- Podcasty
- 2050
Poslechněte si podcast: Radim Tolasz: Jak vznikají zprávy IPCC
Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) nedávno vydal poslední část takzvané Šesté hodnotící zprávy, která shrnuje dosavadní vědecké poznání o změnách klimatu. S klimatologem a zástupcem ČR v tomto panelu Radimem Tolaszem si povídáme o tom, jak tyto zprávy vznikají a co se nachází v té poslední. IPCC funguje v rámci Organizace spojených národů a kromě zástupců jednotlivých států s ním spolupracuje vždy autorský kolektiv vědců, kteří zprávy o klimatu sestavují. Vycházejí po částech, nová zpráva se objeví přibližně jednou za 8 let. V epizodě se dozvíte, jak celý proces od tvorby zadání až po výslednou prezentaci vypadá i jaké to je být českým zástupcem v tomto panelu.
2050
Klimatický podcast o budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Chceme, aby se lidé v otázce změny klimatu lépe orientovali. Aby věděli o řešeních, která jsou v současné době už k dispozici a můžeme je použít. Nechceme prohlubovat „klimatickou depresi“ a přinášet další zprávy o tom, jak je všechno špatně. Nechceme se ale ani tvářit, že svět spasí třídění odpadu. Podcast 2050 má za cíl komunikovat o otázkách spojených se změnou klimatu věcně a konstruktivně a opírat se přitom o data a dosavadní vědecké poznatky. Nečekejte proto úhel pohledu, který je jednoduchý a černobílý. Zatímco v některých krocích k udržitelné budoucnosti má lidstvo už dnes jasno a stačí je jen realizovat, jinde ještě nevíme. V podcastu 2050 (https://2050podcast.cz) prozkoumáváme cesty k takové budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Podcast 2050 vám přinášejí Fakta o klimatu ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky, Učenou společností České republiky a Centrem pro dopravu a energetiku. Poslechněte si další epizody na našem bonusovém kanálu (https://open.spotify.com/show/3XIaCFsoRBJtqR0pJoYI65?si=623b33a58ed14bdd) . Podcastem vás provází Petr Holík (https://twitter.com/holik_petr) , Hana Tesák Vrtala a Vendula Svobodová. Podrobnosti o podcastu najdete na našem webu (https://2050podcast.cz) . Zvuk: Jan Růžička & http://nahravadlo.cz Hudba: Professor Leopard (https://www.professorleopard.cz)
Vedro ve městě. Co s tím?
Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst. Ve městech je důležité vytvářet síť zastíněných míst, po kterých se lidé mohou v době velkých letních veder pohybovat. Nejlepší stín, kde je zároveň nejchladněji, vytvářejí vzrostlé stromy díky několika vrstvám olistěných větví nad sebou. A také díky tzv. evapotranspiraci – odpařování vody skrze listy stromů, které efektivně ochlazuje jak samotnou rostlinu, tak i její okolí. O této a dalších možnostech ochlazování (nejen) českých měst se podrobně bavíme s našimi hosty. BONUSY Nesestříhaný rozhovor: Maceková, Ander: Příčiny a řešení veder v městském prostředí Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 51. epizodě podcastu 2050. [https://open.spotify.com/episode/3CUnMSlt8DOe7omou5mF0M] Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst. Publikace: Příjemné a odolné město (Nadace Partnerství) https://www.lifetreecheck.eu/cs/Library/Livable-and-Resilient-City [https://www.lifetreecheck.eu/cs/Library/Livable-and-Resilient-City] Problém přehřívání města není nový. Přestože ovlivňuje všechny, kdo ve městech žijí, je mu zatím věnována velmi malá pozornost. Proč se vlastně město přehřívá? A jak jej můžeme ochladit? Explainer: Jak souvisí extrémní počasí v Česku s klimatickou změnou? https://faktaoklimatu.cz/explainery/vliv-klimatu-na-extremy-cesko [https://faktaoklimatu.cz/explainery/vliv-klimatu-na-extremy-cesko] S rostoucí frekvencí a intenzitou extrémních meteorologických jevů se veřejnost stále častěji ptá, jak tyto události souvisejí se změnou klimatu. Čeští odborníci na jednotlivé typy extrémů v tomto textu komentují příklady z nedávné doby. Infografika: Jaký vliv má klimatická změna na extrémy počasí https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vliv-klimatu-na-extremy [https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vliv-klimatu-na-extremy] V důsledku změny klimatu jsou extrémní meteorologické události v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. Pravděpodobnost výskytu však nestoupá u všech extrémů stejně a navíc se v některých částech světa změny projevují více než jinde. Analýza: