ODS po čtyřech letech přichází o křeslo primátora hlavního města. Strana s koalicí Spolu pro Prahu skončila druhá za Starosty. Co to pro ni znamená? A jak si vedení ODS hodnotí celorepublikový výsledek v letošních volbách?

Hostem Ptám se já je pražský lídr Spolu pro Prahu a 1. místopředseda ODS Tomáš Portlík.

Tomáš Portlík už prohlásil, že hnutí STAN má v Praze právo na post primátora, i když získalo stejný počet mandátů jako druhé Spolu (ODS a TOP 09). Obě uskupení obdržela shodně 17 křesel v 65členném zastupitelstvu. „Byli jsme druzí. Myslím, že platí, že vítěz je STAN a že vítěz si má určit primátora,“ řekl dnes Portlík.

Kromě Spolu a STAN se do zastupitelstva Prahy dostala také Praha Sobě se 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi.

Lídr Starostů v hlavním městě a pravděpodobný příští primátor Petr Hlaváček už oznámil, že dohodu o nové pražské koalici by chtěl mít hotovou v listopadu. O spolupráci bude jednat primárně právě se Spolu, poté se zástupci Prahy sobě a Pirátů. O hnutí ANO jako o koaličním partnerovi neuvažuje.

Po minulých volbách v roce 2022 trvala vyjednávání o pražské koalici rekordních pět měsíců. Vyhrála koalice Spolu, jejíž součástí byli kromě ODS a TOP 09 i lidovci. Získala tehdy 19 mandátů. Druhé bylo ANO se 14 mandáty, třetí Piráti s 13 a čtvrtá Praha Sobě s 11. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Na koalici se nakonec domluvili zástupci Spolu, Pirátů a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).

Bude ODS součástí i příští pražské vlády? Co takové oslabení znamená pro stranu v celorepublikovém kontextu? A jak chce konkurovat sílícímu hnutí STAN?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Starostové po komunálních a senátních volbách slaví. Vítězství si připsali dokonce i v Praze. Lídr hnutí v metropoli Hlaváček chce jednat o koalici se Spolu, Prahou Sobě i Piráty. Co můžou Pražané od nového vedení čekat?

Hostem Ptám se já byl lídr STAN v Praze Petr Hlaváček.

Starostové se v Praze v letošních komunálních volbách stali novou nejsilnější stranou a zároveň zaznamenali největší nárůst oproti předchozím volbám. Zatímco v roce 2022 získali jen 7,8 procenta hlasů, letos se pod vedením náměstka primátora Petra Hlaváčka dostali přes 23 procent. Celkem tak mají 17 křesel z 65členného zastupitelstva.

Kromě STAN se do zastupitelstva Prahy dostalo Spolu pro Prahu také se 17 mandáty, poté Praha Sobě s 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi.

Lídr Starostů Hlaváček už v sobotu večer potvrdil, že plánuje dodržet předvolební slib jednat v případě volebního úspěchu se Spolu, Prahou Sobě i Piráty. Nevyloučil ani vznik široké koalice v tomto formátu. Záležet však podle něj bude na jednáních.

Lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) už uznal Starosty za vítěze voleb. Vítěz si má podle něj také určit primátora.

Právě koalice Spolu, jejíž součástí byli kromě ODS a TOP 09 i lidovci, v roce 2022 vyhrála volby v Praze. Získala tehdy 19 mandátů. Druhé skončilo ANO se 14 mandáty, třetí Piráti s 13 zastupiteli a čtvrtá Praha Sobě s 11. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Po rekordně dlouhých vyjednáváních se na koalici domluvili zástupci Spolu, Pirátů a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).

Kdo nakonec povládne Praze? Co metropoli čeká s novým primátorem? A jak hnutí STAN využije hlasy, které napříč republikou získalo?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ambice Pirátů v Praze znovu získat křeslo primátora se nenaplnily. Lídryně strany v metropoli Tereza Nislerová by ale ráda sestavila koalici se STAN a Prahou sobě. Udrží se Piráti ve vedení hlavního města?

