Na návrh rozpočtu pro příští rok si veřejnost počkala do uplynulé sobotní půlnoci. Vláda jej připravovala za přizavřenými dveřmi, ale nakonec odpovídá zadání, že by schodek měl být 230 miliard. „Česko patří k zemím, které mají rozumnější výhled. Stabilizaci rozpočtu bych očekával mezi 44 až 45 procenty hrubého domácího produktu,“ předpovídá v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Česko patří podle Nejvyššího kontrolního úřadu mezi méně zadlužené země v Evropské unii, tempo růstu dluhu je ale v posledních letech jedno z nejvyšších. „Je zcela v pořádku mít schodky, které vedou k investicím s vysokou návratností. Je otázkou, zdali schodek, který nemá tento efekt, je potřeba,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonom z Kolumbijské univerzity a CERGE EI Jan Švejnar.

Česko se musí vyrovnat s tím, že jeho ekonomika roste pomaleji, než se čekalo, a slibované oživení se jen tak nedostaví. Naznačují to prognózy, které zveřejnily renomované instituce jako Česká národní banka a ministerstvo financí. „Není žádný důvod v nejbližších letech očekávat podobně silná tempa růstu, jako jsme viděli třeba před 20 lety,“ konstatuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonom a prezidentský poradce David Marek.

Návrh rozpočtu pro rok 2025 by měl mít deficit maximálně 235 miliard korun. Vláda při jeho přípravě nově postupuje bez zveřejnění takzvaného technického rozpočtu. S prvním návrhem odbornou veřejnost seznámí až na konci srpna. „To bude už jednání o něčem, co vláda bude schopna hájit,“ podotýká v pořadu Řečí peněz předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl.

Podle zástupců byznysu chybuje Česká národní banka (ČNB), když zpomaluje tempo uvolňování základních úrokových sazeb, protože výrazně nižší úroky by pomohly nastartovat českou ekonomiku. Naopak podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by rychlejší snížení vedlo ke slabší koruně. „Existují rizika, protože příliš slabá koruna znamená oživení inflace, kterou ale ještě úplně pod kontrolou nemáme,“ říká v pořadu Řečí peněz.

Česku se daří, ale méně, než se čekalo, hodnotí analytici a ekonomové poslední čísla o výkonu české ekonomiky. Růst v řádu desetin procentního bodu sice není recesí, ale také není důvodem k jásotu a přehnanému optimismu. „U nás se teď projevil vliv větší spotřeby domácností. To situaci vylepšilo i přesto, že zahraniční poptávka, bohužel, není tak silná, jakou bychom si možná přáli,“ říká rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Míra zdražování v Česku opět zamířila dolů a klesla na dvě procenta. Zatím se tak nenaplňují varování, že jarní pokles není ještě definitivním vítězství nad inflací a rizika jsou značná. „Je pozitivní, že Česká národní banka po letech konečně plní svůj slib a dostala se na cílovou inflaci,“ uznává v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, který působí na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.

Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil čtyři priority, které bude chtít jeho vláda ve zbylém roce a půl svého mandátu ještě naplnit. Je ale možné aby se takto zásadní úkony pro českou ekonomiku zrealizovaly? „Tyto priority stihnout nejdou. Řada z nich má dlouhodobější přesah,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

V předčasných volbách ve Francii poněkolikáté neuspěla krajní pravice. Nástupu krajní levice se ale bály nejvíce trhy. Teď ale vidí, že se prezidentu Emmanuelu Macronovi bude vláda sestavovat těžko a Francouzům nevadí další výrazné zadlužování státu. „Macron musí vymyslet, jakým způsobem zvládne ekonomiku, která potřebuje reformy,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.