Ministerstvo školství navrhuje, aby se slučovaly malé školy. Slibuje si od toho úbytek administrativy. Asociace ředitelů základních škol však o záměru pochybuje. „Byli bychom rádi, kdyby to bylo komplexní řešení,“ vadí Luboši Zajícovi, prezidentovi asociace a řediteli Základní školy Pečky. „Budou větší pedagogické sbory a lepší zastupitelnost učitelů,“ obhajuje legislativu pro Český rozhlas Plus náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Návrh úhradové vyhlášky na příští rok vzbudil ostré reakce. Praktičtí lékaři nakonec protest odvolali, ale regionální nemocnice o stížnosti k Ústavnímu soudu nadále uvažují. Vadí jim především nerovné platby za stejné zákroky. „Už jsme se museli ozvat,“ říká předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš v pořadu Pro a proti. „Není v zájmu pacientů, aby ceny byly stejné,“ oponuje pro Český rozhlas Plus prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Vláda rozhodla, že nebude pokračovat ve vývoji systému na digitalizaci stavebního řízení, který vznikl pod vedením exministra Ivana Bartoše (Piráti). Zcela nový systém by se měl spustit až na začátku roku 2028. Musí dosavadní práce skončit v koši? Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) soudí, že nepochybně ano. „Vláda nechce přiznat, že by šel systém opravit a Bartoš tak měl pravdu,“ oponuje v Pro a proti Lukáš Černohorský (Piráti), bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj.

Platy vrcholných politiků, soudců a státních zástupců se nezvýší o téměř čtrnáct procent, jak předpokládal původní návrh ministerstva práce, ale o sedm procent. Opozice s tím nesouhlasí, hnutí ANO navrhuje zmrazení platů na pět let. „Je to snaha vyřešit situaci, která není šťastná,“ říká pro Český rozhlas Plus místopředsedkyně ODS a poslaneckého klubu této strany Eva Decroix. „Rozhodnutí vlády je špatně,“ nesouhlasí místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Patrik Nacher.

Česko mělo do čtvrtka přijmout unijní kybernetickou směrnici, zákon ale teprve míří do Sněmovny. Podle kritiků dává příliš velkou moc Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. „Pokud se má rozhodovat o zákazu dodavatelů, tak ať to dělá vláda,“ navrhuje prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. „Kybernetický úřad nebude jediný, který se bude vyjadřovat k tomu, jestli bude, nebo nebude dodavatel zakázán,“ ujišťuje poslanec Petr Letocha (STAN).

Nový rámcový vzdělávací program pro základní školy ustupuje od encyklopedického přístupu a dává prostor i tématům genderu nebo menšin. „Děti mají nejenom něco umět vyjmenovat, ale umět to použít,“ říká v pořadu Pro a proti náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). „Návrh příliš neodpovídá tomu krásně formulovanému cíli,“ namítá místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Nina Nováková (KDU-ČSL).

Vláda počítá s pozvolným útlumem uhlí k roku 2033. Ekonomická realita uhelného byznysu ale může tyto zdroje elektřiny odstavit mnohem dřív. „Česko uhlí potřebuje,“ říká v pořadu Pro a Proti člen podvýboru pro energetiku a poslanec ODS Václav Král. „Neměli bychom se nechat natlačit do toho, že jedině uhelné elektrárny mohou zajistit stabilitu,“ oponuje vedoucí energetického programu Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Návrat SOCDEM do Poslanecké sněmovny, to je hlavním cílem nové předsedkyně Jany Maláčové. Nevyloučila ani spolupráci s koalicí Stačilo!. V obavě z takového směřování stranu opustili exministři Petra Buzková a Tomáš Petříček nebo bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Spojení se Stačilo! zavede SOCDEM někam, kam hodnotově nepatří,“ říká v pořadu Pro a proti Jiří Dienstbier (SOCDEM). „Pohodlná politika už se nevrátí,“ oponuje komentátor serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina.

Izrael se snaží eliminovat hrozbu hnutí Hizballáh a Hamás, ale z Libanonu i Gazy stále přicházejí zprávy o civilních obětech. Francouzský prezident dokonce vyzval k přerušení dodávek zbraní do Izraele. „Mnozí spojenci s tím už přestali. Řada z nich má problém s agresí proti civilistům,“ připomíná v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus politoložka z Univerzity Karlovy Zora Hesová. „Je to rétorický nátlak,“ usuzuje bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.