Hostem Ptám se já byla lídryně Pirátů v Praze Tereza Nislerová.

„Vypadá to na sedm mandátů pro Piráty, upřímně, není to dobrý výsledek, ale důležité je, že změna je možná,“ řekla Nislerová v sobotu večer. Voliči v Praze podle ní ukázali, že odmítají populistické zkratky a že si přejí liberální vedení hlavního města. Za dobrou zprávu v té souvislosti označila, že o křesla na magistrátu přišlo SPD a nedostali se do něj ani Motoristé.

Hned v neděli by Piráti chtěli ustavit nový politický klub a vytvořit vyjednávací strategii. Jako první se obrátí na STAN a Prahu sobě. Podle Nislerové by s těmito stranami bylo možné vytvořit „městotvornou“ koalici, která by měla většinu.

Komunální volby v Praze letos vyhrál právě STAN, získal 17 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhé skončilo Spolu (ODS,TOP09) se 17 mandáty. Třetí Praha sobě bude mít 13 zastupitelů a čtvrté hnutí ANO 11. Piráti se se sedmi zastupiteli umístili až jako pátí.

Piráti byli přitom ve vedení hlavního města od roku 2018. V předchozích volbách do pražského zastupitelstva skončili třetí s 13 zastupiteli. Volby tehdy s 19 mandáty vyhrála koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, druhé bylo ANO s 14 zastupiteli. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Po rekordně dlouhých vyjednáváních se Piráti domluvili na koalici se Spolu a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).

Co prohrálo Pirátům volby? Proč se tváří, že o prohru nejde? A mají šanci podílet se na příští vládě Prahy?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ovládl předvolební kampaň a získal nejvíce hlasů z kandidátů v prvním kole senátních voleb. Hejtman, šéf lidovců a nově i senátor Jan Grolich potvrdil roli favorita a na Vyškovsku porazil ANO. Co stálo za jeho drtivým vítězstvím?

Hostem Ptám se já byl nově zvolený senátor, jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich.

Populární jihomoravský hejtman a šéf lidovců Jan Grolich porazil na Vyškovsku v letošním nejsledovanějším senátním souboji kandidátku vládního hnutí ANO, zdravotní sestru Petru Absolonovou hned v prvním kole. Vítězství se ziskem 63,35 procenta hlasů označil za neskutečný výsledek.

Absolonová, které nepomohlo ani osobní angažmá špiček ANO v kampani, dostala necelých 30 procent. Proti Grolichovi neuspěl také starosta obce Studnice Jaroslav Fládr (Přísaha) se zhruba sedmi procenty.

Grolich v letošních senátních volbách získal nejvíce hlasů z kandidátů v prvním kole. Na Vyškovsku, kde o mandát do Senátu usiloval, byla také nejvyšší účast.

„Do dnešního dne platilo, že nejlepší marketing má tady hnutí ANO. V této kampani jsme ukázali, že i regionální kampaň má celostátní dopad. Čelili jsme - i já osobně - spoustě osobních útoků a dokázali jsme jim čelit tak, že si s tím tým ANO neví rady,“ řekl Grolich bezprostředně po volbách.

Nový šéf lidovců nedávno změnil vizuál strany i komunikační styl a dal si za úkol udělat ze strany, která dlouhodobě stagnuje kolem tří procent, opět silného parlamentního hráče.

Grolich proto počítá se svojí kandidaturou ve sněmovních volbách za tři roky. Už také uvedl, že je možné, že úlohu senátora bude plnit jen po tuto dobu, ačkoliv mandát vnímá jako velký závazek.

Jak lidovci plánují vytěžit Grolichův výsledek celostátně? Jaké velké politické bitvy máme před sebou? A co musí a bude opozice nejvíc hlídat?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropa hnědne, pronesla v projevu na frankfurtském knižním veletrhu česká spisovatelka Radka Denemarková. Za svá slova sklidila bouřlivý potlesk i kritiku ministra kultury. Jaké varovné tendence máme podle ní v Evropě sledovat?

Hostem Ptám se já byla spisovatelka Radka Denemarková.

