán. Teherán hrozí dlouhodobým uzavřením Hormuzského průlivu, klíčové obchodní trasy, kterou projede pětina světového obchodu s těmito komoditami. „Ukazuje se, že velmi účinný princip ve vojenských konfliktech posledních dvaceti let je asymetrie – působení poměrně velké škody s malými náklady,“ poukazuje v Řečí peněz ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.

Vládní hospodářská strategie nazvaná Česko, země pro budoucnost 2.0 je návodem, který by měl Česku zajistit prosperitu založenou na vysokém hospodářském růstu. Ten má dovést českou ekonomiku k transformaci a posunout ji k vysoké přidané hodnotě. „Strategie je skutečně dobrá, protože pojmenovala klíčové faktory, které mohou ovlivnit růst české ekonomiky a prosperity Česka,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Uplynuly čtyři roky od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. Konflikt zdevastoval podstatnou část ukrajinské ekonomiky a prakticky celou Evropu připravil o silnější hospodářský růst, který měl přijít jako oživení po covidové pandemii. „Potřeba externího financování ukrajinských rozpočtů byla něco přes 50 miliard dolarů za minulý rok. Pro letošní rok už se odhaduje 80 miliard dolarů,“ nastiňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonomka Jana Matesová.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) nastínila cestu, po které by mělo Česko dojít k vysokému hospodářskému růstu a nízkým schodkům rozpočtu. Ten aktuální ale poskočil na 310 miliard korun, což dává stávající vláda za vinu té předešlé. „Nová vláda udělala maximum možného v rámci svého vytyčeného hřiště. Maximum možného, pokud jde o to být úsporný a dlouhodobě zodpovědný, určitě ne,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Česko se nachází v době ekonomického růstu, který by se podle prognóz ČNB měl po příští dva roky držet u tří procent. „Ke stávajícím pilířům, o které se opíral růst české ekonomiky, se přidají i další faktory – zejména firmy se svými investičními výdaji,“ předpokládá v Řečí peněz David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte.

Do čela nejvlivnější centrální banky světa míří ostrý kritik její dosavadní politiky. Americký prezident Donald Trump nominuje do vedení Federálního rezervního systému (FED) Kevina Warshe. „Trhy reagují pozitivně – očekávají, že to nebude někdo, kdo Trumpovi půjde stoprocentně na ruku, ale že povede rozumnou monetární politiku,“ říká v pořadu Řečí peněz Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.