Jak se mění počet extrémně teplých a extrémně studených dní v Česku? https://faktaoklimatu.cz/explainery/teplotni-extremy-cr [https://faktaoklimatu.cz/explainery/teplotni-extremy-cr] Na Silvestra roku 2022 naměřili v pražském Klementinu teplotu 17,7 °C. O rok dříve to bylo o něco méně: 14,4 °C. Nejvyšší silvestrovské teploty ale bývaly v Klementinu okolo 2,3 °C – poslední dva Silvestry tedy byly opravdu výjimečně teplé. Zdá se, že také v létě častěji přicházejí vlny veder a padají teplotní rekordy. Nabízí se proto otázka: mění se počet výjimečně teplých dní, nebo je jich víceméně stejně jako dříve? A jak je to s výjimečně chladnými dny? Mobilní aplikace: Tree Check App (Nadace Partnerství) https://www.lifetreecheck.eu/cs/TreeCheck/TreeCheckApp [https://www.lifetreecheck.eu/cs/TreeCheck/TreeCheckApp] Checkuj stromy, pečuj o ně a sbírej je do svého herbáře. Díky chytré aplikaci Tree Check pomůžeš zchladit naše města. Zároveň se dozvíš něco o přírodě a dobře se přitom pobavíš. Web: Adapterra Awards (Nadace Partnerství) https://www.adapterraawards.cz [https://www.adapterraawards.cz/cs/Soutez] Soutěž projektů, které pomáhají přizpůsobit česká města, domy a krajinu klimatické změně. V současnosti probíhá pátý ročník, ve kterém můžete hlasovat o nejsympatičtějším projektu.
Q&A na téma Energetika
V posledním měsíci jsme na sociálních sítích a v newsletteru [https://faktaoklimatu.cz/] Fakt o klimatu sbírali vaše dotazy na téma energetiky. Často jste se ptali na materiálovou náročnost a efektivitu obnovitelných zdrojů energie, na liberalizovaný trh s elektřinou a energetickou burzu nebo na připravované změny energetického zákona v České republice. V epizodě jsme se zaměřili zejména na otázky, jejichž zodpovězení může být podle nás přínosné pro většinu posluchačů. Proto se může stát, že pro vás bude některá část této epizody “příliš technická” nebo naopak na některou detailní otázku, kterou jste nám zaslali, nedostanete dostatečně detailní odpověď. Na dotazy, které se nám do epizody nevešly, ale rádi odpovíme individuálně – stačí, když se nám ještě jednou ozvete na náš e-mail [info@faktaoklimatu.cz]. Užijte si naši úplně první Q&A epizodu a dejte nám vědět, jestli je pro vás tento formát užitečný! Pro lepší orientaci přidáváme časy jednotlivých otázek: 1:30 Je výroba obnovitelných zdrojů energie ekologická? A jak je to s jejich recyklovatelností? 11:49 Co se stane s baterií elektromobilu, jakmile doslouží? 14:55 Jaké jsou v současnosti posuny v komunitní energetice a změně připravovaného energetického zákona? 23:20 Proč má smysl být na energetické burze v Lipsku a jak vlastně funguje? 29:21 Čím můžeme nahradit plynové elektrárny jako závěrný flexibilní zdroj? 33:00 Jak cena denního spotu ovlivňuje výrobu v našich jaderných elektrárnách? 35:20 Jak lokální OZE bez dotací přežijí import levné elektřiny ze zahraničí? 39:05 Jak moc realistické jsou plány jednotlivých evropských zemí ohledně transformace energetiky, pokud se na ně podíváme jako na celek? 42:19 Co se musí v síti fyzicky změnit, aby mohla být flexibilní? 43:37 Je možné peníze EU alokované na boj s klimatickou změnou použít na rozvoj přenosové soustavy? Plánuje se přenosová soustava na úrovni EU? 45:44 Jak velká je spotřeba fosilních paliv v teplárenství? Jaké jsou možné technologie pro transformaci teplárenství?
Vítr má v Česku potenciál
Přestože se v mnoha částech světa staví v poslední dekádě větrné elektrárny ve velkém, v ČR jejich rozvoj prozatím stagnuje. Důvodem je jednak odpor různých vrstev české společnosti a jednak legislativa, která umožňuje jejich výstavbu účinně blokovat. Z větru se sice většina potřebné elektřiny nebude v Česku nejspíš vyrábět nikdy, přesto to může být mnohonásobně více než dnes. Na rozdíl od slunce, které nejvíc svítí v létě, má navíc vítr potenciál po celý rok a jeho důležitost stoupá zejména v zimním období, kdy je produkce ze solárních zdrojů omezená. Větrný park Václavice je jedním z největších a nejnovějších v Česku. S našimi hosty jsme diskutovali nejen o obecných otázkách týkajících se “českého větru” a výstavby větrného parku, ale také o některých rozšířených mýtech, které okolo tohoto tématu kolují a jsou často do velké míry zkreslené. Zároveň jsme měli možnost se na jednu z elektráren podívat zblízka a prohlédnout si, jak celá technologie funguje – od paty až po vrcholek věže.
