Řeka Blata pramení nad vesnicí Vilémov na pěkném místě v kopcích mezi Konicí a Litovlí. Po 45 kilometrech a asi o 200 metrů níž se u Lobodic poblíž Tovačova vlévá do Moravy. Za tu dobu několikrát mění charakter. Najdeme kolem ní luhy a biotopy, jinde je zcela regulovaná.

Řimické vyvěračky najdeme na severním úpatí vrchu Třesín. Podzemní vody potoka Špraněk, který přispěl ke vzniku mnoha okolních jeskynních systémů, a který pramení více než 12 km daleko, vystupují na povrch ve formě několika vývěrů. Vydat se k nim můžete po modré turistické značce vedoucí z Mladče do Řimic.

Královská studánka vyvěrá kousek pod kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího nedaleko cesty z Budišova nad Budišovskou do města Libavá.

Velké přírodní koupaliště leží mezi Lhotou nad Moravou a Náklem. Vzniklo v místě těžby štěrkopísku, zatopená část má rozlohu zhruba 100 hektarů a je hluboká až 25 metrů.

Mlýnská struha poháněla v Zábřeze nejen mlýn a rybník, ale později dokonce průmyslové podniky a místní koupaliště.

Lázně Slatinice jsou známé svými sirnými prameny. Jde o středně mineralizovanou alkalickou minerálku, která má při výtoku ze země okolo sedmnácti stupňů.

Bečva je druhou největší řekou v Olomouckém kraji. Vzniká ve Valašském Meziříčí soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy, teče 61,5 kilometru a mezi jezery u Tovačova a Troubek se vlévá do řeky Moravy.

Pasecké vodopády najdeme na konci Paseky, v místě, kde Hornomoravský úval přechází do hluboce zařezaného Paseckého žlebu.

Mlýnský potok, jedno z ramen Moravy, teče pod olomouckým kopcem odnepaměti. Přispíval k opevnění zdejšího osídlení a sloužil také rybářům, jirchářům, koželuhům a dalším řemeslníkům k obživě. Zprávy o zdejším Svatojakubském mlýnu pocházejí už z počátků 13. století.

Těšíkovská železitá kyselka patří mezi nejznámější prameny v oblasti Olomoucka. Vyvěrá na pravém břehu Trusovického potoka asi pět kilometrů od Šternberka. Nachází se v údolí, které proudící voda vyhloubila do tvrdého masivu Nízkého Jeseníku. První zmínky o tomto místě pocházejí z roku 1669.