„Ještě to není začátek konce hnutí ANO. Voliči se mu neztratili, jenom k volbám nepřišli,“ říká sociolog Martin Buchtík k neúspěchu vlády v komunálních a senátních volbách. Co nám ukázaly o aktuálních náladách české společnosti?

Hostem povolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Opoziční strany, které v letošních volbách převálcovaly vládní koalici, se předhánějí v tom, aby své příznivce ujistily, že hnutí ANO začalo prohrávat. Například Starostové už oznámili, že po svém jednoznačném vítězství chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.

Podle sociologa Martina Buchtíka ale hegemon ANO o své výsadní postavení zatím nepřichází: „Poprvé jsme slyšeli, že je to začátek konce, už po volbách v roce 2021. Potom po prezidentských volbách v roce 2023. Teď to slyšíme znovu. Začátek konce hnutí ANO jednou přijde a jednou se někdo trefí, ale že by to bylo zrovna teď, si nemyslím.“

„Jsou to předčasné oslavy. Spíše se zapomíná, že je jasné, že neuspěli především Motoristé a SPD. To je to, o čem bychom se měli bavit.“

Nebyl důvod proti někomu brojit

Co tedy zapříčinilo neúspěch ANO, který označil jeho šéf a premiér Andrej Babiš jako katastrofální?

„Je to spíše vyjádření nevůle voličů vůbec přijít k volbám. Voliči hnutí ANO totiž zvažují, jestli jít vůbec volit. Pokud jsou rozhodnutí, že půjdou, tak zvažují, jestli náhodou nevolit SPD. Jinak tam moc rozhodovacích kombinací není,“ vysvětlil motivace voličů ANO Buchtík a doplnil: „Čili voliči se neztratili, prostě jenom nepřišli.“

Sociolog upozornil, že čeští voliči navíc obecně vědí spíše, co nechtějí, než co chtějí: „A teď nebyl důvod proti někomu brojit. Populistické hnutí typu hnutí ANO si musí vždy vytvořit nějakého hmatatelného nepřítele, který aktivizuje lidi. Potom ti lidé přijdou volit. A naopak to demobilizuje voliče jiných stran, což jsme viděli před dvěma lety v krajských volbách. Navíc rétorika ‚Antifiala‘ evidentně přestává fungovat.“

Vládní strany se společnému zhodnocení voleb věnovaly hned v pondělí po volbách na pravidelném jednání koaliční rady.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury se kabinet teď musí zaměřit na co nejrychlejší prosazení pro voliče atraktivních a viditelných bodů. Mezi ně podle něj patří zrušení koncesionářských poplatků, ztransparentnění „politických neziskovek“ nebo navrácení slevy na jízdném.

O tom, že vláda se po volbách vrátí například k tématu poplatků, hovořil bezprostředně po volbách i sám premiér Babiš.

„Zejména SPD a Motoristé si teď vyhodnotili, že byli moc mírní. Že kývli na to, že před volbami se nic dít nebude. Navíc úplně vyklidili linii s prezidentem. ANO to zkusilo na Grolicha, ale to nevyšlo. A teď mají určitě pocit, že musí zarputileji prosazovat program,“ komentoval sociolog další možné kroky vlády.

Pokud ovšem vládní koalice přitvrdí a začne prosazovat svůj program, bude podle Martina Buchtíka pravděpodobně opět čelit protestům. Ty sociolog očekává zejména v souvislosti se změnou financování České televize a Českého rozhlasu.

„Především pro Andreje Babiše to nebude jednoduché. Voliči hnutí ANO, na rozdíl od části voličů SPD, rozhodně nechtějí oslabovat Českou televizi,“ prohlásil šéf STEM a pokračoval:

„Rozhodující okamžik bude po prvním čtení, kdy už bude jasné, s čím se politicky pracuje. A v tu chvíli začnou protesty nebo demonstrace. Vsadil bych na, na české poměry, relativně velké protesty. Je to taková symbolická věc. Ví to i opoziční strany, které už chystají spacáky.“

Jakou politiku by teď měla vláda dělat, kdyby chtěla získat své voliče zpátky? A je pro nejsilnější vládní hnutí ANO dobrá strategie jít teď do kontroverzních témat?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko už ví, jaká místa jsou nejohroženější akutním nedostatkem vody. Český hydrometeorologický ústav zmapoval zhruba tisíc takových lokalit. Ministerstvo pro ně vyhradilo půl miliardy na akutní opatření. Jak velké krizi čelíme?

