- Podcasty
- Podhoubí
Poslechněte si podcast: Průmysl není život – život je společnost. Čeká nás smart venkov a společnost 4.0
Lucie Nencková je zakladatelkou neziskové organizace ISFOR – Institut pro společnost 4.0. Potkali jsme se spolu před víc jak třemi lety na jednom pražském swapu oblečení, kde prezentovala výsledky své disertační práce o nakládání s textilním odpadem v českých domácnostech. Pomáhala s vytvořením dokumentu pro Ministerstvo pro místní rozvoj s názvem Smart Cities – odolnost prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony. O chytrých řešeních jsme se bavili i v Podhoubí.
Podhoubí
Podhoubí je magazín o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu. Přinášíme v něm rozhovory s odborníky, ochranáři, zemědělci i dalšími aktivními lidmi, jimž životní prostředí není lhostejné. Vysvětlujeme environmentální témata, která v současnosti výrazně pronikají do společenské diskuze.
Kryštof Stupka: Každý rok potřebujeme novou Paříž. Lidská práva a špionáž na COP27 zastínily klima
Kryštof Stupka studoval na Pařížském institutu politických věd Sciences Po se zaměřením na evropské právo a lidská práva a je mladým delegátem pro OSN za Českou republiku. Tenhle program má skrze delegáty přibližovat mladým lidem, co se děje v OSN a naopak vnášet do této organizace hlas mladých. Právě díky tomuto programu se Kryštof letos podíval na COP27, který proběhl v listopadu v egyptském Sharm El Sheikhu.
Korzo Národní přivítalo Podhoubí. 17. listopad jako příležitost k diskuzi o ekonomice bez uhlíku
Iniciativa Díky, že můžem, která stojí za oslavami 17. listopadu na Korzu Národní, vytvořila na Nové scéně Národního divadla prostor pro živé natáčení několika podcastů. Jedním z nich bylo i Podhoubí z produkce Radia Wave. Ondřej Šebestík se se třemi hosty bavil o tom, jaká je vize bezuhlíkové ekonomiky z dílny Evropské unie, proč je i relativně mainstreamově pojatý Green Deal v Česku těžké obhájit a jak by měla vypadat ekonomika po růstu.
Amazonské pralesy nejsou plíce planety, kácení ale může klima zhoršit. Co přinesly volby v Brazílii?
30. října proběhlo 2. kolo prezidentských voleb v Brazílii. Luiz Inácio Lula da Silva v nich těsně vyhrál nad na Jair Bolsonarem. Zajímavé na tomhle politickém klání byl mimo jiné i souboj o Amazonii. Zatímco Lula během svého minulého úřadování unikátní deštný prales před nájezdníky chránil, Bolsonaro v předchozím volebním období naopak podporoval kolonizaci tropického biotopu a jeho přeměnu na pastviny pro skot. V čem spočívá boj o Amazonii?
Nová zelená úsporám má být pro všechny. Nestačí, když se fosilních paliv zbaví jen bohatší
Koncem září zkolaboval trh s energiemi a nejen česká vláda musela přistoupit k zastropování cen. Spolu s inflací a hrozbou nedostatku plynu nás čeká náročná zima, což si uvědomuji i ekologické a sociální organizace, které se sdružily v iniciativě Energie lidem. Kromě tipů jak být energeticky efektivní a jak ušetřit se zabývají hlavně systémovými řešeními. O nich mluvíme v Podhoubí s Jiřím Koželouhem z Hnutí DUHA.
K Zelené dohodě jsou Češi skeptičtí a málo o ní ví. Transformace musí být sociální, říká Krajhanzl
Popírání změny klimatu už mezi Čechy nefrčí. Většina lidí si myslí, že je třeba s klimatickou změnou něco dělat, horší už to je s představou, co by to mělo být. O Green Dealu navíc existuje ve společnosti fatálně nízké povědomí. Sociologický ústav STEM a Institut 2050 koncem září vydaly výzkum Česká (ne)transformace 2022, který detailně v Podhoubí představuje jeden z hlavních designérů výzkumu, ekopsycholog Jan Krajhanzl.
Orat s krávou ve vinohradu? To bude asi premiéra. Naturální vinaři se soustředí na vinici
Naturální vína čeří vodu ve vinařské obci i mezi milovníky vína řadu let. Někdy divoká, nefiltrovaná, oranžová, perlivá a jinak nestandardní produkce se postupně vyvíjí a zabírá čím dál větší podíl na trhu. Zatímco vášně kolem přirozených procesů a boj o chuťový profil stále vřou, mě zajímá, co se děje před tím, než se víno dostane do lahve. Vlastně ještě před tím, než se hrozny sesbírají z keřů. Proto jsem se vydal na Moravu za Kájou Zborovskou a Jakubem Herzánem.
Skromnost je vždycky dobrovolná. Přírodní zahrada a ekologická práce Mojmíra Vlašína
Mojmír Vlašín je laureátem Ceny Josefa Vavrouška pro rok 2021 za celoživotní ochranu přírody v praktické i teoretické rovině. Stál v čele odporu ekologických organizací v celé řadě kauz, jako byla Akce Špunt za nenapuštění Novomlýnských nádrží nebo blokády kácení v bezzásahových zónách Národního parku Šumava. Mojmír Vlašín žije se svou partnerkou v brněnském Ořešíně v domku, který obklopuje přírodní zahrada.
Požitky jsou fajn. Společenský život je jedním z nich. O nerůstu s politologem Ondřejem Slačálkem
Konference Nerůst a sociálně-ekologická transformace proběhla druhý zářijový víkend v Brně a kromě debat se zaměřila i na praktikování nerůstových aktivit, které pečují o lidské štěstí. Nerůst totiž neznamená zchudnout, ale snížit ekonomickou aktivitu a kromě odlehčení planetárním ekosystémům získat i víc volného času a energie, která se dá investovat do kreativity, péče nebo třeba sportu. První panel konference otevřel krom jiných politolog Ondřej Slačálek.
Nezačínejte rovnou s chovem. Pomáhat čmelákům můžeme pěstováním květin a chytrým sečením
O čmelácích se traduje, že by z hlediska fyziky neměli být schopni letu. Jejich tělo je větší než vztlak malých křídel. Pak se zjistilo, že využívají speciálních vírů, které křídlo nadnáší. Také mají dlouhý jazyk a některé květiny dokáží opylovat jen oni. Čmelák dokáže pracovat za nízkých teplot a umí se orientovat i v uzavřených prostorech, jako je skleník. Zajímavostí kolem tohohle sociálního hmyzu je dost a my si je představíme v dnešním Podhoubí.
Bývalý šéf UN Environment: Na extrémní počasí si musíme zvyknout. Dobře, že mladí lidé stávkují
Světová média v průběhu srpna informovala o pětisetletém suchu, které zasáhlo Evropu. V Itálii měří rekordně nízké průtoky na Pádu, ve Francii na řece Loira, Británie má nově historický teplotní rekord 40.3°C. V Česku jsme hasili největší požár v historii země a ve zbytku Evropy shořela plocha o velikosti jedné pětiny Belgie. Jak tohle výjimečně horké léto hodnotí bývalý šéf environmentálního programu OSN Svein Tveitdal, ptal jsem se v Podhoubí.