Jestli se nevyznáte ve hrách, které se sociální sítí TikTok v uplynulém roce rozjeli američtí politici, není to vaše vina. Mnozí z nich tak často mění názor, že se v tom dá snadno ztratit. Donald Trump se teď tváří jako zachránce čínské sítě, ale vždycky tomu tak nebylo.

Letos na jaře jsem se naštval. Že Spotify není ideální streamovací službou, víme všichni dlouho. Jedním z největších problémů současných hudebníků je, že si lidé prostě odvykli platit za hudbu. A tak jsem nad Spotify léta zatínal zuby v přesvědčení, že nějaká služba musí přemostit období bezbřehého pirátství do snad pro muzikanty trochu finančně udržitelnější doby.

Americké prezidentské volby se blíží a stejně jako před čtyřmi lety internetem otřásá kauza cenzury na sociálních sítích. Jen se tentokrát prohodili aktéři. A s pohádkou o tom, že Elon Musk kupoval Twitter (později přejmenovaný na X) kvůli tomu, aby mu vštěpil svou radikální vizi „absolutní svobody projevu“, je definitivně mrtvá.

Petice zasloužilých umělců kritizující vedení AVU a Národní galerie opět ukazuje, že v generačních sporech sice vždy létají ideologické a morální argumenty, ale v pozadí je především boj o moc a místo na slunci. A i kdyby se stará generace rozkrájela, v tomto boji nemůže vyhrát už jen kvůli neúprosné logice běžícího času.

Málokterá herečka je tak moc spojená s fenoménem umělé inteligence jako Scarlett Johansson. A málokdo si bere tak malé ohledy na to, co si kdo myslí a co je legální, jako šéfové firem v Silicon Valley. V tom spočívá spor hollywoodské herečky a firmy OpenAI, která stojí za nejznámějším velkým jazykovým modelem ChatGPT.

Americký fastfoodový řetězec Wendy’s si zavařil problém. V uplynulých týdnech oznámilo vedení restaurace, že chce začít experimentovat s pružnými cenami. Setkali se s odporem a teď své plány přehodnocují.

Nové schopnosti AI generátorů textu a obrazu opakovaně vyvolávají nadšení i obavy. Ani sebezajímavější AI video ovšem stále nedokáže přesvědčivě odpovědět na otázku, k čemu tyto technologie vlastně potřebujeme a kde jsou hranice jejich možností.

Protesty klimatických aktivistů a aktivistek narušující běžný chod společnosti se v posledních letech stupňují a vzbuzují vášně. V české debatě máme tendenci je vnímat jako pomatené zélóty odtržené od potřeb a názorů „obyčejných lidí“, kteří se jen chtějí dostat do práce včas nebo v galeriích v klidu obdivovat největší umělecká díla naší civilizace. Míra veřejné podpory ale reálný efekt těchto protestů neurčuje.

Doby, kdy se Spotify mohlo tvářit jako zachránce hudebního průmyslu, jsou dávno pryč. Nejnovější škrty jen potvrzují, že firma myslí na zisky, ne na tvůrce.

O výplatě se nemá mluvit. Nejde jen o to, že by bylo nevychované chlubit se svými výdělky. Všichni už jste nejspíš slyšeli o doložce mlčenlivosti. Možná byla součástí pracovní smlouvy, možná jste ji podepisovali na samostatném papíře. Dost možná vám zaměstnavatel mlčenlivost přikázal, aniž by váš souhlas vyžadoval.

Pondělní stávka ve většině základních a středních škol a stovkách firem ukázala, že se pracující v Česku konečně začínají domáhat svých práv kolektivně a ve vzájemné solidaritě. Další vývoj situace ale závisí na tom, zda veřejnost pochopí, že stávky nemohou být nepolitické.