Hostem Ptám se já byl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Miroslav Trnka, který je zároveň koordinátorem portálu Intersucho a členem Národní koalice pro boj se suchem.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zmapoval přibližně tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem. Ministerstvo životního prostředí pro ně vyhradilo půl miliardy korun ze Státního fondu životního prostředí. Finance mají jít zejména na opatření pro zadržování vody, jako je budování remízků nebo tůní.

ČHMÚ zároveň spustí nový systém výstrah, které mají od příštího roku lépe upozorňovat na nebezpečí sucha a usnadnit rozhodování vodoprávních a krizových orgánů.

Tato opatření jsou jedním z prvních výstupů Národní koalice pro boj se suchem. Tu vláda obnovila letos v srpnu po vlně horkého a suchého počasí, které snížilo v Česku průtoky vodních toků někdy i na historická minima.

Poslední jednání koalice pro boj se suchem svolal premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden po zprávě o tom, že jihočeská vodní nádrž Husinec jako první česká přehrada téměř vyschla.

„Podíváme-li se do vodních toků a některých nádrží, tak vidíme, že to dobře není. Ale zatím to zdaleka není nějaká apokalypsa. To je potřeba říct. Nežijeme v extrémní situaci typu povodní roku 2002. Ale žijeme něco, co nám ukazuje, že pokud by se opakoval takový rok jako 2026 i v roce 2027 a 2028, tak v roce 2028 si skutečně budeme sahat na poslední rezervy vody,“ popsal v Ptám se já aktuální stav ředitel Ústavu výzkumu globální změny Miroslav Trnka.

Jaké klíčové projekty Česko potřebuje? Kolik to bude stát? A jakou situaci s vodou máme čekat v příštích měsících a letech?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

O víkendu v Česku proběhne druhé kolo senátních voleb. Napínavý souboj se očekává v obvodě Kladno, kde z prvního místa postoupila obhajující senátorka Šípová a těsně za ní známý ředitel střední školy Paták. Co rozhodne o vítězi?

Hosty Ptám se já byli stávající senátorka v obvodě Kladno Adéla Sucharda Šípová (Piráti, Zelení, STAN, TOP 09 a SEN 21) a její vyzyvatel, pedagog Petr Paták (ODS).

V pěti z 22 obvodů voliči rozhodli o svém senátorovi už v prvním kole. Druhé kolo tento víkend čeká i Kladno, kde jako první postoupila obhajující senátorka Adéla Sucharda Šípová se ziskem 30,8 procenta hlasů a jako druhý ředitel střední školy Petr Paták s 29,44 procenta.

Kandidát vyslaný vládním hnutím ANO, ústavní právník Aleš Gerloch, i přes osobní podporu premiéra Andreje Babiše, vicepremiéra Karla Havlíčka a exprezidenta Miloše Zemana, skončil až třetí s 22,16 procenta hlasů. O přízeň voličů v tomto obvodě usilovalo celkem šest kandidátů.

Ve volbách v roce 2020 porazila Adéla Sucharda Šípová ve druhém kole občanského demokrata Petra Bendla, když získala 67,13 procenta hlasů. Voleb se tehdy zúčastnilo 13 kandidátů.

Druhé kolo letošních senátních voleb se koná v pátek 16. října a v sobotu 17. října. I pro druhé kolo může volič zažádat o voličský průkaz. Svůj hlas ovšem může odevzdat jen v jiném okrsku svého volebního obvodu.

Jaká témata v senátních volbách nejvíc rezonují? Na co se ptají voliči? A jaká zásadní rozhodnutí budou mít před sebou senátoři v dalších dvou letech?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropu trápí dohoda amerického prezidenta s Ruskem na obnovení dodávek nafty. O Trumpově postupu budou jednat evropští lídři na summitu v Bruselu. Chtějí naopak další posílení tlaku na Rusko. Co může unie udělat? A jak dopadla ODS v komunálních volbách?

Hostem Ptám se já byl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Lídři členských zemí EU, včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO), se zítra sejdou na dvoudenním summitu v Bruselu k cenám energií, novému rozpočtu i situaci na Ukrajině a ruským hybridním hrozbám. Probírat chtějí i dohodu amerického prezidenta Trumpa s Moskvou o dodávkách nafty.

