Vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě podepsala koaliční smlouvu a představila návrh programového prohlášení. „Hlavní problém je, jak přivést ekonomiku do ekonomického růstu. Tam má vládní program pár dobrých postupů. Je ale velice všeobecný,“ popisuje v pořadu Řečí peněz profesor ekonomie Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Evropská komise navrhuje pro období let 2028 až 2034 změnit nejen základní pilíře rozpočtu, ale také způsob, jakým se bude rozpočet plnit. Rozdělovat se přitom mají rekordní dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). „Hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k zemědělcům,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, profesor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity. (Repríza)

Hnutí ANO společně s SPD a Motoristy sobě sestavuje programové prohlášení nové vlády. Všechna tři politická uskupení se shodla na řadě věcí, především v hospodářské oblasti. „Současná situace a výhled do budoucnosti podle mého názoru neumožňuje financovat všechny sliby tak, abychom se nedostávali do stále většího zadlužení,“ říká v pořadu Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Česká ekonomika sleduje debatu o vzniku nové vlády, kterou skládá hnutí ANO společně s hnutími SPD a Motoristé sobě. Strany nyní vyjednávají o programu nové vlády. Jaké sliby ze své kampaně budou chtít naplnit? „Není odpovědné slibovat něco, co nemůžu splnit bez většího zadlužení,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš dokázal vyhrát parlamentní volby, ale jeho sen o jednobarevné vládě hnutí ANO se rozplývá. Jak toto v Česku ostře sledované dění vnímá zahraničí? A co to může udělat s naší současnou ekonomickou pověstí? „Reakce západních států, médií, politiků byla trochu zděšení, protože nejsme jediná země, kde takto dopadly volby,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Jana Matesová, která Česko zastupovala při světové bance.

Česká vláda poslala do Sněmovny návrh rozpočtu pro příští rok na poslední chvíli, schválila jej v úterý 30. září. Současný návrh však s největší pravděpodobností bude přepracován novou vládou, kterou si Češi zvolí 3. a 4. října. „Co se týká míry zadlužení, tedy celkové velikosti dluhu, tak jsme na tom velmi dobře,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Volby do Poslanecké sněmovny se blíží a politici začínají stále více působit na emoce voličů a stále méně se střetávají nad politickými programy. „Problém českého daňového systému je jeho struktura, ne výše. Nezdaňujeme chytře, zbytečně zatěžujeme práci,“ připomíná nv pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která je členkou Národní ekonomické rady vlády a také poradního premiérského týmu.

Evropský růstový model je podle bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho v krizi. Komentoval tak snahu Evropy posílit svou roli v globální ekonomice i politice. „Draghi svou kritiku nesměřuje ani tak k Evropské komisi a její předsedkyni Ursule von der Leyenové, ale hlavně na národní vlády, a to ne poprvé,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Před rokem představil bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi návod, podle kterého má evropská konkurenceschopnost vzrůst tak, abychom dokázali konkurovat Spojeným státům a Číně. „Pokud se bavíme, že ztráta konkurenceschopnosti začala už před patnácti dvaceti lety, tak to samozřejmě nezměníme během jednoho roku,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Co by se muselo změnit v rozpočtu, aby se podařilo zajistit slibovaných 130% průměrné mzdy pro pedagogické pracovníky? Václav Pešička se zeptá ekonoma Daniela Münicha z CERGE-EI.