- Podcasty
- Téma Plus
Poslechněte si podcast: Punk a metal místo nekonfliktních popíkářů. Fenoménem devadesátých let byly hudební kluby
Bunkr, Mersey, Rock Hill, Pod lampou, Hudební bazar, Banán, Roxy, Tukan – to je jen několik málo z velkého množství hudebních klubů, které u nás fungovaly v 90. letech. Patřily k fenoménům tohoto neobyčejného desetiletí.
Téma Plus
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
Odboj „bílých límečků“. Diplomat Hubert Masařík pomáhal rezistenci přímo před očima nacistů
Diplomat, vášnivý boxer, ale hlavně zapomenutý hrdina protinacistického odboje. To je Hubert Masařík – muž, který po boku později popraveného ministerského předsedy generála Aloise Eliáše pomáhal stovkám českých vlastenců dostat se z německých věznic a lágrů. Svůj boj začal jen několik týdnů poté, co 15. března 1939 německá vojska obsadila české země.
Československo a třetí svět: Bajaja v Kongu a nedostavěná jaderná elektrárna na Kubě
Sýrie, Irák, Kuba, Angola, Venezuela, Indie. To jsou jen některé ze zemí, kam v dobách socialistického Československa vyjížděli našinci za prací. Mohlo jít jednak o práci v rámci projektů na pomoc spřáteleným rozvojovým zemím, nebo plnění nejrůznější komerčních stavebních zakázek.
Československo a třetí svět: Před 50 lety byla zrušena Univerzita 17. listopadu
Nejméně od konce 50. let poskytovalo Československo vysokoškolská stipendia lidem z tzv. rozvojových zemí. Z Afriky, Asie i jižní Ameriky. Československými vysokými školami jich prošly tisíce. V roce 1961 Československo po sovětském vzoru zřídilo zvláštní vzdělávací ústav určený přímo těmto studentům. Šlo o Univerzitu 17. listopadu v Praze.
Československo a třetí svět: Námluvy s postkoloniálním světem. Socialismus je zárukou splnění cílů!
Podpora tak zvaného národně osvobozeneckého boje, výstavba pivovarů, cukrovarů, elektráren. Vývoz zbraní, studentská stipendia, školení vojenských odborníků, technická i vědecká pomoc. To všechno, a ještě leccos dalšího bylo v dobách socialistického režimu součástí vztahů, které Československo udržovalo s – jak se tehdy říkalo: rozvojovými zeměmi. Tedy zeměmi třetího světa.
Ladislav Helge a paradoxy státního filmu
V těchto dnech uplynulo 65 let od jednoho pozapomenutého výročí československé kinematografie. Navzdory tomu, že šlo o filmový festival, o kulturním přínosu nelze mluvit. 1. festival Československého filmu pořádaný na konci února 1959 v Banské Bystrici se do dějin našeho filmu zapsal hlavně kvůli konferenci, která se během něj odehrála a která na několik let téměř zastavila reformní vývoj československého filmu.
Kde jsou všechny ty děti? Jak vypadalo poválečné hledání českých dětí určených nacisty k poněmčení
Nacisté měli za 2. světové války s českým národem své tajné plány. Jedním z nich byla i násilná germanizace. Částečně si ji vyzkoušeli na dětech.
Ten třetí v příběhu Vrbaty a Hanče. Emerich Rath chtěl umět všechny sporty a nikdy se nevzdával
Člověk s neuvěřitelným životním příběhem Emerich Rath byl všestranným sportovcem, olympionikem, trampem i zručným obchodníkem se sportovními potřebami. Jeho jméno se po letech začíná vracet do veřejného prostoru, odkud během druhé poloviny minulého století prakticky zmizelo.
Rusko-běloruské vztahy? Postupné ruské objímání se změnilo ve svěrací kazajku
Rusko-běloruské vztahy jsou předmětem doslova celosvětového zájmu už od 90. let minulého století. Od doby, kdy se sice rozpadl Sovětský svaz, zato však ve druhé polovině této dekády a ještě za Borise Jelcina, vznikl sice prchavý, ale přece jen Svaz Ruska a Běloruska. Poslechněte si pořad Libora Dvořáka, který si pozval Adélu Dražanovou, Petru Procházkovou, Ondřeje Soukupa, Karla Svobodu a Vladimíra Votápka.
Nájemní smlouva s okupantem v roce 1968
Československý parlament neboli Národní shromáždění se stejně jako vláda a předsednictvo ÚV KSČ ocitlo v prvních dnech sovětského vpádu do Československa v poněkud schizofrenní situaci. Všichni ti muži a ženy ve „zvolených“ funkcích se začali poprvé chovat jako představitelé suverénní země nezávislé na moskevské centrále. Bylo to úctyhodné, a zároveň to přišlo příliš pozdě. Pod dohledem tanků neměly pevné postoje dlouhého trvání.
Jaké byly osudy vnuků TGM? A proč o nich dnes skoro nic nevíme?
Za první republiky tvořili vnukové Tomáše Garrigua Masaryka nedílnou součást obrazu prezidenta. Média pravidelně zveřejňovala fotografie kloučků hrajících si s důstojným kmetem. Herbert a Leonard Revilliodovi byli syny Olgy Masarykové, narodili se a žili ve Švýcarsku.