Trump se minulý týden domluvil s ruským vládcem Vladimirem Putinem na dodávkách více než 300 tisíc tun ruské nafty na americký a světový trh. V dalších měsících pak mají následovat další dodávky. Rozhodnutí vyvolalo kritiku nejen na Ukrajině, ale i v mnohých dalších evropských zemích. „Evropská rada lituje rozhodnutí Spojených států dočasně pozastavit sankce na ruskou naftu,“ reagovala rada.

„Tento krok je skutečně dýkou Ukrajině do zad,“ podotkl v rozhovoru pro Ptám se já europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který zároveň dodal:

„Když si ale vezmeme statistiku, kolik kdo dováží ruského plynu, včetně LNG, tak tam suverénně vítězí Evropa. A není to jenom Slovensko nebo Maďarsko, ale především Španělsko, Francie, Belgie. My si tady musíme také nejdřív zamést před vlastním prahem.“

„Není to úspěch ODS“

Alexandr Vondra v rozhovoru také komentoval letošní senátní a komunální volby. Výsledek ODS označil za neúspěch.

Za úspěch nepovažuje ani situaci v Praze, kde občanští demokraté skončili těsně druzí. Podle něj strana potřebuje „mladou krev“ a „lidi s drajvem“. To byl podle něj problém hlavního města.

„Všude slyším o spícím primátorovi. Nechci se dotknout člověka, který se zasloužil o ODS, ale někdy přijde čas, že musíte předat žezlo někomu jinému. Lidé tohle prostě vnímají,“ řekl Vondra na adresu Bohuslava Svobody.

Jak rozumět krokům amerického prezidenta? Máme si v Evropě dát pozor na nárůst fašistických politických sil? A co by si ODS měla odnést z výsledku komunálních a senátních voleb?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Napětí mezi ukrajinským prezidentem Zelenským a jeho americkým protějškem narůstá. Trump osočil Zelenského, že větší zájem dohodnout se na příměří má ruský vládce Putin. Můžeme očekávat další eskalaci vztahů mezi USA a Ukrajinou?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že ve válce, kterou vede Rusko pátým rokem proti Ukrajině, začalo s okamžitou platností platit energetické příměří. Obě strany s tím podle něj vyjádřily souhlas. Moskva věc nekomentovala. Kyjev naopak uvedl, že ho bude dodržovat, pokud Rusko učiní to samé.

Podle pondělního vyjádření Trumpa je to hlavně šéf Kremlu Vladimir Putin, který má zájem na dosažení dohody. A je třeba přesvědčit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby o ni stál také: „Věřím, že k dohodě dospějí. Vlastně věřím, že o dohodu má Putin větší zájem než Zelenskyj.“ Ten ale viní Moskvu, že pokračuje v útocích na ukrajinskou energetiku.

Příměří Trump ohlásil jen dva dny poté, co po pátečním telefonátu s ruským vůdcem Putinem oznámil dodávky ruské ropy na americký a světový trh. Podle dohody má Rusko okamžitě doručit přes 300 tisíc tun nafty, v dalších měsících pak budou následovat ještě vyšší dodávky.

Podle komentátorů si od toho šéf Bílého domu slibuje zlevnění nafty před listopadovými volbami do Kongresu, v nichž jsou vysoké ceny pohonných hmot pro řadu voličů důležitým tématem. Trumpovo dočasné zmírnění sankcí na ruskou naftu vyvolalo pobouření evropských spojenců i Kyjeva. Zelenskyj označil krok prezidenta USA za projev očividné slabosti.

Co Trump sleduje? Jaké jsou jeho aktuální vztahy se Zelenským? A nastane mezi Ruskem a Ukrajinou energetické příměří, které bez dohody ohlásil americký prezident?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS po čtyřech letech přichází o křeslo primátora hlavního města. Strana s koalicí Spolu pro Prahu skončila druhá za Starosty. Co to pro ni znamená? A jak si vedení ODS hodnotí celorepublikový výsledek v letošních volbách?

Hostem Ptám se já je pražský lídr Spolu pro Prahu a 1. místopředseda ODS Tomáš Portlík.

Tomáš Portlík už prohlásil, že hnutí STAN má v Praze právo na post primátora, i když získalo stejný počet mandátů jako druhé Spolu (ODS a TOP 09). Obě uskupení obdržela shodně 17 křesel v 65členném zastupitelstvu. „Byli jsme druzí. Myslím, že platí, že vítěz je STAN a že vítěz si má určit primátora,“ řekl dnes Portlík.