Česká prozaička Radka Denemarková v úterý odstartovala 78. ročník knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem projevem, který vyvolal aplaus nejen mezi účastníky této největší literární akce. Spisovatelce doteď přicházejí velmi silné reakce z celého světa.

Samotnou autorku taková vlna zájmu překvapila, protože podle svých slov jen popsala něco, o čem se ve veřejném prostoru snaží hovořit už mnoho let.

„Mám neuvěřitelné reakce. Přišly obrovské reakce z Rakouska, protože se tam bojí strany FPÖ. Samozřejmě z Německa. Přišla obrovská podpora od čínských kolegů, kteří žijí v exilu. Pak z Tchaj-wanu, z latinskoamerických zemí, z Mexika, z Kolumbie. A hlavně z Francie. Protože ve Francii jsou také překvapení, co se tam děje a jakým způsobem to nebezpečí podcenili. Ale vlastně je to ve vzduchu všude,“ popsala Denemarková v rozhovoru pro Ptám se já.

Na knižním veletrhu ve Frankfurtu, jehož je Česko letos čestným hostem, spisovatelka varovala před sílícími autoritářskými a fašistickými tendencemi v Evropě. Mimo jiné kritizovala i to, že v české vládě sedí „dva bývalí spolupracovníci komunistické Státní bezpečnosti“. A poznamenala, že „ministři kultury, kteří ničí kulturu, přicházejí a odcházejí, literatura ale zůstává.“

Český ministr kultury Oto Klempíř, který před lety přiznal styky s tajnou policií StB, na veletrhu vystoupil také. Jeho projev několikrát přerušily výkřiky z publika a pískot. On sám poté zkritizoval Denemarkovou:

„Mě by zajímalo, kolik knih paní Denemarkové bolševici zakázali, kolikrát byla ve vyšetřovací vazbě, kolikrát ji někdo dusil takovým způsobem, že musela spolknout samu sebe a sklonit hlavu a být vláčena jako hadr na zemi, jako jsem byl já. To si myslím, že se jí nikdy nestalo,“ uvedl ministr. A upozornil, že autoři a nakladatelé by měli vědět, že na jejich podporu jsou vynakládány velké částky.

„Vůbec nechápe, že pokud ministerstvo kultury podporuje finančně kulturu, literaturu, neznamená to, že nám nasazuje náhubky. Když ho nikdo nevítá chlebem a solí ve Strážnici, tak pak vyhrožuje, že nepošle peníze. O tom to vůbec není. Kultura, literatura je nezávislá, svobodná. Já ho nepotřebuji, on potřebuje mě,“ vzkázala Klempířovi spisovatelka v Ptám se já.

Proč podle ní v Evropě sílí strany extrémní pravice i extrémní levice? A proč mohou a mají spisovatelé a spisovatelky mluvit i o politice?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Senátorka Miroslava Němcová končí po 28 letech ve vrcholné politice. Byla poslankyní, předsedkyní Sněmovny, první místopředsedkyní ODS i volební lídryní strany. Nemrzí ji, že se nikdy nepustila do kandidatury na Hrad?

Hostem Ptám se já byla senátorka Miroslava Němcová (ODS).

„Asi už nejsem člověk do téhle doby. Zjišťuji, že na míru agrese, která teď prochází politikou, ale i celou společností, už nemám vyvinuté obranné mechanismy a snáším to hůř,“ popsala nejvýraznější žena ODS jeden z důvodů, proč se rozhodla v letošních volbách neobhajovat mandát v horní komoře parlamentu a odejít z politiky.

Miroslava Němcová působila v Senátu posledních šest let. Do politiky vstoupila na začátku 90. let jako členka ODS. Její parlamentní kariéra začala v roce 1998, z řadové poslankyně se postupně vypracovala do vedení Sněmovny a stala se místopředsedkyní dolní komory, v roce 2010 pak předsedkyní.

V roce 2013 se jako první žena v České republice dostala nejblíže pozici premiérky, když ji po pádu kabinetu Petra Nečase nominovala na funkci předsedkyně vlády ODS. Ačkoli Němcová měla podporu 101 poslanců, prezident Miloš Zeman nakonec jmenoval novým premiérem Jiřího Rusnoka, jehož vláda složená ze Zemanových příznivců nezískala důvěru.

