Americký prezident Donald Trump zintenzivnil své snahy o dosažení míru na Ukrajině. Nyní se snaží prosadit trilaterální schůzku s ukrajinským a ruským prezidentem. Jaké má současné dění dopad na mezinárodní obchod? „Trhy v tuhle chvíli příliš nevěří, že jsme velmi blízko dohodě, která by dávala dlouhodobější bezpečnostní garance nejenom Ukrajině, ale celé Evropské unii,“ popisuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Vysoké a stále prudce rostoucí ceny bydlení nedovolují České národní bance (ČNB) snížit základní úrokové sazby, od kterých se odvíjí komerční úroky včetně hypotečních. Vlastnické bydlení se pro průměrně vydělávající domácnosti pomalu stává nedostupným. „Růst reposazby ČNB zůstal za očekáváním, což indikuje, že situace na trhu je taková, že v tuto chvíli nelze čekat pokles úroků,“ hodnotí v pořadu Řečí peněž rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák.

Obchodní svět se ocitá v nové realitě, jejíž součástí jsou vyšší cla, které uvalily Spojené státy americké na dovoz zboží z desítek zemí světa. Evropská unie už s administrativou Donalda Trumpa rámcovou dohodu uzavřela. „Není to tak dobré, jako kdyby byla nulová cla. Ale až na některé produkty to nebude mít tak dalekosáhlý dopad,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz Jan Švejnar, profesor na Kolumbijské univerzitě a zakladatel CERGE-EI.

Česká ekonomika rostla podle statistiků pro letošní první pololetí meziročně o 2,4 procenta, ale mezikvartálně už jen o pouhé 0,2 procenta. Jak moc ovlivňuje růst obchodní válka s USA? A jak si Česko vede oproti státům v regionu? „Měli bychom se učit od toho dobrého, co Poláci udělali, ale vyvarovat se toho, co zlého v Polsku také je,“ navrhuje v pořadu Řečí peněz Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády a poradního sboru premiéra.

Evropě zbývá týden pro nalezení dohody s Trumpovou administrativou, aby se vyhnula zvýšeným americkým clům. Ty Trump oznámil před více než týdnem s tím, že jednání nikam nevedou. Tento týden ale zase vyjádřil naději, že se nové evropsko-americké obchodní podmínky podaří domluvit. „Čas se sice krátí, ale pro obě strany je dosažení rozumné dohody zásadní,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte.

Krize na Blízkém východě a především několikadenní válka Izraele a Íránu krátkodobě zvedly globální ceny pohonných hmot, což se podepsalo i na peněženkách spotřebitelů. V budoucích měsících mohou náklady zůstat nižší, především díky navýšení těžby členů kartelu OPEC. „Zdá se, že OPEC po nějaké době dospěl k rozhodnutí, že je potřeba zapojovat o tržní podíl a že jeho členové vydrží i nižší ceny,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Americký prezident Donald Trump hodlá. 1. srpna zavést dopředu ohlášená reciproční cla, pokud se vybrané země nezvládnou s jeho administrativou dohodnout. Trhy na to zatím reagují poklidně. „To, že Trump bude nepředvídatelný, bylo už svým způsobem absorbováno v jejich očekávání. Trhy jsou možná chytřejší, než si myslíme,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Tento týden naposledy zasedla Národní ekonomická rada vlády, aby kabinetu Petra Fialy (ODS) dala poslední doporučení. Během vládního období jí radila například se stabilizací veřejných rozpočtů. Vláda na příští rok předpokládá schodek 280 miliard korun, tedy vyšší než letošní. „Hodnotil bych to jako polovičaté konsolidační úsilí,“ říká v pořadu Řečí peněz člen Národní ekonomické rady vlády, ředitel Centra pro ekonomické a tržní analýzy Aleš Rod.

České platy a mzdy se opět dostávají do popředí zájmu politiků. S blížícími se volbami se řeší platy učitelů, policistů, vojáků a dalších zaměstnanců státu. Stranou ale nezůstávají ani mzdy, které by mohly růst rychleji. „Tlak na růst mezd v Česku není tak silný, jak by implikovala nízká míra nezaměstnanosti,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Už týden ekonomové a analytici s obavou sledují vývoj izraelsko-íránského konfliktu. Trhy se totiž bojí, že omezí přepravu ropy a plynu z klíčového blízkovýchodního regionu. „Riziko bude záležet na tom, jestli z dalších zemí Perského zálivu budeme schopni ropu a zemní plyn distribuovat dál do zbytku světa,“ vysvětluje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, který působí na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.