„Vláda republiky československej predkladá na schválenie návrh zákona o peňažnej reforme. S peňažnou reformu uskutoční sa súčasne dňom 1. júna zrušenie lístkového systému na potravinárske a priemyselné tovary.“ Těmito slovy zahájil v sobotu 30. května 1953 předseda vlády Viliam Široký schůzi Národního shromáždění, na které se reforma odhlasovala. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

„Ty nejíš maso? To ti musí chybět bílkoviny. Vždyť ti to ani nemůže chutnat.“ To jsou jen některé z reakcí lidí na dobrovolné vyřazení masa, případně jiných živočišných produktů z jídelníčku. Málokdo tuší, že historie vegetariánství je daleko starší, než by se mohlo zdát. Na světové úrovni bychom jeho kořeny nalezli ve filozofických směrech Asie a starého Řecka. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

V posledních týdnech jsme toho na Plusu řekli opravdu hodně k případu skupiny bratří Mašínových. Několik zajímavostí a postřehů za pomoci historiků doplní a okomentuje speciální vydání pořadu Téma Plus.

Psal se rok 1972 a do maďarské Budapešti se chystal na koncert britský zpěvák Paul Rodgers se skupinou Free. Převážně šeptandou se zpráva rozletěla i po sousedním Československu a dostala se až na severní Moravu a do Slezska. Janu Horákovi táhlo tenkrát na 20 a v Tématu Plus uslyšíte jeho vzpomínky na cestu do Maďarska a vůbec o tom, co by mladý člověk za komunismu neudělal pro hudbu.

Tisíce lidí musely pryč ze svých domů či bytů a další tisíce se do nich nastěhovaly. Na poválečné vysídlení německého obyvatelstva navázal po roce 1945 proces osídlování tuzemského pohraničí. Nejprve dobrovolný, ale později i řízený. V květnu 1945 bylo sovětskou a americkou armádou osvobozeno Československo, včetně jeho pohraničních oblastí, které byly roku 1938 připojeny k Německu.

„Ukažte mi člověka, který nesnáší detektivky, a já vám ukážu hlupáka; možná chytrého hlupáka, ale přesto hlupáka,“ napsal Raymond Chandler, autor celé hromady detektivek a stvořitel Phila Marlowa. Těžko říct, co je na tom pravdy – už proto, že většina lidí detektivky ráda má. Stačí se podívat do televizních programů. Detektivky a kriminálky, ať už jako filmy nebo seriály, jsou asi nejčastějším vysílaným žánrem.

Mali, Niger, Burkina Faso, Guinea Bissau, Sierra Leone, Gabon. To jsou některé země africké země, kde v uplynulých několika letech došlo k převratu. Někde jich dokonce bylo víc. A není to od pádu kolonialismu poprvé. Proč je Afrika stále tak neklidná? Může za to kolonialismus, nebo snad neschopnost afrických zemí udržet pořádek bez koloniálních pánů? Jaké jsou vyhlídky?

Českou pivní kulturu nedávno zařadilo ministerstvo kultury na seznam nehmotného dědictví. Pivovarnictví má u nás dlouhou tradici. Pojí se s ním řada zajímavých příběhů a nové stále přibývají. Co člověk musí znát, aby si uvařil pivo doma? A má zlatý mok vůbec nějaké hranice? I na to se zaměří pořad Téma Plus.

Člověk by měl znát historii vlastní země a do jisté míry i světa, ve kterém žije, o tom není pochyb. Kde je však hranice mezi smysluplným poznáním a zahlcením fakty? Otázka, která je aktuální zvláště ve školní výuce. Řada učitelů klíč k „zábavné“ formě výuky dějin už našla. A ministerstvo školství by rádo motivovalo i ostatní. Jestli se to povede, ale zatím zůstává zašifrováno mezi řádky nových rámcových vzdělávacích programů.

Přestože mnozí z československých parašutistů padli během plnění svých úkolů, stále žijí druhý život. Jak ale vypadal po konci 2. světové války, za vlády komunistického režimu a jak se proměnil po sametové revoluci?