V tom samém roce se ODS ocitla ve velké krizi, Miroslava Němcová přesto kývla na to, že bude lídryní strany ve sněmovních volbách:

„Neměla jsem pocit, že můžu utéct z boje. Možná je to dáno i tím, že člověk už předtím prošel řadou složitých situací a řekl si: ‚A co to vyřeší, když teď za sebou bouchnu dveřmi?‘ Ještě se mi chtělo zabojovat,“ uvedla politička v rozhovoru pro Ptám se já.

Právě rok 2013 byl podle ní dobou, kdy za svou kariéru nejvíce zvažovala, zda neodejít. V následujícím roce se navíc musela vyrovnat s tím, že ji porazil Petr Fiala při volbě předsedy občanských demokratů. Dodnes ale rozhodnutí zůstat ve vrcholné politice i v ODS nelituje.

Jak dnes vnímá šance ODS a dalších demokratických stran znovu porazit dominující hnutí ANO? „Jediná cesta je spojení těch politických subjektů. Tak, jako ukázala koalice Spolu. Dá se to doložit čísly, fakty, že to fungovalo. Myslím, že už jim (jednotlivým stranám, pozn. red.) to dochází,“ uzavřela Němcová.

Jak vzpomíná na to, když středem odešla z Vladislavského sálu při druhé inauguraci prezidenta Miloše Zemana? A jak jako žena dokázala v politice vydržet tak dlouho a zařadit se mezi největší osobnosti české porevoluční politiky?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Napětí před volbami roste. Ministr zahraničí Macinka dočasně zakázal svým úředníkům vystupovat v ČT, protože kvůli předvolebním pravidlům nepozvala do debaty pět šéfů stran včetně Macinky. Kam spor povede? A splní Motoristé předvolební sliby?

Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr zahraničí a předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka.

Česká televize v úterý oznámila, že neumožní Macinkovi a předsedům čtyř opozičních stran vystoupení v dnešní debatě před komunálními a senátními volbami, které se konají tento pátek a sobotu. Důvodem je podle televize to, že lídři ve volbách kandidují a pravidla předvolebního vysílání ČT pro tyto volby vystoupení kandidátů neumožňují.

Z opozičních stran se zákaz dotkl ODS, Pirátů, KDU-ČSL i TOP 09. Jejich lídři televizi v dopise vyzvali, aby jim účast umožnila. Předseda vládních Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka, kterého ČT do debaty také nepozvala, označil rozhodnutí televize za „mimořádně stupidní“ a zakázal pracovníkům resortu vystupovat ve vysílání České televize až do uzavření volebních místností v sobotu odpoledne.

Na Kavčích horách kritiku odmítají. ČT uvedla, že věří, že předvolební pravidla má nastavená správně. A vzkázala, že se nenechá zatáhnout do politického boje.

„My respektujeme pravidla České televize. Nicméně pokud oni tak tvrdošíjně nevysílají nikoho, kdo by mohl ovlivnit, kdo by mohl nasvítit to jejich vysílání jako manipulativní, tak my jsme se takto rozhodli. A myslím, že stejně se rozhodl i ministr sportu Boris Šťastný,“ reagoval Macinka v Ptám se já.

Šéf Motoristů v rozhovoru také popřel, že by jeho strana ve vládě neplnila sliby, které dala svým voličům loni před volbami do Sněmovny. Jednou z klíčových podmínek pro vládu s hnutím ANO bylo například zrušení inkluze. Ministr školství Robert Plaga (ANO) nyní pracuje na revizi celého systému asistentů pedagoga, rušení inkluze si ale Motoristé neprosadili.

