Přes sto bývalých francouzských a britských diplomatů vyzývá své vlády k tvrdšímu postupu vůči Izraeli kvůli jeho jednání v Pásmu Gazy a na Západním břehu. „Podobné veřejné výzvy nemusí nutně vést k výsledku,“ namítá v Pro a proti ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík. „Evropská unie stále nevyužívá fakt, že je to největší obchodní partner Izrael,“ doplňuje poradce prezidenta a exministr zahraničí Tomáš Petříček.

Kraje příští rok nedostanou peníze od státu na opravy silnic druhé a třetí třídy. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mají dost peněz na to, aby si komunikace udržovaly samy. „Podinvestovanost je opravdu dlouhodobá,“ upozorňuje v Pro a proti pardubický hejtman Martin Netolický (3PK). „Nebavíme se o kompletní částce na opravy, ale pouze o dílčím příspěvku,“ připomíná předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).

Někteří farmáři chtějí hnát až k Ústavnímu soudu chystaný návrh zákona, který by zavedl předkupní právo zemědělců na pole, kde hospodaří. „Toto je podaná ruka těm největším a nejbohatším,“ kritizuje návrh v Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda sněmovního zemědělského výboru a exministr zemědělství Petr Bendl (ODS). „Zemědělskou půdu chceme zachovat pro zemědělství,“ vysvětluje Monika Oborná (ANO), předsedkyně zemědělského výboru.

Poslanci by se tento týden měli vrátit k novele rozpočtových zákonů, kterou zamítl prezident Petr Pavel. Očekává se, že jeho veto přehlasují. „Veto prezidenta nepovažuji za odůvodněné. Nevnímám, že by rozpočtové zákony způsobily bezuzdné zadlužování,“ říká v Pro a proti Českého rozhlasu Plus vládní poslankyně Jana Murová (ANO). „Není problém přizpůsobit se stavu ekonomiky, ale není možné pravidla úplně zrušit, což se teď stane,” oponuje poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN).

Vláda plánuje výstavbu 20 vodních nádrží, tisíce lokálních projektů a miliardové investice do zadržování vody v krajině. Pomohou ji taková opatření ochránit? „Nádrže se snadno přizpůsobí i budoucí situaci a změnám, které může přinést změna klimatu,“ říká Ladislav Satrapa ze stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze. „Jejich vyprazdňování je výrazné a v podstatě se přestávají plnit,“ varuje geoekolog Jan Hradecký z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Pokud projde novela stavebního zákona, opoziční senátoři jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud. V koaličním návrhu totiž shledávají protiústavní prvky. „Máme právní analýzy, které říkají, že je tam prostor k tomu, abychom ústavní stížnost podali,“ vysvětluje v Pro a proti místopředseda senátorského klubu KDU-ČSL Josef Bazala. „Nemyslím si, že je zákon napsaný tak, aby zvýhodňoval jednu skupinu proti ostatním. Já to tam prostě nečtu,“ oponuje senátor Tomáš Navrátil (ANO).

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce snížit věk trestní odpovědnosti z patnácti na třináct let, ovšem pouze u nejzávažnějších násilných trestných činů. „Výzkumy říkají, nedělejte to, zaměřte se na pomoc dětem,“ namítá v Pro a proti Českého rozhlasu Plus advokátka Petra Naskosová. „Otázka vyspělosti současné generace odpovídá možnostem snížení právě na třináct let,“ myslí si předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy).

Vláda obnovila Národní koalici proti suchu a chce dát miliardy korun na zadržování vody v krajině. Zároveň má kabinet v plánu stavbu plavebního stupně u Děčína kvůli zlepšení splavnosti Labe. „Má to i strategický význam pro NATO,“ hájí projekt v Pro a proti Českého rozhlasu Plus ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). „Z hlediska ochrany přírody je to naprostý nesmysl,“ kritizuje Martin Skalský z organizace Arnika.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má na svém pondělním programu otázku, jak řešit sucho. To v posledních týdnech sužuje celou zemi. „My přenášíme všechny požadavky členů Zemědělského svazu na ministerstvo, a to se věci snaží řešit,“ přibližuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Martin Pýcha ze Zemědělského svazu. „Přístup je laxní a zatím se odehrával v rovině jakýchsi výjimek na vyšší moc, to nás mrzí,“ kritizuje Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství.

Sousoší maršála Josefa Radeckého stávalo pražském Malostranském náměstí až do roku 1919, nyní pražští zastupitelé rozhodli, že se má do centra vrátit. „Je to prvotřídní ukázka sochařského umění první poloviny 19. století,“ říká předseda Spolku Radecký Praha, architekt Jan Bárta. „Radecký udržoval u moci téměř absolutistickou dynastii, která se stavěla proti svobodě v Evropě,“ oponuje překladatel Zdeněk Zacpal, který proti návratu pomníku v minulosti organizoval protesty.