Kromě Spolu a STAN se do zastupitelstva Prahy dostala také Praha Sobě se 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi.

Lídr Starostů v hlavním městě a pravděpodobný příští primátor Petr Hlaváček už oznámil, že dohodu o nové pražské koalici by chtěl mít hotovou v listopadu. O spolupráci bude jednat primárně právě se Spolu, poté se zástupci Prahy sobě a Pirátů. O hnutí ANO jako o koaličním partnerovi neuvažuje.

Po minulých volbách v roce 2022 trvala vyjednávání o pražské koalici rekordních pět měsíců. Vyhrála koalice Spolu, jejíž součástí byli kromě ODS a TOP 09 i lidovci. Získala tehdy 19 mandátů. Druhé bylo ANO se 14 mandáty, třetí Piráti s 13 a čtvrtá Praha Sobě s 11. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Na koalici se nakonec domluvili zástupci Spolu, Pirátů a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).

Bude ODS součástí i příští pražské vlády? Co takové oslabení znamená pro stranu v celorepublikovém kontextu? A jak chce konkurovat sílícímu hnutí STAN?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Starostové po komunálních a senátních volbách slaví. Vítězství si připsali dokonce i v Praze. Lídr hnutí v metropoli Hlaváček chce jednat o koalici se Spolu, Prahou Sobě i Piráty. Co můžou Pražané od nového vedení čekat?

Hostem Ptám se já byl lídr STAN v Praze Petr Hlaváček.

Starostové se v Praze v letošních komunálních volbách stali novou nejsilnější stranou a zároveň zaznamenali největší nárůst oproti předchozím volbám. Zatímco v roce 2022 získali jen 7,8 procenta hlasů, letos se pod vedením náměstka primátora Petra Hlaváčka dostali přes 23 procent. Celkem tak mají 17 křesel z 65členného zastupitelstva.

Kromě STAN se do zastupitelstva Prahy dostalo Spolu pro Prahu také se 17 mandáty, poté Praha Sobě s 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi.

Lídr Starostů Hlaváček už v sobotu večer potvrdil, že plánuje dodržet předvolební slib jednat v případě volebního úspěchu se Spolu, Prahou Sobě i Piráty. Nevyloučil ani vznik široké koalice v tomto formátu. Záležet však podle něj bude na jednáních.

Lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) už uznal Starosty za vítěze voleb. Vítěz si má podle něj také určit primátora.

Právě koalice Spolu, jejíž součástí byli kromě ODS a TOP 09 i lidovci, v roce 2022 vyhrála volby v Praze. Získala tehdy 19 mandátů. Druhé skončilo ANO se 14 mandáty, třetí Piráti s 13 zastupiteli a čtvrtá Praha Sobě s 11. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Po rekordně dlouhých vyjednáváních se na koalici domluvili zástupci Spolu, Pirátů a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).

Kdo nakonec povládne Praze? Co metropoli čeká s novým primátorem? A jak hnutí STAN využije hlasy, které napříč republikou získalo?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ambice Pirátů v Praze znovu získat křeslo primátora se nenaplnily. Lídryně strany v metropoli Tereza Nislerová by ale ráda sestavila koalici se STAN a Prahou sobě. Udrží se Piráti ve vedení hlavního města?

Hostem Ptám se já byla lídryně Pirátů v Praze Tereza Nislerová.

„Vypadá to na sedm mandátů pro Piráty, upřímně, není to dobrý výsledek, ale důležité je, že změna je možná,“ řekla Nislerová v sobotu večer. Voliči v Praze podle ní ukázali, že odmítají populistické zkratky a že si přejí liberální vedení hlavního města. Za dobrou zprávu v té souvislosti označila, že o křesla na magistrátu přišlo SPD a nedostali se do něj ani Motoristé.

Hned v neděli by Piráti chtěli ustavit nový politický klub a vytvořit vyjednávací strategii. Jako první se obrátí na STAN a Prahu sobě. Podle Nislerové by s těmito stranami bylo možné vytvořit „městotvornou“ koalici, která by měla většinu.

Komunální volby v Praze letos vyhrál právě STAN, získal 17 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhé skončilo Spolu (ODS,TOP09) se 17 mandáty. Třetí Praha sobě bude mít 13 zastupitelů a čtvrté hnutí ANO 11. Piráti se se sedmi zastupiteli umístili až jako pátí.

