- Podcasty
- Magazín Experiment
Poslechněte si podcast: Pro lidi zábava, pro životní prostředí zátěž. Letní festival dokáže vyprodukovat až sto tun odpadu
Letní hudební festivaly s sebou přinášejí hluk, extrémní spotřebu vody, poničený trávník a velkou produkci odpadu. Jak tuto zátěž snížit? Tomu už se několik let věnují odborníci z České zemědělské univerzity. Letos se zaměřili na nedopalky cigaret, a to i těch elektronických. Jak to probíhalo, prozrazuje vedoucí týmu Lenka Wimmerová.
Magazín Experiment
Vědecko-technologický magazín Radiožurnálu. Zabýváme se nejnovějšími vynálezy a zjišťujeme, nad čím bádají nejen čeští vědci. Zajímá nás také zákulisí vědy, jak vlastně žijí lidé, kteří zasvětili život vědě a jak fungují špičkové laboratoře. Nezapomínáme ani na moderní technologie – jaké je čeká budoucnost, jak budou sloužit člověku… nebo to bude jinak?
Magazín Experiment: K čemu slouží hluková mapa dálnice? A jak naučit mobil poznat dezinformace?
00:00 témata Magazínu Experiment;00:43 hluková mapa dálnice D1;04:58 rozhovor s Vítězslavem Křivánkem, autorem mapy;09:15 aplikace odhalující dezinformace;13:11 3D modely orgánů;17:16 nový žáruvzdorný materiál
Med od včel z pražského letiště má kvalitu jako z horských luk, ukázala analýza
Hlídat kvalitu ovzduší na letišti Václava Havla na pražské Ruzyni pomáhá už 12 let několik stovek tisíc včel. A včelaři z jejich plástů stáčejí každoročně až několik desítek kilogramů medu. Ten je navíc podle odborných rozborů velmi kvalitní.
Mobil či kreditka zabezpečené tak, že je nepřelstí ani superpočítač? Pracujeme na tom, tvrdí experti
Platební karty, čipové zámky ve dveřích nebo čipy v autech – to všechno musí být zabezpečené proti hackerům. S vývojem nových technologií to je ale čím dál složitější. Odborníci na šifrování si to uvědomují a snaží se na rizika budoucnosti připravit. Vyvíjejí takový způsob šifrování, aby i jednoduché zařízení odolalo útokům z kvantových superpočítačů. Jak to dokážou? Poslechněte si rozhovor Martina Srba s Peterem Schwabem z institutu Maxe Plancka pro zabezpečení a soukromí.
Objev plzeňských vědců: Propojit vhodného dárce a příjemce kostní dřeně bude zase o něco snazší
Najít pro pacienta s hematoonkologickým onemocněním vhodného dárce není jednoduché. Lékaři se rozhodují podle mnoha kritérií. Nové parametry, které by výběr dárce ještě více zpřesnily, hledají vědci z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Ve spolupráci s bioanalytiky z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity se jim povedlo jeden specifický biomarker najít.
Darovat kostní dřeň je čím dál jednodušší. Stačí čtyři hodiny a můžete někomu zachránit život
Přestože je v registrech po celém světě více než 40 milionů lidí, pro každého čtvrtého pacienta se podle odborníků vhodný dárce nenajde. Nejčastěji se dnes krvetvorné buňky získávají separací ze žilní krve, podobně jako při odběru krevní plazmy. Samotný odběr ve finále podstoupí přibližně jedno procento dárců – jsou to ti, u kterých se najde mezi dárcem a pacientem shoda. Ladislav Habán to štěstí měl – jeho krev může někomu dát šanci na uzdravení.
Sází, pleje, zalévá i sklízí. Autonomní zemědělský robot by mohl člověka nahradit už za několik let
Zemědělcům usnadňují práci stále modernější stroje. Budoucnost bude ale zřejmě patřit robotům, které budou dělat všechnu práci zcela samy. Jeden takový představili zemědělci na poli u Demonstrační a výzkumné stanice v pražské Troji. Takzvaný Roboton připomíná pásové vozidlo, funguje na solární energii a umí prakticky všechno, co zemědělec potřebuje.
Robotičtí delfíni v akváriích nejsou řešení, říká německá bioetička. Jak může AI škodit zvířatům?
Technologie samy o sobě planetu nezachrání. Je v nich příliš silný otisk toho, jak lidé většinou uvažují o světě. Umělá inteligence proto může ubližovat zvířatům a diskriminovat je, říká odbornice na etiku Leonie Bossertová z univerzity v německém Tübingenu. Problém je v tom, že máme morální hodnoty příliš zahleděné do sebe. „Antropocentrismus v etice znamená, že jenom lidé mají přímou morální hodnotu. Všechno ostatní posuzujeme podle toho, jestli nám to přináší užitek.“
Magazín Experiment: Češi dobývají vesmír! Představujeme ambiciózní tuzemské vesmírné mise
00:00 témata magazínu00:26 kosmické aktivity a rozhovor s Ondřejem Švábem04:35 sonda s vlastním motorem Lvice208:08 první český dalekohled a družice Quvik11:27 mise za poklady nebes a družice Slavia14:45 družice Remec a galaktické záření18:20 předpověď tornád a družice Sova
Hermafrodit, který vidí kůží. Američtí vědci odhalili, jak pyskoun korunkatý mění svoji barvu
Pyskoun korunkatý je ryba ze západního Atlantiku. Může měřit skoro metr a vážit až 11 kilo. Jeho tělo bývá zbarvené oranžově, barvu ale dokáže rychle změnit. Američtí vědci nyní zjistili, jak to dělá. Pyskoun podle nich umí prostřednictvím buněk pokožky získat informace o prostředí, ve kterém se pohybuje. Účelem rychlé změny barvy je ochrana a maskování. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Adéla Paruchová.
Do zahraničí na zkušenou a splnit si sen. Nadace finančně podporuje nadějné studenty
Jsou chytří, zanícení a talentovaní, ale bez stipendia by si nikdy nemohli dovolit studovat na škole v zahraničí. Řeč je o českých studentech a studentkách, kteří díky finanční pomoci soukromých nadací můžou svoje znalosti a nadšení zúročit na prestižních univerzitách ve světě.