- Podcasty
- Hovory
Poslechněte si podcast: Proč jsme se tak báli přijmout dětské uprchlíky? Asi mix rasismu a strachu, myslí si aktivista Miko
Občanský aktivista Jaroslav Miko se před lety marně pokoušel dostat do Česka syrské děti, které bez rodin uvízly v řeckých uprchlických táborech. „Nemyslím, že to bylo selhání pouze tehdejších politiků, ale celé společnosti. Protože politici by se jinak tolik nebáli, jak budou reagovat jejich voliči. Jinak by asi neudělali takové politikum z přijetí dětí,“ říká s tím, že v roce 2017 „narazil“ na tehdejšího ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a premiéra Andreje Babiše.
Hovory
Rozhovor s osobností, která má zajímavý osobní i profesní život a názory.
Česká zkušenost s Ruskem je historicky míň negativní než ta slovenská, upozorňuje historik Junek
Válka na Ukrajině společnost rozděluje, ale ještě vyostřenější je stav slovenské společnosti, tvrdí historik Marek Junek. „Teď si jen musíme položit otázku, jestli rozdělení nemá hlubší kořeny. Když se podíváte na slovenskou společnost jen v době pandemie covidu-19, rozdělení bylo ještě daleko větší než u nás… Je to něco, co slovenskou společnost provází celé dějiny, celou existenci samostatné Slovenské republiky,“ říká.
Fascinuje mě, jak se neumíme poučit z minulosti, myslí si historička Čapková
„Dějiny mě zajímají a fascinují z mnoha důvodů – je to o způsobu uvažování, o procesech, které jsou kořeny toho, co vidíme dnes. Já se do archivů vždy těším, především když mám nastudovat nějaké osobní dokumenty, korespondenci, dopisy někoho třeba i úřadům. Tam je totiž vidět uvažování lidí a fascinuje mne na tom to, jak často jsou tyto situace podobné dnešku a zároveň, jak se neumíme poučit z minulosti,“ říká historička Kateřina Čapková.
Revma není nemoc, ale revmatoidní artritida je závažná autoimunitní choroba, říká lékař
Revma není diagnóza – je to v laické společnosti velmi rozšířený termín, ale nemoc to není. Revmatologové mají v ordinacích pacienty s asi 200 diagnózami, převažují ty zánětlivé autoimunitní, jako je revmatoidní artritida. „Je to závažné onemocnění poškozující klouby pacientů, většinu z nich už umíme léčit,“ tvrdí revmatolog Petr Němec.
Poezie je u nás na vysoké úrovni, tvrdí vydavatel Podhradský
Daniel Podhradský před 30 lety založil nakladatelství Dauphin, protože miluje poezii, která ho dokáže povznést. Tvrdí, že my Češi obecně máme poezii na vysoké úrovni. Poslechněte si Hovory s mužem, který se po letech v lesnictví rozhodl založit nakladatelství a podnikat v úplně jiné oblasti, než léta pracoval.
Na Everestu jsem přišel o vrcholový výstup i o šestku vlevo nahoře, vzpomíná horolezec Švaříček
Dobrodruh, horolezec a spisovatel Rudolf Švaříček přiznává, že láskou je Indonésie, ostrov Nová Guinea a Himálaje. „Mému srdci nejblíže byla vždy hora Puncak Mandala v Nové Guineji, která byla ještě na přelomu milénia i v těch nejlepších leteckých mapách jen bílá plocha, a to i v detailu. Na hoře je totiž jen ledovec a sníh. To byl pro mne asi ten zásadní vrchol, což byl výstup na panenskou horu,“ popisuje v pořadu Hovory.
Tělo se nemocí snaží říct, že něco ve vašem životě není v pořádku, naznačuje dermatoložka
Kožní lékařka Júlia Černohorská se na každou nemoc dívá jako na celostní problém. Motivuje pacienty, aby poslouchali své tělo, které se jim nemocí snaží říct, že něco v jejich životě není v pořádku. „Mně v dermatologii přišlo, že to nemůže být jen tak a zničehonic vznikne nějaká nemoc, ekzém, lupénka – a táhne se s tím člověkem celý život. Ale že za tím musí být něco víc,“ popisuje v pořadu Hovory.
U Čechů se setkáváme s nepochopením a rasismem, tvrdí Gailová z neziskovky Romodrom
„Pokud se člověk zná s romskou komunitou, rychle ví, co ten který člověk potřebuje. Ale to, co potřebuje každý, je respekt. Musím to říct, protože se setkáváme s nepochopením a rasismem. I když pokud jde o naši neziskovou organizaci Romodrom, pomáhá nám hodně lidí a na úrovni státu je to v pořádku. Ale ne u obyčejných lidí, kteří nemají přístup k informacím,“ popisuje svou práci Marie Gailová, zakladatelka neziskovky.
Kdybych měl hlasovat pro 30 km/h v Praze, budu určitě „pro“, tvrdí známý architekt Hnilička
„Když mluvíme o urbanismu, architektuře a rozvoji měst, nejde to udělat nikým jiným než obcí nebo městem. Město prostě plánuje město – nikdo jiný to za ně neudělá,“ myslí si architekt a urbanista Pavel Hnilička. Sám by pak hlasoval pro, kdyby se město Praha rozhodovalo zavést 30kilometrovou rychlost. „Studoval jsem v Curychu, kde to bylo naprosto normální. Byly tam hlavní třídy, kde se jezdilo 50, někde i 70 km/h, ale jinak bylo celé město zónou s maximem na třicítce.“
Měli bychom se ptát, jak cestovatel Emil Holub své exponáty získal, říká ředitel Ústavu dějin umění
„Na sbírkotvornou činnost Emila Holuba se musíme dívat kriticky. Je potřeba se ptát, jakým způsobem Holub získával exponáty. U mnoha věcí to bylo výměnným obchodem, což je problematická věc. Nebo třeba vylámal za pomocí místních něco ze skály a vystavil jako rytiny. Už za svého života čelil kritice, že vyraboval místní prostředí. Ale on se hájil, že by exponáty stejně zanikly,“ říká Tomáš Winter, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
Kvalitní očař musí mít dobré srdce i úmysly, říká primář oční kliniky Fišer
Mezi medicínské obory, které se rozvíjejí raketovou rychlostí, patří tzv. oční, tedy oftalmologie. To, co dnes lékaři umějí léčit a operovat, bylo před pár generacemi zcela nemožné. Také platí, že jde o obor s tisíciletou tradici.