„Je inkluze a inkluze. Inkluze jako taková, s malým „i“, tady nějaká byla vždycky. Inkluze znamená, i když je někdo třeba tělesně postižený nebo s tělesným handicapem a v hlavě to má v pořádku, tak samozřejmě by byla hloupost, a to jsem říkal vždycky, ho odsouvat do nějaké třídy. Takže si jenom myslím, že co se týče inkluze, v tom zlu, jak je to teď, rozhodně nezůstane kámen na kameni,“ hájil se vicepremiér a předseda Motoristů.

Je fér, když si politici berou jako rukojmí svých politických šarvátek s Českou televizí zaměstnance úřadů, které řídí? Jak se Motoristům daří plnit jejich další předvolební sliby? A přestanou „trollit“ společnost, pokud propadnou ve víkendových volbách?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká televize začíná šetřit. Už na příští rok oznámila úspory 350 milionů korun. Plánuje propouštět zaměstnance, škrtat některé pořady a nebude se účastnit pěvecké soutěže Eurovize. Proč jsou tyto kroky podle vedení nezbytné?

Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT Milan Fridrich.

Vedení televize škrty vysvětluje tím, že se musí připravit na chystanou změnu financování veřejnoprávních médií, kterou slíbil kabinet Andreje Babiše (ANO) svým voličům. Původní plán zrušit poplatky od ledna 2027 už koalice nestíhá, záměru se ale zatím zcela nevzdala.

„Cílem je vytvořit rezervu a připravit Českou televizi na nejistotu dalšího financování bez skokového omezení veřejné služby,“ uvedl v polovině září generální ředitel Hynek Chudárek.

Už v příštím roce chce televize ušetřit zhruba 350 milionů korun. Letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, proti letošku by tak úspora činila čtyři procenta.

Diváci se tak musí připravit na změny v programu. Jak dnes vedení ČT oznámilo, televize se nezúčastní hudební soutěže Eurovize. Podle dřívějších informací z médií by mělo dojít také k útlumu některých pořadů, jako je kriminalistický týdeník Na stopě, Třináctá komnata, Gejzír nebo Interview Speciál. Skončit má noční kontinuální živé vysílání zpravodajského kanálu ČT24 a pouze jednou měsíčně budou vznikat dosud týdenní pořady Zkraje či Newsroom.

Omezí se také výroba v regionálních studiích v Brně a Ostravě, odkud se už nebude vysílat pořad Sama doma. Ten zůstane pouze v Praze. A rušit se mají i pořady na dětském kanálu ČT:D, konkrétně Šikulové nebo Draci v hrnci.

Úspory se dotknou nejen pořadů, ale i provozních nákladů a odložení investic. Součástí opatření má být i urychlení propouštění. Televize se plánuje od letoška do roku 2030 zbavit 12 procent zaměstnanců, tedy téměř 350 lidí. Podle Chudárka vychází snižování počtu zaměstnanců z dlouhodobých plánů, které už dříve schválila Rada ČT.

Podle čeho televize vybírala, co zastaví? A jaké kroky čekají na Kavčích horách od vlády?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už za pár dní se v Česku opět otevřou volební místnosti. Jak se v komunálních a senátních volbách odrazí ekonomická situace? Hraje do karet vládě, nebo opozici? A jak těžké bude mít koalice plnění slibů, které dala loni voličům?

Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byli sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle Českého statistického úřadu pokračovala v růstu, i když o trochu méně, než se čekalo. Rostla i spotřeba domácností. Lidé ale zůstávají opatrní.

„Naše data ukazují, že spotřeba domácností se opravdu odrazila ode dna a je to hodně ovlivněno inflací. Na náladě ve společnosti je vidět, že inflace je teď stabilizovaná. Byla pod dvěma procenty, teď sice mírně stoupá na dvě, ale lidi to uklidnilo. Teď se cítí relativně lépe, než se třeba cítili před půl rokem, i když nejsme na nějakých maximech,“ popsala aktuální ekonomická očekávání Čechů Helena Horská.

„Dalo by se to shrnout tak, že se máme dobře, ale bojíme se,“ dodala ekonomka.

