
Poslechněte si podcast: Slevová republika. Proč Češi skoro nic nekupují za plnou cenu
Slevy už v Česku nejsou výjimkou, ale normou. Téměř 60 procent potravin a drogerie se prodává v akcích – nejvíc v Evropě. Český zákazník si na ně zvykl natolik, že bez zajímavé cenové nabídky je dnes v řadě kategorií velmi těžké prodávat. Jak jsme se do téhle situace dostali? Naučili obchodníci Čechy nakupovat ve slevách, nebo jen reagují na to, co zákazníci chtějí? A dá se vůbec vystoupit ze spirály, ve které musí být slevy stále častější a hlubší? Tomáš Prouza o tom mluví s Karlem Týrou, šé...
PROUZA
Pojďme se začít ptát, proč.
V médiích většinou vidíme až hotové rozhodnutí. Na sociálních sítích se pak hádáme, jestli je dobré, nebo špatné. Mě ale zajímá hlavně to, jak vůbec vzniklo. Kdo ho vymyslel, z čeho vycházel a jestli za ním byla fakta, nebo jen pocit, že by to tak nějak mělo být.
V podcastu budeme rozebírat věci, které nám každý den zasahují do života — ceny potravin, práci, byrokracii, veřejné finance nebo pravidla, podle kterých všichni fungujeme.
Bez pohádek a bez čísel vycucaných z prstu. Každé číslo bude mít zdroj. A když půjde o můj odhad, řeknu, že je to odhad.
A hosté? Nechci lidi, kteří se mnou budou ve všem souhlasit. Chci ty, kteří mají názor, umějí si ho obhájit a klidně mě přesvědčí, že se mýlím.
Méně hledání viníků. Víc hledání příčin. A hlavně jedna jednoduchá otázka: Proč?
Za komunismu bylo líp? Pět čísel, která bourají nostalgii
Za komunismu bylo líp? Opravdu? Levnější potraviny, jistota práce, dostupné bydlení. Tak proč jsme stáli fronty na banány, na auto čekali roky a na cestu do zahraničí potřebovali povolení státu? A jak je možné, že si dnes za jednu výplatu koupíme čtyřikrát více vajec a téměř devětkrát více cukru? Pět čísel. Pět překvapivých srovnání. A úplně jiný obrázek života před listopadem 1989 a dnes. V novém speciálním komentáři k 17. listopadu se Tomáš Prouza podíval na to, co nám o 37 letech svobody ř...
Žijeme si lépe než kdy dřív. Proč ale tolik Čechů věří, že za komunismu bylo líp?
Za socialismu bylo levněji. Potraviny stály pár korun, bydlení bylo dostupné a stát se o lidi postaral. Věty, které v části společnosti stále slyšíme. Jenže které z těchto vzpomínek obstojí při pohledu na skutečná čísla? A kolik jsme si toho za tehdejší výplatu opravdu mohli dovolit? V dalším díle podcastu Tomáše Prouzy je hostem Jakub Kuneš, ředitel Liberálního institutu. Společně porovnávají životní úroveň před listopadem 1989 a dnes. A výsledky jsou v mnoha ohledech překvapivé. Zatím...
Tři pohádky Pepy Středuly, aneb proč odbory brzdí českou ekonomiku
Půl milionu zaměstnanců přejde na živnostenský list a stát přijde o 120 miliard korun. Vyšší platy automaticky nastartují ekonomiku. A bez silných odborů se Česko neobejde. Tomáš Prouza si pozval ekonoma Aleše Roda, aby společně rozebrali tři oblíbené argumenty odborového předáka Josefa Středuly. Co z nich skutečně vyplývá a proč jsou to jen dobře vyprávěné pohádky? Josef Středula stojí v čele největší odborové centrály už dvanáct let. Umí skvěle vystupovat, přesvědčivě mluvit a získávat medi...
Chtěli jsme dohnat Německo, ale utíká nám i Polsko. Proč?
Když Česko v roce 2004 vstupovalo do Evropské unie, byli jsme výrazně bohatší než Poláci. Dnes se situace obrací. Polsko staví dálnice, modernizuje průmysl, přitahuje investice a tamní průměrné mzdy už podle údajů probíraných v podcastu překonaly ty české. Jak se z někdejšího chudšího souseda stala jedna z nejdynamičtějších evropských ekonomik? A proč Česko stále častěji přešlapuje na místě? Tomáš Prouza si do svého podcastu pozval novináře a komentátora Davida Klimeše. Společně hledají...
Kalousek: Česko si žije nad poměry. Máme moc škol, nemocnic i státních zaměstnanců
Český státní dluh se blíží čtyřem bilionům korun. Na každého obyvatele, včetně novorozenců, připadá přes 360 tisíc korun. Přesto se zdá, že rostoucí zadlužení už téměř nikoho nevzrušuje. Ekonomika roste, stát si stále může půjčovat a politici slibují další výdaje. Jenže podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska si Česko zadělává na problém, jehož řešení bude s každým dalším rokem bolestivější. „My si teď nepůjčujeme na svůj rozvoj. My si teď půjčujeme na svůj konzum,“ říká Kalousek v...
K čemu vlastně máme Senát? Když politická gesta vítězí nad rozumem
Senátní volby znovu otevřely otázku, kterou si možná klademe příliš málo. K čemu vlastně potřebujeme Senát? Má být pojistkou demokracie, druhou Poslaneckou sněmovnou, nebo institucí, která opravuje chyby zákonodárců? Tomáš Prouza na konkrétním příkladu zákona o elektronické evidenci tržeb ukazuje, proč je role Senátu důležitá, ale také jak snadno mohou politická gesta zničit dobré úmysly. Senátoři měli v rukou dvě rozumné úpravy zákona o EET. Chtěli ulevit drobným zemědělcům prodávajícím vlas...
PROUZA: Pojďme se začít ptát, proč
V médiích většinou vidíme až hotové rozhodnutí. Na sociálních sítích se pak hádáme, jestli je dobré, nebo špatné. Mě ale zajímá hlavně to, jak vůbec vzniklo. Kdo ho vymyslel, z čeho vycházel a jestli za ním byla fakta, nebo jen pocit, že by to tak nějak mělo být. V Prouzovi budeme rozebírat věci, které nám každý den lezou do života — ceny potravin, práci, byrokracii, veřejné finance nebo pravidla, podle kterých všichni fungujeme. Bez pohádek a bez čísel vycucaných z prstu. Každé číslo bude mí...
PROUZA: Klempíř škodí památkám
Ministr kultury Oto Klempíř přišel s nápadem na vstupy zdarma na státní památky. Na první pohled sympatické. Jenže když se podíváte o krok dál, začne být problém vidět docela rychle. Stát si totiž zaplatí výpadek vstupného sám sobě. Soukromé, obecní nebo církevní památky nic takového nedostanou. Přitom je dost pravděpodobné, že část lidí místo návštěvy nestátního zámku nebo hradu jednoduše zamíří tam, kde mají vstup zdarma. A právě to je na celé věci nejzajímavější. Motoristé mluvili o ...