Ranní brífink Ondřeje Housky: Velkým tématem v úterních doplňovacích volbách do amerického Kongresu byl stav ekonomiky. Američany trápí inflace, rozpočet je dlouhodobě ve vysokém schodku. A jak prezident Donald Trump uspěl s cly, která během svého funkčního období výrazně navýšil?

Ranní brífink Martina Ehla: Američané se za posledních šest měsíců naučili hodně ze zahraniční, jak si pohlídat svobodné a férové volby, říká Eric Manton, americký expert na právní stát a demokracii. Scénářů, jak může Trump zkomplikovat samotné hlasování nebo neuznat výsledky, je poměrně hodně.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Středeční srážku rychlovlaků ve Španělsku provázejí alarmující zjištění. Tamní praxe se dost vymyká středoevropským zvyklostem, které staví bezpečnost na první místo. Proč k nehodě vlastně došlo a kdo všechno tam chyboval? A proč šlo zřejmě o daleko závažnější selhání, než jen o chybu jednotlivce? Hostem Ranního Brífinku byl Adam Vanting, publicista zaměřující se na mezinárodní železnici a taky aktivní strojvedoucí.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Tisícům Čechů se v příštích měsících výrazně zvýší splátky hypoték. Kdo si před pěti lety půjčil s dvouprocentním úrokem, může po skončení fixace platit měsíčně o pět až deset tisíc korun víc. Banky navíc očekávají další růst sazeb, které se mohou přiblížit šesti procentům. Premiér Andrej Babiš jim kvůli drahým úvěrům vyčítá vysoké zisky a ministryně financí Alena Schillerová hrozí speciální daní. Podle ekonomického redaktora Hospodářských novin Adama Maška by ale takové opatření mohlo mít přesně opačný účinek, než vláda zamýšlí. Banky by totiž část nákladů mohly přenést na klienty. V Ranním brífinku také vysvětluje, proč se hypotéky zřejmě hned tak nezlevní, jak si při končící fixaci vyjednat lepší sazbu a zda se vyplatí s pořízením vlastního bydlení ještě počkat.

Ranní brífink Patrika Saláta: Akciové trhy čeká tento týden další velký test. Americká centrální banka bude rozhodovat o úrokových sazbách a své výsledky zároveň zveřejní některé z největších technologických firem světa. Co od těchto událostí očekávat a jak mohou zahýbat trhy? Probereme už za chvíli po krátkém přehledu zpráv ekonomiky a byznysu. 

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Jednu z největších značkových prodejen otevřel v minulém týdnu v pražské ulici Na Příkopě dánský výrobce stavebnic Lego. Značka zažívá úspěšné období – třeba v letošním prvním pololetí zvýšila svůj čistý zisk meziročně téměř o třetinu na 8,6 miliardy dánských korun. To je v přepočtu téměř 28 miliard českých. Skvělá kondice firmy je dobrou zprávou také pro Česku, Lego totiž má jeden ze svých závodů také u nás, konkrétně v Kladně. Byznys okolo Lega v Hospodářských novinách dlouhodobě sleduje Jan Brož, který o něm mluví také v dnešním ranním brífinku.

Ranní brífink Jaroslava Maška: zítra slaví zakladatel Alzy Aleš Zavoral, jeden z nejúspěšnějších a nejméně viditelných českých podnikatelů, padesátiny a dnes zveřejní výsledky za třetí čtvrtletí Moneta Money Bank. V poslanecké sněmovně proběhne seminář na téma změna závislé práce aneb legalizace švarcsystému a statistický úřad zveřejní odhady sklizní za září. Uvidíme, jak se propsalo sucho.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Návrh státního rozpočtu na příští rok je rekordně investiční a výrazně podpoří růst české ekonomiky, těmito slovy jej hájila  ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová. Odpůrci naopak tvrdí, že rozpočet se schodkem 386 miliard je nutné přepracovat, protože jej považují za riziko pro budoucnost a také je prý v rozporu s programem vlády. O rozpočtu a jak je to doopravdy jsme se v Ranním brifinku bavili s komentátorem HN Luďkem Vainertem.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Protesty ve Francii doprovázené rozsáhlými násilnostmi nejspíše posílí preference Marine Le Penové. Ta už dávno před vypuknutím protestů jasně vedla v průzkumech veřejného mínění před nadcházejícími francouzskými prezidentskými volbami. Takže co od ní čekat, pokud by skutečně byla zvolena?

Ranní brífink Štěpána Svobody: Volkswagen chce podle německých odborářů zmrazit mzdy více než 660 tisíc zaměstnanců po celém světě až do roku 2030. Plán by se mohl dotknout i české Škody Auto, která přitom patří k nejziskovějším a nejefektivnějším částem koncernu. Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Charváta ale nejde jen o platy. Volkswagen postupně přesouvá část rozhodování z Mladé Boleslavi do německého Wolfsburgu a Škodovka tak může přijít o část své dosavadní samostatnosti. Hrozí také omezení investic nebo propouštění. V Ranním brífinku probíráme, proč se Volkswagen dostal do tak hlubokých problémů, zda mu zmrazení mezd vůbec pomůže a jak může spor s německými odbory zasáhnout českou automobilku. První stávky přitom mohou přijít už v lednu.