- Podcasty
- Hudba podle kalendáře
Poslechněte si podcast: První ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro (11.5. - 4.6.1946)
Píše se rok 1946 a v Praze se odehrává vůbec první ročník mezinárodního festivalu klasické hudby Pražské jaro. Jeho založení iniciuje světoznámý dirigent Rafael Kubelík, záštitu poskytuje tehdejší československý prezident Dr. Edvard Beneš a zakládá tím tradici, která trvá dodnes.
Hudba podle kalendáře
Události české a světové hudební historie. Významná hudební výročí toho kterého týdne na Classic Praha vybírá, připomíná a hudbou ilustruje Martina Klausová.
Smrt skladatele Jeana Baptista Lullyho způsobila dirigentská taktovka
Další Hudba podle kalendáře připomene francouzského hudebního skladatele italského původu Jeana-Baptista Lullyho. Narodil se 28. listopadu 1632; před rovnými 390 lety. Jean-Baptist Lully patří k nejvýznamnějším francouzským skladatelům barokního období a je de facto tvůrcem francouzské národní opery a francouzského typu operní předehry. Zasáhl do rozvoje opery i tím, že vytvořil nový styl recitativu a deklamace ve francouzské opeře a díky tomu vyrovnal vlastně rozdíl mezi árií a recitativem, tedy zpěv pak zněl více kontinuálně. Lully byl nejvlivnějším a nejúspěšnějším skladatelem své doby a o jeho významném postavení ve společnosti svědčí i to, že patřil mezi několik málo důvěrných přátel krále Ludvíka XIV.
Pražský hobojista Josef Triebensee to dotáhl až na post ředitele Stavovského divadla
Další Hudba podle kalendáře připomene pražského hobojistu, dirigenta a hudebního skladatele Josefa Triebensee, který se narodil 21. listopadu roku 1772 v Třeboni. Jeho otcem byl Georg Triebensee, který byl hobojistou ve vídeňském Nationaltheater, a byl to právě on, kdo poskytl synovi základní hudební vzdělání a dovedl jej k dokonalosti ve hře na hoboj. Skladbu Josef Triebensee studoval u Johanna Georga Albrechtsbergera. Po studiích se Josef Triebensee stal členem kapely Jana I. Nepomuka, knížete ze Schwarzenbergu, v letech 1782–1806 byl prvním hobojistou Rakouské císařské harmonie a poté působil, stejně jako jeho otec, ve vídeňském Národním divadle. Josef Triebensee působil i v řadě dalších dechových souborů, například u knížete Liechtensteina ve Feldbergu a hraběte Hunyadi. Jako druhý hobojista v Theater auf der Wieden účinkoval při premiéře Kouzelné flétny Wolfganga Amadea Mozarta.
Za neobyčejnými schopnostmi Niccola Paganiniho byl Marfanův syndrom
Další Hudba podle kalendáře připomene jednoho z nejvýznamnějších houslových virtuózů všech dob, jímž beze sporu byl Ital Niccolo Paganini. Tento nejen houslista, ale i kytarista a hudební skladatel se narodil 27. října 1782. Na svět Niccolo přišel v Janově jako jeden ze šesti potomků řadového hráče na mandolínu. Přísný otec mu brzy dal do ruky svůj nástroj a poté mu přidal ještě housle. Chlapec musel denně cvičit až sedm hodin. Když se mu nechtělo, přikročil otec k fyzickým trestům nebo mu nedal najíst. Brzy se ukázalo, že malý Niccolo má mimořádný talent. Od devíti let už veřejně koncertoval a v roce 1801 se vydal na hudební festival do toskánské Luccy, kde slavil velké úspěchy. Po skončení festivalu se rozhodl, že se do Janova nevrátí
Otevření Královského prozatímního divadla v Praze
Dne 18. listopadu 1862, tedy před rovnými 160 lety, bylo otevřeno Královské prozatímní divadlo v Praze, přímý předchůdce Národního divadla, jehož budova se později stala součástí „zlaté kapličky“. Královské zemské české prozatímní divadlo bylo výhradně českou scénou a slavnostní představení 18. listopadu 1862 završilo první část nesnadné a poměrně dlouhé cestu k vybudování samostatného českého Národního divadla.
