Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl poskytnout předsedovi senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní letoun na cestu s českými podnikateli na Tchaj-wan. Svůj krok odůvodnil tím, že hodnotová politika Česku nic nepřinesla a měla by přejít k politice pragmatické. „Vystrčil si z Tchaj-wanu udělal svoji značku, čeští politici by měli podporovat přístup na velký čínský trh,“ říká Radek Vondráček (ANO). „Od Babiše je to faul. Zlatá horečka v Číně skončila,“ varuje Pavel Fischer (nez.).

Končící maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval, že Budapešť schválí unijní půjčku Kyjevu až tehdy, kdy do Maďarska začne přes Ukrajinu opět proudit ruská ropa. Co všechno se po odchodu Orbána z unijních summitů změní? „Dokázal se určitým pravidlům Unie postavit mnohem silněji než ostatní,“ vyzdvihuje v pořadu Pro a proti poslankyně Gabriela Sedláčková (Motoristé). „Paralýza, do které Unii uváděl, byla děsivá,“ namítá její kolegyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, za Piráty).

Sněmovna minulý týden ve stavu legislativní nouze schválila zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot. Opozice před dalšími zásahy do trhu varuje. „Zasahování do tržního prostředí má negativní dopad na zvýšení ceny – kdyby vláda nezasahovala, mohly být nižší,“ tvrdí poslanec Lukáš Vlček (STAN) v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus. „Nechceme regulovat dlouhodobě. A snížení spotřební daně by bylo málo,“ argumentuje poslanec Martin Kolovratník (ANO).

Evropská komise vzkázala do Česka, že bude pozorně sledovat snahy převést financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Vláda ujišťuje, že změny nijak nenaruší jejich nezávislost. „Koncesionářský poplatek je drahý, zastaralý a většina států Unie už od něj odstoupila,“ vysvětluje v Pro a proti poslanec Josef Nerušil (SPD). „S financováním ze státního rozpočtu nikdy souhlasit nebudeme,“ říká předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL).

Evropská komise by ještě v dubnu měla představit plán pro urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Cílem je oslabit závislost Evropy na fosilních palivech. Má v tomto směru Česko jasnou strategii? „Potřebujeme pestrý energetický mix. Cíle má vláda nastavené,“ říká René Neděla z ministerstva průmyslu. „Je opravdu potřeba urychlit zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v dopravě, ale i vytápění nebo elektřině,“ dodává Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie.

Vítězství Pétera Magyara vyvolalo v Evropě nadšení. Mnozí evropští představitelé přivítali úspěch Magyarovy strany Tisza v maďarských parlamentních volbách s nelíčenou radostí a vysokým očekáváním. Nakolik je toto nadšení odůvodněné? „Velké změny nečekám, protože se v Maďarsku utkali dva konzervativci,“ míní europoslankyně hnutí ANO Klára Dostálová. „Orbán byl prodlouženou rukou Vladimira Putina, Evropě se teď uleví,“ namítá v Pro a proti europoslanec hnutí STAN Jan Farský.

Spor o to, kdo pojede na summit NATO, nekončí. Hájil by zájmy Česka lépe prezident Petr Pavel se zkušenostmi z vedení Aliance a generálního štábu, nebo premiér Andrej Babiš (ANO), který má pod palcem financování obrany? „Je to vláda, která tahá za delší konec provazu,“ soudí poradce ministra zahraničí Jan Zahradil. „Prezident zastupuje zemi navenek. Je důležité, aby se ústavní činitelé dokázali domluvit,“ namítá v Pro a proti exministr, nyní poslanec za ODS Jan Lipavský.

Rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem o víkendu ztroskotaly a Hormuzský průliv je i přes trvající příměří uzavřen. „Kapacity Íránu byly degradovány. U jednání jde o to, aby se Írán začal chovat zodpovědně,“ tvrdí ředitel odboru Blízkého východu ministerstva zahraniční Petr Hladík. „Cena, kterou platíme za neuvážený způsob, jakým se Donald Trump vrhá do vojenských operací, je příliš vysoká,“ vadí na operaci zvané Epic Fury poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, za Piráty).

Nastoupit na víceleté gymnázium chce v příštím roce asi 26 tisíc dětí, kapacita je asi pro polovinu z nich. Už příští týden zájemce čekají přijímací zkoušky. Prohlubují nerovnosti ve společnosti? „Nadaní žáci vůbec nejsou v systému základních škol podporovaní,“ říká v pořadu Pro a proti Renata Schejbalová z Asociace ředitelů gymnázií. „Musíme změnit systém vzdělávání na základních školách,“ míní David Greger, ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Karlově univerzitě.