- Podcasty
- Ranní úvaha
Poslechněte si podcast: Karel Hvížďala: Hostina lidských zvláštností Woody Allena
„Naděje je věc opeřená. Ta opeřená věc není naděje. Ukázalo se, že je to můj synovec. Musím ho vzít k odborníkovi do Curychu.“ Asi se nebudu moc mýlit, když si myslím, že většina vášnivých čtenářů podle této věty uhodne autora: Woodyho Allena.
Ranní úvaha
Malé zamyšlení a inspirace pro všední den v autorské interpretaci.
Jan Bělíček: Tisíce vrstev a paradoxů mateřství
Je možné zůstat ženou i v momentě, kdy se rozhodneme nemít děti? A jak takové rozhodnutí ženství proměňuje? Je mateřství zásadní součástí ženské identity, bez níž se něco podstatného ztrácí? Jak odolávat biologickému tlaku i tlaku okolí na zplození potomka? A jsou všichni lidé předurčení k tomu stát se dobrými rodiči?
Marie Nováková: Děti a poutníci
Vyrostla jsem ve vsi pod kopcem, na kterém stojí barokní poutní areál Maria Loreto, který stejně tak jako Velkou křížovou cestu vybudovali chebští jezuité roku 1667. Křížová cesta s 29 zastaveními byla do krajiny zasazena tak, aby odpovídala délkou i rozmístěním cestě utrpení Krista v Jeruzalémě.
Markéta Pilátová: Naživo
Čím dál častěji se mě někdo ptá, jak to mám s umělou inteligencí? Už za mě vymýšlí zápletky románů a dětských knih? Už s ní konverzuju a vedu rozpravy o životě? Už jsem to s ní vůbec zkoušela? Nezkoušela?! Není možná! Musím zkusit! Zkoušela... A co? Už jsem nahrazená? Nahraná? Z kola ven?
Martin Bedřich: Kameny tasovské
Vyrazili jsme jednou hluboko v noci kus za město, podívat se mimo jiné na jeden velký balvan. Byla úplná tma, klopýtali jsme podrostem a křovím, občas si posvítili malou baterkou. Hledali jsme ten velký kámen, který se nám ve tmě skutečně jakoby ztratil.
Jan M. Heller: Loď a Dvůr
Místnost zhruba o velikosti nákladového prostoru dodávky, ne moc světlá. Vpravo rozkládací postýlka, na které mají spát až tři děti, pro novorozeně ještě s vysouvacím šuplíkem ve spodní části. Vlevo univerzální nábytek, sloužící k přípravě i konzumaci jídla, koupání dětí i k všemu ostatnímu.
Magdalena Platzová: Sirény a hvězdy
Jazzová zpěvačka Chantal Thompson. Letos v létě to bylo pět let, co od nás odešla do lyonské noci. Zůstala po ní deska Sirény a hvězdy, kterou nám darovala, křehký zpěv plný melancholie a osamělosti. Co se s ní za ty roky stalo? Podařilo se jí uskutečnit alespoň některý z jejích plánů? Napsat knihu, sbírku básní, objevit něco nového v hudbě? Byl k ní život laskavý, nebo s ní zatočil?
Jan Němec: Bílý šum
Někdy se to prostě sejde. Krásná grafická úprava, skvělý překlad a svébytný originál. Bez dlouhých průtahů, mluvím o slavném románu Bílý šum amerického spisovatele Dona DeLilla, který právě vyšel v Argu v grafické úpravě Jany Vahalíkové a překladu Aleny Dvořákové.
Eva Janáčová: Buď silná a statečná
„I když se v různých židovských denominacích lišíme mírou toho, jak moc dodržujeme nařízení, nikdy se nelišíme v tom, co je pro nás zásadní. Jeden Bůh, Tóra, pomoc potřebným, pohostinnost, snaha o zlepšení světa,“ píše v úvodu své nově vydané knihy rabínka Kamila Kopřivová.
Tereza Horváthová: Hřbitovy
Po několika teplých slunečných dnech se ochladilo, mrholí studený, vlezlý déšť, ranní přívětivá přízemní mlha, která změkčila obrysy lesa nad řekou, zalila barevné zahrady mléčným oparem, vytvořila z ulic tajemná uzavřená zákoutí a nasála ze země těžkou vůni mokrého listí a kyselost padavčat, je pryč, zůstala mělká šedá... všechno jako by zošklivělo, zem je mokrá, vzduch studený.
Anna Beata Háblová: Nová Masaryčka je posh
Pražská Masaryčka má nová sklíčka. Zlatá. Už to není stará bryčka, ale SUV. Když pomineme bezzubé majitele, kterými Penta je, poleje nás lesk tvaru jako blesk ze země. Beze mě byste nepřežili, já spojuji, říká. Zatímco na jejím účtu tiká zisk. Tisk je nadšený, chválí. Tolik jsme se báli, ale tohle je skvělé, píše se. Ještě uvidíme, co všechno nám to přinese, jistě to bude spása místa.