Český skladatel Rudolf Friml prorazil v Hollywoodu
Další Hudba podle kalendáře připomíná amerického pianistu a skladatele českého původu, který je pokládán za jednoho ze zakladatelů amerického hudebního divadla, a tím je Rudolf Friml. Rudolf Antonín Friml se narodil 2. prosince 1879 v Praze a zemřel 12. listopadu 1972, tedy před rovnými 50 lety. Malý Rudolf prokazoval mimořádné hudební nadání už v dětství a jako desetiletému mu byla dokonce vydána tiskem první hudební skladba. Není tedy divu, že získal stipendium, díky němuž vystudoval na pražské konzervatoři kompozici, a to u samotného Antonína Dvořáka. Po absolutoriu doprovázel na klavír houslistu Jana Kubelíka na turné po jeho evropském turné a v roce 1901 společně vystupovali i v USA. Po druhém americkém turné v roce 1906 se Friml rozhodl v Americe zůstat a věnovat se komponování. Užíval jméno Charles Rudolf Friml. Začátky byly těžké; živil se jako baletní korepetitor v Metropolitní opeře v New Yorku a jeho první dílka u posluchačů propadla. První větší úspěch se dostavil až po šesti letech a byla jím opereta The Firefly (Světluška).
Svůj kultovní cyklus symfonických básní Bedřich Smetana nikdy neslyšel
Dokončil jej zcela hluchý. První provedení Mé vlasti jako celku řídil v listopadu 1882 dirigent Adolf Čech. Poté, co Smetana celý cyklus zakončil, zkomponoval ještě verzi pro čtyřruční klavír. Při komponování této verze byl ovšem Smetana do jisté míry omezen technickými možnostmi čtyřručních klavírních skladeb i tím, že některé pasáže cyklu jsou vyloženě orchestrálního charakteru, a tak byl nucen v některých případech vybrat jen některé z orchestrálních hudebních linek.
Samotného Mozarta oslnil svým nadáním Johann Nepomuk Hummel
Johann Nepomuk Hummel se narodil 14. listopadu 1778 v Prešpurku, jak se tehdy nazývala dnešní Bratislava. Jeho otec, Johannes Hummel, byl v té době ředitelem Císařské vojenské hudební školy ve Vídni a dirigentem Schikanedrova divadelního orchestru v divadle Theater auf der Wieden. Jeho matka, Margarethe Sommer Hummelová, byla vdova po parukáři Josefu Ludwigovi. Jméno dostal malý Johann Nepomuk na počest českého světce Jana Nepomuckého. Budoucí rakouský skladatel vystupoval jako zázračné dítěte už od útlého dětství. Nejprve byl žákem Franze Paula Riglera v Bratislavě. Ve věku osmi let se stal pak žákem Wolfganga Amadea Mozarta, který byl velmi překvapen chlapcovým nadáním a po dva roky mu poskytoval nejen výuku, ale i ubytování. Ve svých devíti letech Hummel vystoupil dokonce na jednom z Mozartových koncertů.
"Nejangličtější" skladatel Ralph Vaughan Williams
Další Hudba podle kalendáře připomene anglického hudebního skladatele konce 19. a první poloviny 20. století Ralpha Vaughana Williamse. Narodil se 12. října 1872, tedy před rovnými 150 lety. Jeho nejznámější skladbou je patrně The Lark Ascending; ovšem napsal i devět symfonií, je autorem oper, filmových partitur a byl též vášnivým sběratelem anglických lidových písní. K jeho nejpopulárnějším titulům patří též čtyřminutová Fantasia on Greensleeves, která se původně objevila v jeho opeře z roku 1928 Sir John in Love. Obsahuje lidovou píseň s názvem 'Lovely Joan', na kterou Vaughan Williams narazil v Sussexu.
Život Karola Szymanowského ukončila nemoc v pouhých 55 letech
Další Hudba podle kalendáře připomene významného polského hudebního skladatele a pedagoga druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století Karola Szymanowskeho. Jeho styl se pohyboval často na hranici tonality a bývá dáván do souvislosti jak s hudbou konce 19. století, takzvaným hudebním impresionismem, ale i s hudbou neofolklorismu, případně s díly autorů první hudební avantgardy.
Českým folklórem se inspiroval skladatel Otmar Mácha
Další Hudba podle kalendáře připomene českého hudebního skladatele, dramaturga a hudebního režiséra 20. století Otmara Máchu, který se narodil 2. října 1922, tedy před rovnými 100 lety. Otmar Mácha se narodil V Ostravě, kde také po maturitě na gymnáziu studoval skladbu nejprve u Františka Míti Hradila a poté pokračoval ve studiích na pražské konzervatoři a na její mistrovské škole u Jaroslava Řídkého. Po studiích pracoval jako hudební režisér Československého rozhlasu v Praze, poté jako ústřední dramaturg hudebního vysílání Československého rozhlasu a dramaturg Svatu československých skladatelů. Od roku 1962 se pak už věnoval pouze skladbě.