- Podcasty
- Ptám se já, Marie Bastlová
Poslechněte si podcast: Fico a Orbán je cesta pro Česko, tvrdí Rajchl
Loni vznikli. Letos na jaře převzali štafetu protivládních demonstrací. Psalo se o nich jako o možné konkurenci pro SPD a částečně i pro ANO. Podpora strany PRO ale drhne, opustila ji část vedení. Co chce dělat v europarlamentu?
Hostem Ptám se já byl předseda strany PRO Jindřich Rajchl.
Loni na jaře převzal Rajchl se svou novou politickou stranou štafetu od organizátorů protivládních demonstrací. A požadoval po vládě rychlé změny s tím, že protestní akce nestačí a musejí přijít nátlakové akce po celém Česku. Jeho nástup tehdy zneklidnil mimo jiné parlamentní hnutí SPD, které se rozhodlo do příštích voleb spojit s Trikolorou.
Na avizované generální stávky a větší blokády úřadů ale nedošlo. A podpora PRO od léta chladne. Na poslední demonstraci v září přišly podle policie desítky tisíc lidí. Kvůli názorovým sporům z vedení strany také nedávno odešli klíčoví lidé.
Proč projektu Jindřicha Rajchla klesá podpora? Proč nedotáhl své sliby o nátlakových akcích na vládu? A co by chtěl dělat v europarlamentu?
---
Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
Ptám se já, Marie Bastlová
Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.
ANO dělá mlhu kvůli Babišovi, říká Pekarová Adamová k pokusu o odvolání
Na nový centrální registr zbraní máme šibeniční čas, říká šéf policie
Není mi příjemné, že do mě kope kdejaký fašoun, říká Foltýn
Česko v Sýrii vsadilo na špatného koně, říká analytik
Baví nás to, říká k obstrukcím ve Sněmovně poslanec ANO
Nejsme béčko Babiše, jsme áčko Klause, říká předseda Motoristů sobě
Za minutu dvanáct zatáhli ruční brzdu, říká expert k náročným profesím
Vládní důchodová reforma prošla hladce Senátem. Horní komora jí i přes výhrady opozice a odpor odborů schválila beze změn. Odborový svaz KOVO vyzval prezidenta Pavla, aby úpravu nepodepsal. Jak bude hlava státu postupovat?
Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce prezidenta Vladimír Bezděk.
Jeden z nejvýraznějších projektů vlády Petra Fialy (ODS) - změna penzijního systému - je ve finále. Reformu důchodů ve středu večer schválili podle očekávaní senátoři. Už ji musí jen podepsat prezident.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je výsledná úprava penzí „maximum kompromisu politického i společenského“ a je podle něj nezbytná pro to, aby s ohledem na zvyšování počtu seniorů měli zaručené důstojné důchody od státu i budoucí starobní penzisté.
Reforma mimo jiné počítá se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu postupně o dva roky na 67 let nebo omezuje okruh pracovníků z rizikových profesí s nárokem na předčasnou penzi. To dlouhodobě kritizuje opozice i odbory. Odborový svaz KOVO už proto také vyzval prezidenta Petra Pavla, aby předlohu nepodepisoval.
Jaké další změny potřebuje důchodový systém? A co když po volbách sněmovní většina reformu zruší?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Bude to velká změna, říká ředitel o nové výuce na školách
Ministerstvo školství a učitelé se přou o změnu výuky na základních školách. Debata se zasekla na požadované úroveni matematiky i výuce cizích jazyků. Co se dnes děti ještě potřebují učit a co naopak už ne?
Hostem Ptám se já byl ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara a člen Učitelské platformy Ondřej Lněnička.
Ministerstvo školství by chtělo ještě do konce roku rozhodnout o tom, co se bude nově učit na základních školách. Velkou reformu výuky, kterou má přinést revize rámcového vzdělávacího programu (RVP), ale hlasitě kritizují zástupci učitelů i někteří odborníci. Změny se podle nich dělají moc narychlo. Spolek Učitelská platforma a Asociace ředitelů základních škol požadují, aby resort účinnost změn odložil o rok.