Piráti byli přitom ve vedení hlavního města od roku 2018. V předchozích volbách do pražského zastupitelstva skončili třetí s 13 zastupiteli. Volby tehdy s 19 mandáty vyhrála koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, druhé bylo ANO s 14 zastupiteli. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Po rekordně dlouhých vyjednáváních se Piráti domluvili na koalici se Spolu a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).

Co prohrálo Pirátům volby? Proč se tváří, že o prohru nejde? A mají šanci podílet se na příští vládě Prahy?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ovládl předvolební kampaň a získal nejvíce hlasů z kandidátů v prvním kole senátních voleb. Hejtman, šéf lidovců a nově i senátor Jan Grolich potvrdil roli favorita a na Vyškovsku porazil ANO. Co stálo za jeho drtivým vítězstvím?

Hostem Ptám se já byl nově zvolený senátor, jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich.

Populární jihomoravský hejtman a šéf lidovců Jan Grolich porazil na Vyškovsku v letošním nejsledovanějším senátním souboji kandidátku vládního hnutí ANO, zdravotní sestru Petru Absolonovou hned v prvním kole. Vítězství se ziskem 63,35 procenta hlasů označil za neskutečný výsledek.

Absolonová, které nepomohlo ani osobní angažmá špiček ANO v kampani, dostala necelých 30 procent. Proti Grolichovi neuspěl také starosta obce Studnice Jaroslav Fládr (Přísaha) se zhruba sedmi procenty.

Grolich v letošních senátních volbách získal nejvíce hlasů z kandidátů v prvním kole. Na Vyškovsku, kde o mandát do Senátu usiloval, byla také nejvyšší účast.

„Do dnešního dne platilo, že nejlepší marketing má tady hnutí ANO. V této kampani jsme ukázali, že i regionální kampaň má celostátní dopad. Čelili jsme - i já osobně - spoustě osobních útoků a dokázali jsme jim čelit tak, že si s tím tým ANO neví rady,“ řekl Grolich bezprostředně po volbách.

Nový šéf lidovců nedávno změnil vizuál strany i komunikační styl a dal si za úkol udělat ze strany, která dlouhodobě stagnuje kolem tří procent, opět silného parlamentního hráče.

Grolich proto počítá se svojí kandidaturou ve sněmovních volbách za tři roky. Už také uvedl, že je možné, že úlohu senátora bude plnit jen po tuto dobu, ačkoliv mandát vnímá jako velký závazek.

Jak lidovci plánují vytěžit Grolichův výsledek celostátně? Jaké velké politické bitvy máme před sebou? A co musí a bude opozice nejvíc hlídat?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropa hnědne, pronesla v projevu na frankfurtském knižním veletrhu česká spisovatelka Radka Denemarková. Za svá slova sklidila bouřlivý potlesk i kritiku ministra kultury. Jaké varovné tendence máme podle ní v Evropě sledovat?

Hostem Ptám se já byla spisovatelka Radka Denemarková.

Česká prozaička Radka Denemarková v úterý odstartovala 78. ročník knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem projevem, který vyvolal aplaus nejen mezi účastníky této největší literární akce. Spisovatelce doteď přicházejí velmi silné reakce z celého světa.

Samotnou autorku taková vlna zájmu překvapila, protože podle svých slov jen popsala něco, o čem se ve veřejném prostoru snaží hovořit už mnoho let.

„Mám neuvěřitelné reakce. Přišly obrovské reakce z Rakouska, protože se tam bojí strany FPÖ. Samozřejmě z Německa. Přišla obrovská podpora od čínských kolegů, kteří žijí v exilu. Pak z Tchaj-wanu, z latinskoamerických zemí, z Mexika, z Kolumbie. A hlavně z Francie. Protože ve Francii jsou také překvapení, co se tam děje a jakým způsobem to nebezpečí podcenili. Ale vlastně je to ve vzduchu všude,“ popsala Denemarková v rozhovoru pro Ptám se já.

