- Podcasty
- Podhoubí
Poslechněte si podcast: Průmysl není život – život je společnost. Čeká nás smart venkov a společnost 4.0
Lucie Nencková je zakladatelkou neziskové organizace ISFOR – Institut pro společnost 4.0. Potkali jsme se spolu před víc jak třemi lety na jednom pražském swapu oblečení, kde prezentovala výsledky své disertační práce o nakládání s textilním odpadem v českých domácnostech. Pomáhala s vytvořením dokumentu pro Ministerstvo pro místní rozvoj s názvem Smart Cities – odolnost prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony. O chytrých řešeních jsme se bavili i v Podhoubí.
Podhoubí
Podhoubí je magazín o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu. Přinášíme v něm rozhovory s odborníky, ochranáři, zemědělci i dalšími aktivními lidmi, jimž životní prostředí není lhostejné. Vysvětlujeme environmentální témata, která v současnosti výrazně pronikají do společenské diskuze.
Plavky: Záplavy a malárie. Niva mezi Moravou a Dyjí nebyla k žití, proto tu zůstala unikátní příroda
Plavky jsou letní série nejen o koupání a vodě, ale taky o zajímavé krajině. Nivní oblast pod Břeclaví a Lanžhotem, kde se Dyje vlévá do Moravy a spolu pak putují dál do Dunaje, je známá jako Soutok. Unikátní rozsáhlé lužní lesy dostaly přízvisko Moravská Amazonie a kupodivu je oblast přírodně bohatá i díky zarostlým písčitým dunám zvaným hrúdy. Soutok zatím bojuje o některou z velkoplošných ochran přírody, místo toho jde o největší oboru na chov zvěře u nás.
Plavky: Krajina podle rýsovacího prkna. Jezero Milada je čisté, ale potřebuje ekologičtější úpravy
Bývalý hnědouhelný lom Chabařovice se začal zatápět koncem 90. let a dnes ho známe jako jezero Milada. Obyvatelé z blízkého Ústí nad Labem sem jezdí za sporty, vycházkami a odpočinkem v přírodě. Důl a okolí je po technické rekultivaci, stromy jsou nasázeny v řadách a na obnovené krajině po těžbě je cítit spíš rýsovací prkno než přírodní spontaneita. I tak se z Milady stalo oblíbené místo nejen lidí, ale i ptáků a dalších přírodních druhů.
Plavky: Na Třeboňsku je doma kapr, všechno ostatní až na druhé koleji. Koupat jsme se šli k pískovně
„Vy jste se přijeli vykoupat na třeboňské rybníky? Tak to jste netrefili,“ upravuje naše představy v prvním dílu Plavek znalec Třeboňska Prokop Pithart. Viděli jsme souboj orla mořského s párem jeřábů popelavých, staré duby provrtané od tesaříků a zjistili, že ochrana přírody se může zaměřit na práci s břehy. Vykoupat jsme se ale jeli na nedalekou pískovnu.
Žofínský prales, obraz hojnosti. Putováním zduchovnělou krajinou Novohradských hor do srdce lesa
Centrem poutní krajiny Novohradských hor je Kostel Panny Marie Těšitelky v Dobré vodě. Ke kostelu, který je vidět z dálky, vede síť poutních cest lemovaných alejemi. Lidé se po tři staletí na cestách zastavovali u drobných sakrálních památek, aby se modlili. Josef Kroutvor poutník a zapisovatel Novohradských hor medituje chůzí v našich nejjižnějších horách dodnes. Z centra zbožnosti se dá dojít do srdce lesa – Žofínského pralesa.
Teploty jdou nahoru, pojďme se zchladit. Startují Plavky, série o vodě v krajině a koupání
Ondra Šebestík a Kateřina Tomsová v šesti dílech prozkoumají Třeboňsko – krajinu rybníků, ptáků, kapra i cyklistů a vykoupou se v pískovně. Navštíví jezero Milada u Ústí nad Labem, které vzniklo zatopením uhelného dolu Chabařovice a zjistí, jak vzniká inženýrská jezerní krajina, nebo jak funguje voda na Radovesické výsypce u Bíliny. Vezmou vás do biosférické rezervace při soutoku Moravy a Dyje, v jejímž divokém korytu se i svlaží.
Klimavize: šest oblastí, kterým se musíme věnovat při řešení klimatické krize
České ekologické hnutí bylo jedním z vítězů listopadového převratu, což v té době znamenalo rychlé sražení emisí skleníkových plynů a odsíření uhelných elektráren. Časem se environmentální hnutí pluralizovalo a v posledních letech částečně transformovalo v hnutí za klimatickou spravedlnost, nebo jinak – klimatickou akci. Klima opouští škatulku životního prostředí a proliferuje do veškeré sféry lidské činnosti. Jak dál, ukazuje publikace Klimavize.
Vystudoval práva, teď zvelebuje statek. Erich Vodňanský maluje krajinu pod Vlhoští pestrou sadbou
Usedlost Stranné u Blíževedel je spojena s nedalekým bývalým hradem Ronov od raného středověku. Na začátku 20. století koupil selský dvůr s polnostmi pradědeček Ericha Vodňanského, který je už čtvrtou generací hospodařící v malebném údolí mezi pískovcovými skalami. Statek dostali Vodňanští v restitucích v havarijním stavu, přesto se jim podařilo historický dvůr obnovit a na 500 hektarech fungovat v souladu s přírodou.
Osminu spotřeby by mohla pokrýt komunitní energetika. Zatím brání legislativa
Energetika je podle webu Fakta o klimatu zodpovědná ze bezmála 40 % tuzemských emisí skleníkových plynů. Hnědouhelné elektrárny jako Počerady, Prunéřov nebo Tušimice jsou největšími tuzemskými znečišťovateli. I jako reakce na blížící se konec uhlí vznikla začátkem dubna Unie komunitní energetiky. Jejím úkolem je pomoct vybudovat decentralizovanou soustavu obnovitelných zdrojů energie ve vlastnictví domácností, obcí nebo družstev.
Biosféra je stroj poháněný sluncem. Regenerativní kultura nechce z rezervoáru života jen brát
Filozof Pavel Barša, antropoložka Markéta Zandlová, výtvarník Zbyněk Baladrán nebo historička architektury Petra Hlaváčková, to je zlomek autorek a autorů, kteří se podíleli na sborníku nazvaném Neúplný atlas regenerace. Společnost, její členové i planeta jsou unavení, co s tím? Pojďme si odpočinout, najděme v životě kvality, které nezatěžují finanční ani uhlíkový rozpočet, a možná tak pomůžeme nejvíc. Jak si představit regenerativní kulturu?
Pěstovat ředkvičky a dobré vztahy. Obliba komunitních zahrad pořád roste
Češi jsou nejen výborní houbaři, ale i zahrádkáři. Zahrádkaří za domy, na chatách, v koloniích a od konce první dekády 21. století i v komunitních zahradách. V takových společných zahradách se nepěstují jen ředkvičky, ale hlavně sousedské vztahy. Komunitní zahrady rostou převážně ve větších městech, jen v Praze jich je kolem šedesáti. Jednou z nich je i MetroFarm na Císařském ostrově kousek od Stromovky.