Ranní úvaha
NejnovějšíDnes

Poslechněte si podcast: Markéta Pilátová: Neviditelná práce

Je osm ráno a já odcházím do práce. Máma, která je teď na mě závislá, protože táta, její někdejší ošetřovatel, leží v nemocnici, na mě volá: „Markéto, mně chybí prášky!” „Mami, proberem to odpoledne, já musím do práce!” Říkám co nejrozhodnějším tónem.

04:23

Ranní úvaha

Vydává: Český rozhlas

Malé zamyšlení a inspirace pro všední den v autorské interpretaci. 

Web

Včera 04:22

Daniel Raus: Červená Aerovka

Jezdí k nám občas chlápek s doručovací službou. Veselá kopa. Má na starosti naši oblast. Jednou mi líčil, jak si před spaním v duchu projíždí všechny zítřejší štace, aby – po přestávce zvané spánek – jel už na jistotu.

Před dvěma dny 04:17

Jan Bělíček: Topolův groteskní portrét pražské inteligence

Žijící klasik české literatury Jáchym Topol vydal po dlouhých devíti letech nový román. Jmenuje se Peklo neexistuje a pouští se do analýzy české společnosti posledních několika let. Hlavním motivem je ruská invaze na Ukrajinu, která jako uragán vlétne do života novináři Tomášovi, hlavní postavě knihy, a společně s hroutícím se Tomášovým osobním životem vytvoří smrtící koktejl události se zásadním vlivem na jeho výhledy do budoucnosti.

Před třemi dny 05:03

Milena Bartlová: Bitva s Peršany

Zemi, která se posledních sto let nazývá Írán, známe z historie jako Persii. Je to historie dlouhá nejméně pět tisíc let a je plná kulturního, uměleckého, náboženského a duchovního bohatství. Země je to veliká, ne všichni z více než 80 milionů Íránců jsou Peršané a už vůbec nejsou Arabové, i když od středověku zde převažuje islám.

Před šesti dny 04:30

Zbyněk Černík: O smrtích a smrťácích

Roku 1956, právě před 70 lety, natočil švédský režisér Ingmar Bergman kultovní film Sedmá pečeť, ve kterém vystupuje postava smrti. (Přesněji řečeno smrťáka, v germánských jazycích totiž tato bytost má obvykle pohlaví mužské.) Hraje tu šachy s rytířem Antoniem Blockem, vracejícím se z nepříliš uspokojivé křížové výpravy do Svaté země.

Před týdnem 04:29

Nina Rutová: Muchomůrka jarní

Vědci dosud nerozluštili tajemství, za jakých přesných podmínek dochází k přeměně zárodků v budoucí plodnice. Já ano. Nevím, jestli vyprávím příběh jedné dvojice, jednoho manželství, jednoho manželského trojúhelníku nebo čtyřúhelníku a jestli dobře dopadne.

Před týdnem 05:11

Magdalena Platzová: O lásce

Pojďme si povídat o lásce, když je jaro. O lásce kolem bourců morušových. V Lyonu jich dosud hrstka přebývá, a to díky dámě, která se jmenuje Elíza. Pro ty, kdo neznají historii našeho města je třeba říci, že Lyon byl přibližně po tři století evropským centrem výroby hedvábí. A až do roku 1850 byl hedvábnými červy doslova obklopen, neboť každý malý sedlák v okolí měl kůlnu, kde v teplých měsících vykrmoval morušovými listy svou vlastní populaci housenek.

Před týdnem 04:51

Alena Zemančíková: Malá poštovská pohádka

Ještě si pamatuji, kdy se zaváděla poštovní směrovací čísla. Ještě dlouho potom ale zásilka bez směrovacího čísla byla spolehlivě doručena, podobně jako ta se špatným číslem domu či zkomoleným jménem. Pošta si dávala s dopisem práci, co kdyby byl životně důležitý! I ten poslaný úplně obyčejně.

Před týdnem 04:56

Pavla Melková: Svoboda neužitečnosti

Hlava smrku, v poslední době už suchého, ale stále vztyčeného, spadla těsně před pařez, kde často sedávám. Je vidět, že o špici již přišel vícekrát, tak jako většina stromů na téhle větrné stráni. Chvíli pak rostou šikmo, nakonec se ale vždy znovu srovnají do vertikály. Ve zlomu nejsou pevné třísky, spíš sypká tříšť. Jak se jí dařilo ještě donedávna držet pohromadě a dokonce vztyčeně?

Před týdnem 05:04

Karel Hvížďala: O nezastupitelné roli kultury v knize Zaslepená společnost

Vyvažující role kultury prostupuje celou liberálně demokratickou společností a je klíčovým faktorem integrace, napsal v knize Zaslepená společnost Václav Bělohradský. Jako příklad uvádí scénu, na níž černoch v roli generála zdraví francouzskou vlajku. Podle něj jde o symbol vyvažování etnické a rasové vzdálenosti, která je v tomto gestu překlenuta kulturní blízkostí.

Před 2 týdny 04:40

Petr Šourek: Ztráta nevinnosti optického vlákna

Pan Hájek se zabývá optickými vlákny. „Viděl jste, co se děje na Ukrajině?“ ptal se mě s nefalšovaným zděšením v hlase. „Na frontě se tam válí stovky kilometrů optických vláken!“