Ranní úvaha
NejnovějšíDnes

Poslechněte si podcast: Petr Borkovec: Na palmovou neděli

Zima již jest konec vzala, fiala se ukázala. V nekonečných plochách pučících větví bublají a mlaskají špačci. Modřence zaplavují zahradu a nejnovější špaček, který se před hodinou vylíhl z kukly a vypadá jako vyfouknutý z těžkého začouzeného skla se zlatým kropením, v nich nevěřícně čeká, jestli mu ještě někde něco nevypučí.

05:02

Ranní úvaha

Vydává: Český rozhlas

Malé zamyšlení a inspirace pro všední den v autorské interpretaci. 

Web

Včera 04:26

Tomáš Koblížek: Labyrint oklamané mysli

Je známým faktem, že existují zjevné nepravdy, jimž lidé oddaně věří. Jak například ukázal loňský průzkum Společnost nedůvěry zpracovaný pro Český rozhlas, více jak 20 procent lidí souhlasí s tvrzením, že migrace z afrických zemí je organizovaná akce, která má vést k ovládnutí Evropy míšeneckou rasou. A skoro 40 procent dotázaných věřilo tomu, že informace o škodlivých důsledcích očkování proti covidu-19 byly cíleně zamlčované.

Před dvěma dny 04:26

Eva Janáčová: Muzeum holokaustu v Portu

„Co to je Magen David,“ ptá se asi dvanáctiletá dívka průvodce v Muzeu holokaustu v Portu. Zvednu hlavu od dokumentů a se zájmem si prohlížím skupinu puberťáků, která právě prochází expozicí. Místní muzeum je nejnovější muzeum holokaustu na světě, bylo otevřeno teprve v květnu roku 2021 a je jediným muzeem svého druhu na celém iberském poloostrově.

Před třemi dny 04:48

Adam Borzič: Bódhisattva ve školce

V naší potemnělé době lze snadno propadnout pocitu bezmoci. Od domnělého konce dějin, který měl být ozářen neoliberálním sluncem, jsme se posunuli směrem k radikálnější hranici – ke konci světa, jak jej známe.

Před šesti dny 04:38

Tereza Horváthová: Rande

Vyrážíme na rande: tak říkáme našim cíleným obchůzkám a objížďkám. Musíme se vydat z centra na periferii, nakoupit jídlo na deset dní, něco praktického zařídit, za něčím neodkladným dojet. Děti i psa pod tou praktickou záminkou necháváme na dvě tři hodiny doma.

Před týdnem 04:16

Pavla Horáková: Dva bronzoví jmenovci

Na kanárském ostrově La Palma, v městečku Fuencaliente, vedle kostela svatého Antonína Velikého, odhalili v roce 2015 sochu, kterou jsem si pro sebe pojmenovala „Pomník neznámého turisty“. Její skutečný název zní El Caminante, v oficiálním anglickém překladu The Hiker. Česky snad nejlépe výletník nebo pěší turista.

Před týdnem 04:58

Alena Zemančíková: Radikální šlechtic

Naše konzervativní já odmítá emancipační myšlenky s argumentem, že „to tu nikdy nebylo“ a proč bychom tedy měli různé podivnosti a novoty zavádět. Čas běží, svět se mění a někdejší novoty se stanou společenskou praxí. Na hradě Scharfenstein na německé straně Krušných hor se na výletě můžeme setkat s osobností ze samého středu německého osvícenství, s člověkem, který svým nekonvenčním životem i myšlením odrážel skoro vše, co se nás stále ještě dotýká.

Před týdnem 05:12

Magdalena Platzová: Lyonská Bílá paní

Možná dozrál čas na to, abych vám popsala jedno z mých oblíbených lyonských zákoutí. Nachází se v ulici Catelin, jež vybíhá pod pravým úhlem z ulice St Helene a končí na křižovatce s ulicí Jarrente. Tu uličku jsem vlastně objevila až tehdy, když jsme si pořídili psa.

Před týdnem 05:07

Petr Beneš: Na Svatý Kopeček

Chystali jsme se s kamarádem do Benátek. Nakonec z toho z různých důvodů sešlo. Chtěl jsem zůstat stylový a z bujné radosti, že si nezablokuji záda v autě prodírajícím se Rakouskem nebo se mi nespustí alergická rýma, sotva nastoupím do letadla, vymyslel jsem místo toho výlet na Hanou se zastavením v Benátkách moravských, Litovli.

Před týdnem 05:16

Norbert Schmidt: Ledové moře

Praha 3. března 1824. O půlnoci skončil karneval. „Celkový obraz našeho města nabývá od tohoto okamžiku jiné podoby. Na rozdíl od uplynulých nocí se Prahy zmocňuje nápadné ticho. Taneční slavnosti v soukromých domech ustaly. Na rozích a pilířích ulic se již neobjevují plakáty, které zvou na bál. Jejich místo zaujaly reklamy knihkupců, které velkými literami strhují pozornost na zbožné tituly.

Před 2 týdny 03:53

Petr Vizina: Konec řezníka prostřednictvím Li Ang

Ubírala se směrem k nám drobnými, ale rozhodnými kroky, mával jsem na ni už zdálky, přestože fotky, podle kterých jsem ji poznal, byly staré bezmála čtyřicet let. Tehdy se Li Ang tady, na rodném Tchaj-wanu, stala senzací i skandálem. Pro jedny nesnesitelná feministka, pro druhé fenomenální literární talent.