V herním světě existuje jen málo žánrů, kterým byl konec předpovídán tak často jako klasickým adventurám. A přesto jsou tu stále s námi. V nejnovějším Questu se proto Jarda, Lukáš a Šárka vydali na výpravu za minulostí i současností žánru, který navzdory všem prognózám dál přežívá. A možná i prosperuje.

Do studia Questu tentokrát dorazil Petr Filipovič z ústřední autorské trojice nové české adventury Phonopolis ze studia Amanita Design. Společně s Jardou a Šárkou rozebírali nejen samotnou hru, ale i dlouhou a místy dost náročnou cestu, která vedla k jejímu vzniku. Vývoj totiž od prvních nápadů trval více než dvanáct let.

V nejnovějším Questu se Jarda a Šárka vydávají do dvou velmi odlišných světů. Jeden je černobílý, kreslený a připomíná animované grotesky z třicátých let, zatímco ten druhý temný, klaustrofobický a plný lidí, kterým by prospělo trochu méně panikařit ve vesmíru. Společné mají hlavně to, že ani v jednom není radno zůstávat moc dlouho.

V nejnovějším Questu si Jarda, Lukáš a Šárka posvítili na dvojici novinek, které spolu na první pohled nemají mnoho společného. Jedna se odehrává na opuštěné měsíční základně v tandemu astronauta a androidí holčičky, druhá v nostalgii po dospívání, kazetách a hudbě, která dokázala proměnit obyčejný moment v nezapomenutelné vzpomínky. Přesto obě hry něco spojuje.

Šárka a Jarda se v novém Questu nečekaně propadají do temnoty, kde se mísí upíři, karetní souboje a polozapomenuté herní mechanismy. Vampire Crawlers se jim doslova zakousli do volného času, nepouští a oba moderátoři se shodují, že něco takhle návykového už dlouho nezažili.

Příběhy ve hrách bývaly kdysi hlavně terčem posměšků. Přirovnání k pornu – tedy že „nějaký tam být musí, ale nikdo ho stejně neřeší“ – už ale dnes naštěstí neplatí a Jarda, Lukáš a Šárka se v novém Questu vydávají dokázat, jak moc na příbězích v interaktivních médiích záleží. A představit hry, které dovedou vyprávět originálně, zajímavě a někdy i silně emotivně.

Quest tentokrát vyrazil za hranice studia, konkrétně na festival Bozacon v Boskovicích, kde Jarda, Lukáš a Šárka živě debatovali o vztahu mezi literaturou a videohrami. Téma, které na první pohled působí poměrně nekonfliktně, se rychle proměnilo v horkokrevnou diskuzi plnou přiznání, nesouhlasu i lehce jedovatých poznámek.

Velikonoční pondělí si v novém Questu samo řeklo o téma návratů a zmrtvýchvstání. Jarda, Lukáš a Šárka původně plánovali jen lehce zavzpomínat na herní značky, které by si přáli znovu vidět na obrazovkách. Místo nostalgického výčtu se ale epizoda rychle proměnila v mnohem širší debatu o tom, proč herní průmysl dnes působí mnohem opatrněji než kdy dřív.

V nejnovějším Questu se slaví, a to ve velkém stylu. Pořad samotný slaví deset let a k tomu si Šárka k vlastním kulatým narozeninám nadělila netradiční dárek: seznam třiceti her, které ji provázely životem a nějakým způsobem ji definovaly jako hráčku (a možná i jako člověka). Jarda s Lukášem dostávají jedinečnou příležitost nahlédnout do její herní minulosti a nestačit se divit.

V nejnovějším Questu došlo na malé (ale o to zajímavější) překvapení. Lukáš si totiž připravil téma, které až do zapnutí mikrofonů držel pod pokličkou. Jarda i Šárka tak šli do natáčení naslepo – a nakonec se rozeběhli vstříc hře Marathon.