Ranní úvaha
NejnovějšíPřed dvěma dny

Poslechněte si podcast: Jan Němec: Bude to buď tohle, nebo smrt

Není to poprvé, co se tu chystám ztratit pár slov o literatuře a velkých jazykových modelech, populárně přezdívaných jako AI. Zhruba před půl rokem jsem mluvil o akademických výzkumech, které ukázaly, že většina čtenářů už není s to rozlišit básně vygenerované těmito modely od básní napsaných člověkem.

03:55

Ranní úvaha

Vydává: Český rozhlas

Malé zamyšlení a inspirace pro všední den v autorské interpretaci. 

Web

Před třemi dny04:52

Karel Hvížďala: Jak píšete, pane Hvížďalo?

„V určitém smyslu existuje psaní hodné tohoto jména jen tam, kde se – ve všech významech tohoto slova – ztrácíme, podstupujeme riziko, aniž je na sebe bereme anebo aniž bychom se do něho vědomě pouštěli: nejen se ztrácíme, ale jsme tam často ztraceni.“

Před čtyřmi dny05:09

Martin Bedřich: O nesouzení světa

Před asi čtyřmi lety proběhla v pražské galerii DOX výstava nazvaná (Ne)Moc, která zkoumala témata moci, bezmoci a nemoci, stírala rozdíly mezi kategoriemi art brut a klasickým současným uměním a nahlížela na hranici mezi „normalitou“ a „nemocí“.

Před šesti dny04:25

Jan Bělíček: Bez Jihlavy by bylo těžké si českou kulturu představit

S koncem října a podzimními prázdninami se mi v posledních letech pojí především Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Už několikátý rok po sobě jsem měl to štěstí zde strávit alespoň pár dní a vždy jsem si znovu uvědomil, o jak výjimečnou a důležitou událost se jedná.

Před týdnem04:53

Petr Borkovec: V ulici, kterou právě procházím

Co je na tom špatného? – Už zase procházím kolem bytovky, kde se, dnes zrovna v pořádně silném větru, staví celé nové patro, nad ním rozlehlý půdní byt a střecha. Dělníci už asi práci dokončují, protože na jednom z posledních kolmojdoucích neseříznutých trámů, který – oranžový a jako zevnitř rozsvícený – nově a hloupě trčí u komína, uvadá přidrátovaná metla, jaká přece vždycky oznamuje zdárný konec stavby.

Před týdnem04:02

Anna Beata Háblová: Záda

„Pojď, namasíruju ti záda,“ říkám mámě, když sedíme u stolu, popíjíme čaj a nikdo jiný kromě nás dvou v domě není. Máma si lehne na gauč a spokojeně vzdychne. Popáté se mě zeptá, jak se mám a co vlastně dělám. Popáté jí všechno zopakuju. A u toho jí hladím záda, anebo spíš žebra potažená kůží.

Před týdnem05:03

Alena Zemančíková: Pár slov o Václavu Jamkovi

Celá věc kolem udílení státních cen a cen ministerstva kultury za umělecké výkony v roce 2026 přesáhla jakoukoli mez ostudnosti. Než se dostanu k letošnímu laureátovi ceny za literaturu, musím připomenout, jak jsem v minulých letech byla často mile překvapena rozhodnutím jednotlivých odborných komisí.

Před týdnem04:37

Tomáš Koblížek: Post-pravda. Deset let debat o lhostejnosti k faktům

V listopadu 2016, tedy přesně před deseti lety, vyhlásili editoři Oxfordského slovníku slovem roku „post-truth“. To jest výraz, který do češtiny překládáme jako post-faktičnost nebo post-pravda. Tím spustili dlouhotrvající polemiku o tom, jak se ve veřejné diskusi proměňuje náš vztah k faktům a jak na tyto změny reagovat. Zkusme tuto debatu shrnout a zvážit, do jaké míry se nás stále ještě týká.

Před týdnem04:16

Pavla Horáková: Stále jsou naši mrtví s námi

Listopad je v řadě kultur měsícem, kdy si lidé připomínají své drahé zesnulé. Naše Dušičky jsou v nejedné rodině jedinou příležitostí, kdy živí navštíví hroby svých příbuzných.

Před 2 týdny04:03

Sandra Silná: Deník

Existují věci, které se dějí potichu. Bez svědků, bez hodnocení, bez lajků. Psaní deníku je jednou z nich. Člověk sedí sám a pokouší se slovy zachytit něco, co díky prchavosti času sklouzává do minulosti.

Před 2 týdny04:00

Markéta Pilátová: Knihy a lidi

Všude byly knihy a lidi. Frankfurtský veletrh byl a je tržiště plné lidí, kteří čtou a kupují knihy. A tentokrát se hodně kupovaly ty české, protože Česká republika byla letos čestným hostem veletrhu. Nikdy jsem v Německu neviděla tolik lidí, aby si listovalo v českých knihách a kupovalo je. Byl to omamný pocit.