Vlny veder – co o nich víme a jak je ve zdraví přežít
Lékař, klimatolog, meteorolog a fyzik vysvětlují v této epizodě vlny veder, každý z pohledu svého oboru. Přestože mluví hlavně o českém kontextu, mnohé z toho, co říkají, platí i globálně. Dozvíte se, jaká rizika pro naše zdraví vedra představují a jak těmto rizikům účinně předcházet. Získáte také základní informace o tom, co to vůbec vlna veder je, jak vzniká a jaký vývoj se u tohoto extrému počasí očekává do budoucna. S našimi hosty se bavíme o tom, jak meteorologové vlny veder předpovídají a jak dlouho dopředu se ví, že vedra přijdou. A v neposlední řadě diskutujeme také o tom, s jakou přesností dokážou vědci určit souvislost mezi vlnami veder a klimatickou změnou – dnes už například víme, že v důsledku změny klimatu způsobené člověkem je intenzita a pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, k níž ve světě dojde.
ČEPS: Elektrická přenosová soustava ve světě nové energetiky
ČEPS zajišťuje na území ČR provoz elektrické přenosové soustavy. Znamená to nejen starat se o to, aby byly „všechny dráty v pořádku”, ale hlavně zajistit, aby bylo do sítě v každý okamžik dodáváno právě tolik elektřiny, kolik se spotřebovává. Vyžaduje to pečlivé plánování provozu a zároveň dostatečné rezervy na straně výroby či flexibilitu na straně spotřeby, se kterou ČEPS může podle potřeby pracovat. Na rozdíl od minulosti, kdy v zásadě probíhal přenos elektřiny z několika velkých elektráren směrem ke spotřebitelům, se dnes dostáváme do mnohem složitější reality. Vzniká totiž velké množství malých, nezávislých zdrojů, jako jsou např. fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů nebo v areálech průmyslových provozů, a elektřina tak proudí všemi směry. Jak z velkých zdrojů do domácností, tak i z domácností do sítě apod. S Pavlem Šolcem jsme si povídali o tom, jak se vyvíjí role ČEPSu v kontextu nové energetiky a jaké nároky to má na rozvoj samotné elektrické soustavy. Dozvíte se také, jak funguje propojení české soustavy se zahraničím a na co se musí ČEPS připravit v souvislosti s různými scénáři budoucího vývoje.
Akumulace energie a flexibilita sítě
Vzhledem k čím dál většímu zapojení proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, jako jsou slunce nebo vítr, roste naše potřeba energii také uchovávat pro pozdější využití. Jan Fousek z asociace AKU-BAT nám představí technologie, pomocí kterých můžeme energii ukládat a podrobně vysvětlí, proč je rozvoj akumulace v současnosti tak důležitý. Dojde i na to, jaké překážky a bariéry mu v rámci Česka stojí v cestě. Akumulace elektřiny zároveň souvisí s tzv. flexibilitou sítě – souborem nástrojů, s jejichž pomocí je možné podle potřeby zvyšovat či snižovat jak výrobu, tak spotřebu elektřiny. V nové nastupující energetice bude flexibilita zejména kvůli obnovitelným zdrojům důležitým prvkem. Jakými způsoby můžeme flexibilitu zajistit a jak to ovlivní přístup k elektřině v budoucnosti? To se taktéž dozvíte v nové epizodě podcastu 2050. Bonusový nesestříhaný rozhovor najdete na tomto odkazu [https://open.spotify.com/episode/4ioIZWFpyVGfvkB7hxsujE] či ve všech podcastových aplikacích pod názvem 2050: Bonusové epizody.
Pod proudem: Jak se vyznat ve změnách energetického zákona?
