Vládní hospodářská strategie nazvaná Česko, země pro budoucnost 2.0 je návodem, který by měl Česku zajistit prosperitu založenou na vysokém hospodářském růstu. Ten má dovést českou ekonomiku k transformaci a posunout ji k vysoké přidané hodnotě. „Strategie je skutečně dobrá, protože pojmenovala klíčové faktory, které mohou ovlivnit růst české ekonomiky a prosperity Česka,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Uplynuly čtyři roky od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. Konflikt zdevastoval podstatnou část ukrajinské ekonomiky a prakticky celou Evropu připravil o silnější hospodářský růst, který měl přijít jako oživení po covidové pandemii. „Potřeba externího financování ukrajinských rozpočtů byla něco přes 50 miliard dolarů za minulý rok. Pro letošní rok už se odhaduje 80 miliard dolarů,“ nastiňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonomka Jana Matesová.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) nastínila cestu, po které by mělo Česko dojít k vysokému hospodářskému růstu a nízkým schodkům rozpočtu. Ten aktuální ale poskočil na 310 miliard korun, což dává stávající vláda za vinu té předešlé. „Nová vláda udělala maximum možného v rámci svého vytyčeného hřiště. Maximum možného, pokud jde o to být úsporný a dlouhodobě zodpovědný, určitě ne,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Česko se nachází v době ekonomického růstu, který by se podle prognóz ČNB měl po příští dva roky držet u tří procent. „Ke stávajícím pilířům, o které se opíral růst české ekonomiky, se přidají i další faktory – zejména firmy se svými investičními výdaji,“ předpokládá v Řečí peněz David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte.

Do čela nejvlivnější centrální banky světa míří ostrý kritik její dosavadní politiky. Americký prezident Donald Trump nominuje do vedení Federálního rezervního systému (FED) Kevina Warshe. „Trhy reagují pozitivně – očekávají, že to nebude někdo, kdo Trumpovi půjde stoprocentně na ruku, ale že povede rozumnou monetární politiku,“ říká v pořadu Řečí peněz Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Maximum možného, rozhazovačný a nikdo se k němu nehlásí – na adresu návrhu rozpočtu na rok 2026, který v tomto týdnu představila vláda, zaznívají rozdílná hodnocení. Návrh počítá s tím, že Česko bude letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. „Není to nic, z čeho by člověk výskal radostí, ale dalo se to předpokládat. Už ta debata, do které vpadly volby, byla nešťastná,“ říká pro Český rozhlas Plus ekonom Aleš Rod, který byl členem Národní ekonomické rady předchozí vlády.

Před rokem americký prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu slíbil, že Americe začíná zlatý věk. Za tu dobu dokázal podpořit tamní ekonomiku, ale také změnit globální obchodní řád. „Říct, že co se v USA za rok stalo, je důsledek jeho politik, by bylo předčasné. Nechci naskakovat na tu vlnu, že Trumpa teď v Evropě nemáme rádi, ale hodnotit prezidenta po roce není fér,“ komentuje dosavadní průběh funkčního období prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) tento týden schválila své programové prohlášení, se kterým bude Sněmovnu žádat o důvěru. Mezi priority se nevešlo vzdělávání, přebilo ho dostupné bydlení, zdravotnictví, levnější energie, bezpečnost a důchody a sociální systém. Nastupující kabinet zatím vládne v rozpočtovém provizoriu. „Nevadí, že vzdělávání není prioritou. Nakonec budou výdaje záviset na tom, kdo z ministrů uspěje,“ usuzuje v pořadu Řečí peněz ekonom Daniel Münich.

Ekonomické zprávy z konce roku 2025 o stavu české ekonomiky nebyly vůbec špatné. „Českou ekonomiku vnímám v posledním roce daleko pozitivněji. Její restart byl velmi váhavý, teď roste viditelně rychleji než evropský průměr a dohání, co ztratila,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.