
Poslechněte si podcast: Petr Beneš: O slušném člověku. A.J. k 175. výročí narození
V rámci příprav na výlet naší pražské farnosti do Litomyšle jsem si přečetl druhý díl vzpomínkové knihy Aloise Jiráska Z mých pamětí, věnovaný právě jeho téměř patnáctiletému pobytu v tomto městě. Těšil jsem se na to čtení, protože od dětství mám Jiráska rád. A od dětství to mnoha lidem kolem mě připadá divné.
Ranní úvaha
Malé zamyšlení a inspirace pro všední den v autorské interpretaci.
Nina Rutová: Proč jsou děti jiné
Před sedmi lety jsem vedla semináře na základní škole na okraji Prahy. Letos v zimě mi ředitelka zavolala znovu. Do školy přibyli noví pedagogové i asistenti, a i ti, kteří mé semináře absolvovali před lety, stáli o připomenutí některých postupů.
Daniel Raus: Lilie v kostele
Zašel jsem do kostela, a co neslyším: hráli tam Mariána Vargu. Patřím k lidem, pro které jeho kapela Collegium musicum hodně znamenala. Je to ale přece jenom hudba rocková, v kostele ji člověk tak úplně nečeká.
Tomáš Koblížek: Polemika o slovu „dezolát“: Jak ho vnímá filozofie jazyka?
Už delší dobu se vede polemika o tom, zda je přípustné, či nepřípustné používat ve veřejné debatě slovo „dezolát“. Tedy výraz označující příznivce konspiračních teorií či dezinformací používaných hlavně v rámci současné agrese proti Ukrajině.
Karel Hvížďala: Peníze, Bůh a nesmrtelnost
Když peníze nahradí Boha, zrodí se apatický sekularismus a peníze dostanou sakrální svatozář, což vede k tomu, že pro ty, co inkarnovali v nové mesiáše, není zakázáno nic, co poslouží jejich věci: získání mamonu. Pro takové lidi jsou peníze nadřazené všemu lidskému, empatie je škodlivá.
Martin Bedřich: O nové podobě Ústavy
V roce 2024 zasáhl českou televizi, knihkupectví, výstavní prostory a posléze i kina multižánrový projekt Identita – příběh českého grafického designu. Formou dokumentárního seriálu, výpravné knihy, mimořádně navštívené výstavy a nakonec i filmu z mnoha stran a úhlů pohledu představoval český grafický design a jeho mimořádné kvality a rozmanitost.
Markéta Pilátová: Rodáci
Co to vlastně znamená, že se člověk někde narodil? Definuje ho to napořád, nebo naopak, když z místa narození odejde a začne žít v Praze, Íránu, Vídni, nebo Jeseníkách, stane se z něj někdo jiný, nebo navždy zůstane třeba Kroměřížanem? A když se občas do rodného města znova podívá, náhodou, nebo přijede na oslavu šedesátých narozenin... Co na to ostatní rodáci a co na to on?
Milena Bartlová: Proč památky?
Právě schvalovaný návrh úprav stavebního zákona prochází parlamentem zrychlenou a nestandardní cestou. Bude-li přijat v poslední verzi, výrazně promění dosavadní postupy ochrany stavebních památek a historických měst či jejich částí. Památková péče je mnohdy vnímána jako zarytý institucionální nepřítel čehokoli nového a zajímavého. Jaký je vlastně její smysl?
Adam Borzič: AI a spiritualita
Papež Lev XIV. vydal před časem svou první encykliku věnovanou umělé inteligenci. Není náhoda, že nese název Magnifica Humanitas. V době, kdy stále více důvěřujeme algoritmům a technologické korporace soustřeďují moc v nevídaném rozsahu, obrací papež pozornost k otázce starší než všechny počítače: Co vlastně znamená být člověkem?
Alena Scheinostová: Dle rozkazu!
Musím dát za pravdu škarohlídům: veřejný prostor hrubne. Možná už není tak časté, aby na dámu vilně pokřikoval kdekterý zevl na ulici. O to častěji ale pískají, břinkají, a dokonce tykají všemožné přístroje, cedule a automaty. I projít vlastní domácností znamená málem prodrat se uličkou hanby.
Petr Šourek: 67, protože 67
„Jó, mami, 67! Jeď 67!“ křičí teenagerka ze zadního sedadla. Na tachometru je 67 kilometrů za hodinu a holka vzadu má svátek. Poprvé za celou cestu vzhlédla od mobilu a teď si na něj nahrává 67, pardon, 6’7.