Nový RVP, tedy jakýsi návod na to, co by stát chtěl, aby se děti ve školách naučily a co se naopak už učit nemají (dříve jednoduše označovaný jako osnovy), se veřejně projednával na jaře a byla na něm obecně shoda. Podle Učitelské platformy se teď ale příliš narychlo mění například požadovaná úroveň matematiky nebo výuka cizích jazyků.
Podle nových učebních plánů by mohly školy začít dobrovolně učit už od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nových plánů v těchto třídách mělo učit od září 2027, ve všech od září 2029.
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Vidím nerad, když vláda napíše, že je 90 procent splněno, říká Špicar
Vládě zbývá poslední zhruba rok u moci. Má za sebou boj proti vysoké inflaci, vysokým cenám energií i poklesu výkonu ekonomiky. Celou dobu ji navíc provázely hlasité stesky průmyslu, jak Česko zaostává. Jak v tom vláda pokročila?
Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Kabinetu Petra Fialy (ODS) zbývá necelý rok u moci. A jak premiér zhodnotil minulý týden, 93 procent z cílů programového prohlášení koaliční vlády je v tuto chvíli splněno nebo rozpracováno víc než z poloviny. Mezi hlavní úspěchy jmenoval důchodovou reformu, zahájejí tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany nebo plán postavit 200 kilometrů dálnic.
Podle opozičního hnutí ANO naopak vláda fatálně zklamala. A to například když zvýšila daně, změnila valorizace důchodů či nezasáhla do debaty o konci spalovacích motorů v EU.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar by současný kabinet nehodnotil tak přísně. V mnohém byl podle něj odvážný a dotáhl věci, které předchozí vlády zanedbávaly - jako zmíněný jaderný tendr nebo reformy na trhu práce.
V mnoha věcech vláda tuzemské firmy ale zároveň zklamala, připustil Špicar: „Musím říci, že vidím trochu nerad, když někdo z vlády napíše: 90 procent z programového prohlášení splněno. Tak ono totiž není důležité splněno, ale jak splněno.“ Konkrétním příkladem jsou podle něj zaměstnanecké akcie. „Vláda připravila novelu, kterou téměř s nikým neprobrala, načetla ji do druhého čtení a vytvořila takový paskvil, že nejenom, že to nezlepšilo tu situaci, ono ji to ještě zhoršilo.“
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Dojde k dvoukolejnému řešení, říká analytik o válce na Ukrajině
Ukrajinu čekají jedny z nejtěžších měsíců od začátku války. Vyčerpaná země má před sebou nejistou budoucnost ohledně vztahů s příštím americkým prezidentem. Co zatím Donald Trump prozradil o svých postojích ke konfliktu?
Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Končící americký prezident Joe Biden se zjevně snaží poslední týdny v Bílém domě využít na posílení ukrajinské armády. Jeho administrativa nedávno poslala Kyjevu nespecifikované množství protipěchotních min a povolila Ukrajincům používat rakety dlouhého doletu ATACMS proti cílům v Rusku.
Biden také pro Ukrajinu chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (v přepočtu 17,4 miliardy korun). Součástí dodávky mají být například drony, nášlapné miny nebo rakety do salvových raketometů HIMARS. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje.
S blížící se změnou v americkém prezidentském úřadu je další podpora Ukrajiny nejistá. Od ledna budou mít v obou komorách Kongresu většinu republikáni, kteří dlouhodobě pomoc blokují. Nejasný je i postoj jejich kandidáta a nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se v předvolební kampani vůči nákladné podpoře hlasitě vymezoval.
Podle analytika Břízy přijde s Donaldem Trumpem zlom na Ukrajině. „Dojde k tzv. dvojkolejnému řešení. To bude znamenat, že on (Trump) na jednu stranu osloví prezidenta Putina a ruskou stranu a řekne mu: už toho bylo dost, je potřeba skončit. To samé udělá vůči prezidentu Zelenskému,“ řekl Bříza. Pokud podle Břízy například Putin odmítne, může Trump dodat Ukrajině dosud nevídané zbraně. A naopak, pokud by odmítl Zelenskyj, americký prezident naopak může ukončit dodávky zbraní.
Pomůže Kyjevu končící Bidenova administrativa? Co čekat od Donalda Trumpa? A co může znamenat cesta Roberta Fica na vojenskou přehlídku do Moskvy?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.