Poslechněte si podcast: Nemocnice musí dělat něco jiného, než měly ve zvyku, říká expert
Menší nemocnice se v posledních týdnech hlasitě ozývají proti plánům ministerstva a pojišťoven na reorganizaci. Bojí se hlavně o dostupnost péče. Dotáhne resort zdravotnictví změny v nemocniční síti? A jak zvýšit její efektivitu?
Hostem Ptám se já byl lékař a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavel Hroboň.
V Česku se hlasitěji hovoří o centralizaci nebo o redukci sítě nemocnic. Nezaznívá to jen od Ministerstva zdravotnictví, ale i od pojišťoven. Například podle dřívějších vyjádření ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka by se některé nemocnice mohly místo akutní péče více zaměřit na jednodenní, následnou a dlouhodobou péči, kterou potřebují zejména senioři.
Menší nemocnice se obávají, že změna tvrdě dopadne zejména na ně. A že zdravotní pojišťovny budou chtít promítnout tento tlak už do rámcových smluv, které budou letos s nemocnicemi uzavírat na roky 2025 až 2029. Už proto přišly s vlastními návrhy, které na začátku března představila Asociace českých a moravských nemocnic.
Podle člena NERV Pavla Hroboně transformaci sítě nemocnic skutečně co nejdříve potřebujeme: „(Okresní) nemocnice musí dělat něco jiného, než měly ve zvyku. Infarkty myokardu, mrtvice, onkologická léčba, významné úrazy, tohle všechno se centralizovalo. Protože máme k dispozici moderní technologie, které jsou strašně drahé, nemohou být všude a personál musí mít erudici. Takže ty (okresní) nemocnice hledají novou roli a tam ještě nejsme. Tohle je něco, s čím se bude muset pohnout.“
Jak by se měl systém nemocniční péče zefektivnit? Jak motivovat Čechy ke zlepšení prevence? A co se ne/povedlo ministrovi z jeho plánů, se kterými nastupoval do funkce?
---
Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)
Ptám se já, Marie Bastlová
Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.
Zcela vytlačit mobily ze škol může být nebezpečné, varuje odborník
Od září 2027 by měl v mateřských a základních školách platit zákaz používání mobilů. Nyní si můžou ředitelé určovat pravidla sami. Vláda pro plošnou regulaci argumentuje ochranou duševního zdraví žáků. Jak děti nejlépe ochránit?
Hostem Ptám se já byl vědec výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Libor Juhaňák.
Zákaz používání mobilů by se měl týkat dětí v mateřské škole, základní škole i v nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří. Kromě výuky a přestávek by měl zahrnovat také čas, který děti tráví ve školní jídelně, v družině nebo ve školním klubu. Výjimku ze zákazu by měly mít děti v případě, že telefon potřebují ze zdravotních důvodů nebo kvůli speciálním vzdělávacím potřebám. Nyní může používání během výuky regulovat školní řád jednotlivých škol.
Kabinet argumentuje zejména ochranou duševního zdraví dětí. Podle průzkumů se zhoršuje psychická pohoda dětí a dospívajících. Šťastně se podle výzkumu UNICEF z letošního roku cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly.
Zákaz mobilů ve školách podporuje Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), podle jeho ředitele Jiřího Horáčka má nadměrné vystavení mobilním zařízením a sociálním sítím vztah k depresivním a úzkostným symptomům, narušenému spánku a nižší životní spokojenosti dětí.
Co s dětmi mobily dělají? A je jejich zákaz ve školách řešením, nebo jen falešnou nadějí?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Kompetenční žaloba? Jdeme do neznámých vod, říká ústavní expertka
Vláda neschválila účast prezident Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Kabinet tak rozhodl po týdnech náznaků s tím, že prezident má jiný pohled na otázky kolem zbrojení než vláda. Má prezident podat kompetenční žalobu?
Hostem Ptám se já byla expertka na ústavní právo z Právnické fakulty UK v Praze Andrea Procházková.
Delegaci na červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře povede premiér Andrej Babiš (ANO), doprovázet ho budou ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hlava státu součástí delegace nebude. Důvodem podle předsedy vlády je, že blížící se klíčový summit bude tentokrát jiný než ty předchozí.
Řešení několikaměsíčního sporu s prezidentem Petrem Pavlem, který na své účasti na vrcholném fóru trvá i přes nesouhlas vládních Motoristů, slíbil premiér po čtvrtečním setkání ministrů obrany aliance.
Babiš v pátek oznámil, že Česko letos nesplní závazek vůči NATO vydat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Zároveň očekává, že od příštího roku jeho vláda dvouprocentní závazek už plnit bude. Pavel přístup kabinetu k financování obrany kritizuje.
A právě rozdílným pohledem na plnění závazků vláda vysvětluje, proč by na summitu měli být zástupci koaličních stran, nikoli prezident. Ten avizoval, že má pro případ, že ho kabinet do delegace do Ankary nezařadí, připravenou kompetenční žalobu.
Jaké argumenty by hlavě státu v případě kompetenční žaloby hrály do not a co by bylo proti němu? A má žaloba smysl, i když by soud nestihl rozhodnout včas?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.