Na knižním veletrhu ve Frankfurtu, jehož je Česko letos čestným hostem, spisovatelka varovala před sílícími autoritářskými a fašistickými tendencemi v Evropě. Mimo jiné kritizovala i to, že v české vládě sedí „dva bývalí spolupracovníci komunistické Státní bezpečnosti“. A poznamenala, že „ministři kultury, kteří ničí kulturu, přicházejí a odcházejí, literatura ale zůstává.“

Český ministr kultury Oto Klempíř, který před lety přiznal styky s tajnou policií StB, na veletrhu vystoupil také. Jeho projev několikrát přerušily výkřiky z publika a pískot. On sám poté zkritizoval Denemarkovou:

„Mě by zajímalo, kolik knih paní Denemarkové bolševici zakázali, kolikrát byla ve vyšetřovací vazbě, kolikrát ji někdo dusil takovým způsobem, že musela spolknout samu sebe a sklonit hlavu a být vláčena jako hadr na zemi, jako jsem byl já. To si myslím, že se jí nikdy nestalo,“ uvedl ministr. A upozornil, že autoři a nakladatelé by měli vědět, že na jejich podporu jsou vynakládány velké částky.

„Vůbec nechápe, že pokud ministerstvo kultury podporuje finančně kulturu, literaturu, neznamená to, že nám nasazuje náhubky. Když ho nikdo nevítá chlebem a solí ve Strážnici, tak pak vyhrožuje, že nepošle peníze. O tom to vůbec není. Kultura, literatura je nezávislá, svobodná. Já ho nepotřebuji, on potřebuje mě,“ vzkázala Klempířovi spisovatelka v Ptám se já.

Proč podle ní v Evropě sílí strany extrémní pravice i extrémní levice? A proč mohou a mají spisovatelé a spisovatelky mluvit i o politice?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Senátorka Miroslava Němcová končí po 28 letech ve vrcholné politice. Byla poslankyní, předsedkyní Sněmovny, první místopředsedkyní ODS i volební lídryní strany. Nemrzí ji, že se nikdy nepustila do kandidatury na Hrad?

Hostem Ptám se já byla senátorka Miroslava Němcová (ODS).

„Asi už nejsem člověk do téhle doby. Zjišťuji, že na míru agrese, která teď prochází politikou, ale i celou společností, už nemám vyvinuté obranné mechanismy a snáším to hůř,“ popsala nejvýraznější žena ODS jeden z důvodů, proč se rozhodla v letošních volbách neobhajovat mandát v horní komoře parlamentu a odejít z politiky.

Miroslava Němcová působila v Senátu posledních šest let. Do politiky vstoupila na začátku 90. let jako členka ODS. Její parlamentní kariéra začala v roce 1998, z řadové poslankyně se postupně vypracovala do vedení Sněmovny a stala se místopředsedkyní dolní komory, v roce 2010 pak předsedkyní.

V roce 2013 se jako první žena v České republice dostala nejblíže pozici premiérky, když ji po pádu kabinetu Petra Nečase nominovala na funkci předsedkyně vlády ODS. Ačkoli Němcová měla podporu 101 poslanců, prezident Miloš Zeman nakonec jmenoval novým premiérem Jiřího Rusnoka, jehož vláda složená ze Zemanových příznivců nezískala důvěru.

V tom samém roce se ODS ocitla ve velké krizi, Miroslava Němcová přesto kývla na to, že bude lídryní strany ve sněmovních volbách:

„Neměla jsem pocit, že můžu utéct z boje. Možná je to dáno i tím, že člověk už předtím prošel řadou složitých situací a řekl si: ‚A co to vyřeší, když teď za sebou bouchnu dveřmi?‘ Ještě se mi chtělo zabojovat,“ uvedla politička v rozhovoru pro Ptám se já.

Právě rok 2013 byl podle ní dobou, kdy za svou kariéru nejvíce zvažovala, zda neodejít. V následujícím roce se navíc musela vyrovnat s tím, že ji porazil Petr Fiala při volbě předsedy občanských demokratů. Dodnes ale rozhodnutí zůstat ve vrcholné politice i v ODS nelituje.

Jak dnes vnímá šance ODS a dalších demokratických stran znovu porazit dominující hnutí ANO? „Jediná cesta je spojení těch politických subjektů. Tak, jako ukázala koalice Spolu. Dá se to doložit čísly, fakty, že to fungovalo. Myslím, že už jim (jednotlivým stranám, pozn. red.) to dochází,“ uzavřela Němcová.

Jak vzpomíná na to, když středem odešla z Vladislavského sálu při druhé inauguraci prezidenta Miloše Zemana? A jak jako žena dokázala v politice vydržet tak dlouho a zařadit se mezi největší osobnosti české porevoluční politiky?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.