Česká ekonomika září a poslední měsíce patří její výkony k nejlepším v Evropě. Významné instituce i statistici potvrzují, že si vede lépe, než se čekalo ještě na začátku roku, kdy jsme se vymanili z inflační krize. „Je to zásluhou českých domácností,“ říká pro Český rozhlas Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Ceny energií jsou klíčem k evropské prosperitě, podle svých prohlášení v to věří německá i nově vznikající česká vláda. Snížení cen energií považují za zásadní krok, který má od nového roku nakopnout obě ekonomiky. „Stát bude kompenzovat část plateb, které ve finále stejně zaplatíme my jako daňoví poplatníci,“ upozorňuje na důsledek v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Listopadové události roku 1989 Česku přinesly mimo jiné svobodu podnikání. Je svoboda a demokracie to nejlepší zřízení pro ekonomiku? „Člověk si uvědomí, že ekonomická prosperita je důležitá, ale není to to nejpodstatnější,“ zamýšlí se v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát a doplňuje, že důležitá je také svoboda. „Že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí? Ačkoliv jsem cestu k Havlovi hledal dlouho, tak to vystihuje realitu.“

Ekonomové diskutují o programovém prohlášení nastupující vlády a rostou obavy, jak bude možné zaplatit všechny její sliby. Může si Česká republika dovolit více se zadlužit? „V současné podobě je potřeba pokračovat ve fiskální konsolidaci, protože si nepůjčujeme na investice. Ve valné většině si půjčujeme na běžné provozní výdaje,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Evropská komise navrhuje pro období let 2028 až 2034 změnit nejen základní pilíře rozpočtu, ale také způsob, jakým se bude rozpočet plnit. Rozdělovat se přitom mají rekordní dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). „Hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k zemědělcům,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, profesor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity. (Repríza)

Hnutí ANO společně s SPD a Motoristy sobě sestavuje programové prohlášení nové vlády. Všechna tři politická uskupení se shodla na řadě věcí, především v hospodářské oblasti. „Současná situace a výhled do budoucnosti podle mého názoru neumožňuje financovat všechny sliby tak, abychom se nedostávali do stále většího zadlužení,“ říká v pořadu Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Česká ekonomika sleduje debatu o vzniku nové vlády, kterou skládá hnutí ANO společně s hnutími SPD a Motoristé sobě. Strany nyní vyjednávají o programu nové vlády. Jaké sliby ze své kampaně budou chtít naplnit? „Není odpovědné slibovat něco, co nemůžu splnit bez většího zadlužení,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš dokázal vyhrát parlamentní volby, ale jeho sen o jednobarevné vládě hnutí ANO se rozplývá. Jak toto v Česku ostře sledované dění vnímá zahraničí? A co to může udělat s naší současnou ekonomickou pověstí? „Reakce západních států, médií, politiků byla trochu zděšení, protože nejsme jediná země, kde takto dopadly volby,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Jana Matesová, která Česko zastupovala při světové bance.

Česká vláda poslala do Sněmovny návrh rozpočtu pro příští rok na poslední chvíli, schválila jej v úterý 30. září. Současný návrh však s největší pravděpodobností bude přepracován novou vládou, kterou si Češi zvolí 3. a 4. října. „Co se týká míry zadlužení, tedy celkové velikosti dluhu, tak jsme na tom velmi dobře,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.