Podobně shrnul současnou atmosféru v Česku i sociolog Martin Buchtík: „Vidíme, že situace je teď spíše nejistá. Lidé se nemají vyloženě hůř. Ale myslí si, že hůř bude, protože geopolitická situace je nejistá. Teď se to propisuje do pohonných hmot. Benzín je nové máslo.“ Právě ceny másla jsou mezi českými spotřebiteli v posledních letech jedny z nejsledovanějších.

Má vláda šanci splnit své sliby? Bylo potřeba, aby přidávala důchodcům? A nabízejí opoziční strany voličům dostatečnou alternativu k vládní politice?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Babiš a prezident Pavel se tento týden sešli kvůli možné reakci na případný ruský útok na některou z pobaltských zemí. Téma by měla řešit příští Bezpečnostní rada státu v polovině října. Jak je Česko na hrozby připraveno?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik a bývalý koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn, který aktuálně pracuje v prezidentské kanceláři.

Příští Bezpečnostní rada státu se má sejít 20. října. Premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve uvedl, že po jejím jednání chce představit projekt související s tajnými službami. I když Česku podle Babiše nyní žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, vláda si uvědomuje rostoucí riziko ruského útoku, o kterém v posledních měsících otevřeně hovoří stále více představitelů členských států NATO i zpravodajské služby.

„Už minule jsme se o tom bavili, teď jsme se bavili velice konkrétně. A samozřejmě, že se připravujeme,“ řekl tento týden po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem předseda vlády. A zopakoval, že Česko bude respektovat článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně:

„Pokud by nedej bože došlo k tomu, že by Rusko napadlo nějaký pobaltský stát, tak podle článku pět musíme vyslat dvě naše mechanizované brigády. Samozřejmě bychom byli akční.“

Prezident ocenil premiérovo jednoznačné vyjádření, že Česko svým závazkům vůči NATO dostojí. Zároveň uvedl, že je dobře, že vláda spolupracuje s partnery při sdílení informací o hybridních hrozbách, útocích a dalších aktivitách, zejména ze strany Ruska. Kreml se podle Pavla dál snaží destabilizovat situaci v zemích NATO a oslabit jejich podporu bojující Ukrajině.

Na rostoucí nebezpečí upozornil v nedávném rozhovoru pro The Guardian i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Možný ruský útok, včetně omezené invaze na území některého z členských států aliance, by podle šéfa BIS mohl přijít už v řádu měsíců.

Jak velké jsou aktuální hrozby? Jaká opatření chystá a mělo by chystat Česko? A chybí státu strategická komunikace?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí SPD, které se loni poprvé stalo vládní stranou, zkusí výrazněji zabodovat i v komunálních a v senátních volbách. V Praze, kde má strana tři zastupitele, chce posílit. Odpustí straně voliči neplnění celostátních slibů?

Hostem Ptám se já byl lídr pražské kandidátky SPD Milan Urban.

Architekt a urbanista Milan Urban je odborníkem SPD v problematice bydlení a energetiky. Jedničkou kandidátky hnutí v hlavním městě byl i při minulých komunálních volbách před čtyřmi lety, kdy SPD ve spolupráci s Trikolorou, hnutím PES a nezávislými kandidáty získalo 5,2 procenta hlasů. A celkem tři z 65 křesel v městském zastupitelstvu.

Urbanovy zkušenosti s pražskou politikou jsou ale mnohem delší. Mezi lety 2011–2014 byl místopředsedou výboru pro územní rozvoj hlavního města, tehdy za TOP 09. Do zastupitelstva úspěšně kandidoval už také v roce 2006 za stranu SNK Evropští demokraté. V minulosti byl také předsedou dozorčí rady v Pražské plynárenské.

Letos si jde lídr SPD pro mandáty v metropoli spolu s Trikolorou, PRO, Přísahou a nezávislými.

„Náš úkol je ochránit Pražany před naschvály progresivistů. Chceme Prahu svobodnou, bohatou pro své obyvatele, čistou, zábavnou a bezpečnou,“ prohlásil před zahájením kampaně.

Jak by hnutí SPD řešilo hlavní problémy metropole? S kým by vládlo? A kým by nahradilo ukrajinské zaměstnance, které se snaží opakovaně odsouvat ze země?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.