Jaké změny se aktuálně dějí na poli energetické legislativy? A jak ovlivňují rozvoj obnovitelných zdrojů a další klíčové parametry nové energetiky? Epizodu odpovídající na tyto otázky jsme se chystali natočit v rámci naší “energetické série”, ale zjistili jsme, že stejné téma už dobře zpracoval někdo jiný. Proto vám dnes přinášíme hostující epizodu podcastu Pod proudem. Jejími hosty jsou Luděk Šikola a Pavel Doucha, partneři právní kanceláře Doucha Šikola advokáti. Hovoří o tom, že přelomová byla zejména novela energetického zákona nazývaná Lex OZE 1. Jejím prostřednictvím se podařilo urychlit výstavbu nových zdrojů o výkonu do 50 kilowattů. Provozovatelé takových zdrojů totiž nově nepotřebují licenci k výrobě elektřiny (dřívější limit byl 10 kilowattů). Klíčové je také zahrnutí velkých výroben o výkonu nad 1 megawatt mezi stavby veřejného zájmu. Další detaily se dozvíte v podcastu Pod proudem s moderátorem Ondřejem Novákem.
Z čeho můžeme v ČR vyrábět bezemisní elektřinu?
Dejte nám prosím hlas v anketě Podcast roku [https://www.podcastroku.cz]! Pro dostatečně rychlou dekarbonizaci energetiky v Česku potřebujeme významně posílit bezemisní zdroje elektřiny. V minulé epizodě podcastu jsme se zaměřili na to, jaké scénáře připadají v úvahu a jak jednotlivé zdroje zkombinovat tak, aby byl výsledný energetický mix nejen čistý, ale také spolehlivý a zajistil dostupnost elektřiny pro všechny. V dnešní epizodě se na jednotlivé zdroje elektřiny podíváme podrobněji. Rozdělit se dají do tří kategorií: slunce a vítr, jádro a nízkoemisní flexibilní zdroje. U každého zdroje se díváme na to, kolik elektřiny z něj vyrábíme dnes, kolik by bylo reálné vyrábět v roce 2050, a diskutujeme také o jeho výhodách a nevýhodách. Protože žádný ze zdrojů nemůže pokrýt českou spotřebu elektřiny sám o sobě, bavíme se i o tom, jak spolu jednotlivé zdroje souvisí a jak se mohou navzájem doplňovat (např. v létě bývá více slunce, v zimě více větru, zároveň potřebujeme být připraveni i na situace, kdy právě příliš “nesvítí ani nefouká”).
Elektřina bez emisí – jaké cesty k ní v Česku vedou?
Výroba elektřiny a tepla má dnes na svědomí přibližně 40 % z celkových emisí skleníkových plynů v ČR. Do budoucna počítáme v rámci dekarbonizace odvětví, jako jsou doprava nebo průmysl, s další elektrifikací mnoha procesů, což znamená, že v roce 2050 bude spotřeba elektřiny oproti současnosti 1,5x až 2x větší. Proto je nutné hledat cesty k její bezemisní výrobě. V nové sérii se budeme podrobně zabývat energetikou a v této první epizodě přinášíme přehled zdrojů, z nichž se elektřina v Česku vyrábí, kolik se jí spotřebovává a jaké součásti našeho energetického mixu produkují emise. V neposlední řadě se dozvíte, kterými směry se můžeme vydat na cestě za dekarbonizací energetického sektoru. Na základě modelování energetiky, s nímž ve Faktech o klimatu pracujeme, představujeme 3 ilustrační scénáře: 1. Hodně slunce a větru + zelený vodík; 2. Slunce a vítr + hodně jádra; 3. Slunce a vítr + elektřina importovaná ze zahraničí.
Cement – speciální epizoda přímo z místa výroby
Navštívili jsme společnost Lafarge Cement, a.s., ve které jsme diskutovali nejen o výrobě a dekarbonizaci cementu, ale měli jsme také možnost nahlédnout do samotného výrobního areálu. Výroba cementu představuje cca 8 % světových emisí [https://faktaoklimatu.cz/explainery/emise-vyroba-cementu]oxidu uhličitého. Jedná se tedy o odvětví, jehož dekarbonizace je pro dosažení klimatických cílů velmi důležitá. Podobně jako v případě oceli ani zde není dekarbonizace snadná: dvě třetiny emisí oxidu uhličitého vznikají během chemické reakce při výrobě, a tu v současnosti nedokážeme nijak nahradit. Zároveň se však bez cementu v současnosti neobejdeme a potřebujeme jej i jako surovinu pro samotnou dekarbonizaci. V této epizodě s námi můžete cementárnu navštívit, nahlédnout do pece, ve které se taví vápencový slín, nebo se podívat do kulového mlýna, kde se cement rozemílá, aby měl potřebnou hrubost. Tato jedinečná epizoda přímo z terénu nabízí možnost podívat se zblízka na jedno z klíčových průmyslových odvětví. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.