Ministerstvo vnitra se snaží informovat veřejnost o základních postupech v prvních třech dnech krizové situace příručkou nazvanou 72 hodin, kterou v listopadu rozesílalo do poštovních schránek. „Snažili jsme se, aby příručka byla všem dostupná a jednoduše aplikovatelná,“ říká vedoucí oddělení strategické komunikace ministerstva vnitra Jan Paťawa. „Některé věci by měly být více zdůrazněné a jinak podané,“ kritizuje instruktor kurzů přežití Amar Ibrahim.

Restart vztahů mezi Českem a Slovenskem – tak označil předseda slovenské Národní rady Richard Raši návštěvu svého českého kolegy Tomia Okamury (SPD). „Atmosféra na Slovensku byla opravdu mimořádně plná očekávání,“ popisuje z Bratislavy Radek Vondráček (ANO). „Uvidíme, jak dlouho radostné opojení vydrží,“ namítá skepticky poslanec ODS Pavel Žáček v pořadu Pro a proti.

V Brně se má příští rok konat sjezd sudetoněmeckého krajanského sdružení. Pozvala ho organizace Meeting Brno, která už dříve do Brna přivedla třeba potomky místních židovských rodin. Ne všem se tato aktivita líbí. „I když sdružení v roce 2015 změnilo rétoriku, jejich myšlenky jsou předávány z generace na generaci,“ tvrdí Roman Freimuth (SPD). „81 let po válce je dost dlouhá doba, abychom se společně dokázali vrátit k naší minulosti,“ argumentuje Matěj Holan (Žít Brno).

Prezident Petr Pavel trvá na výhradách vůči Filipu Turkovi (Motoristé). Jeho jmenování ministrem podmínil tím, že vysvětlí s ním spojené kontroverze. „Když premiér navrhuje Filipa Turka, nese za to plnou odpovědnost,” říká v Pro a proti šéfkomentátor Deníku.cz a bývalý poslanec hnutí ANO Martin Komárek. „Ustanovení, kdy premiér navrhuje a prezident jmenuje, potřebuje interpretaci Ústavního soudu,” namítá politolog a prezidentův poradce Jiří Pehe.

Co bude s návrhem státního rozpočtu? „Končící vláda by ho měla přepracovat. Zapomněla na spoustu výdajů, chyběly by peníze pro školství i ministerstvo práce a sociálních věcí,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus poslanec za SPD Miroslav Ševčík. Podle poslankyně Věry Kovářové (STAN) vláda vycházela z výpočtů Národní rozpočtové rady: „Peníze na mandatorní výdaje chybět nebudou. Chtěli jsme návrh poslat do druhého čtení a projednat úpravy ve výborech.“

Evropský parlament vyzval ke zpřísnění věkové hranice pro přístup na sociální sítě: dětem do 13 let by měl být vstup zakázán a mezi 13 a 16 lety by potřebovaly souhlas rodičů. „Mladiství jsou nejčastěji oběti různých kriminálních činů na sociálních sítích,“ zdůvodňuje podporu lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Začíná se plošným zákazem a regulací dětí místo toho, aby se řešily návykové designy,“ oponuje jeho pirátská kolegyně Markéta Gregorová v pořadu Pro a proti.

Na mimořádné schůzi Sněmovny, kterou svolaly strany končící koalice a Piráti, se mělo diskutovat o střetu zájmů Andreje Babiše (ANO), program schůze ale nejspíš nebude schválen. Co se tedy na schůzi bude řešit? A může přinést průlom? „Otevřené řešení střetu zájmů na schůzi Sněmovny není cesta,“ míní poslanec Libor Vondráček (Svobodní, zvolený za SPD). „Premiér se v České republice má zodpovídat Sněmovně,“ oponuje v pořadu Pro a proti poslanec Karel Haas (ODS).

Původně americký mírový plán prošel po diskuzi s evropskými a ukrajinskými diplomaty značnými změnami. O dost méně by měl vyhovovat Rusku. Svědčí to o síle Evropy? „Evropa je celou dobu naprosto nepominutelným hráčem,“ zdůrazňuje Veronika Stromšíková, vedoucí Sekce bezpečnostní a multilaterální na ministerstvu zahraničí. „Rusko má trumfovou kartu – když se nejedná, tak se bojuje,“ oponuje v Pro a proti bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.

Evropská unie není spokojená s výsledkem klimatické konference COP30 v Brazílii. Závěrečná dohoda zvyšuje finanční pomoc rozvojovým zemím, vynechává ale postupný odklon od fosilních paliv. „Je důležité, že se státy byly ochotné vůbec na něčem domluvit,” poukazuje v Pro a proti analytik Filip Křenek z think-tanku Europeum. „U vyjednávacího stolu nesedělo USA,” připomíná Alena Mastantuono, místopředsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru.

Vznikající vláda ve složení ANO, SPD a Motoristů sobě si chce posvítit na neziskové organizace, zejména na ty, které označuje za politické. „Politické neziskovky se naprosto vymkly kontrole. Snaží se ovlivnit společnost stejně jako politické strany, ale nemají mandát z voleb,“ říká poslankyně Markéta Šichtařová (Svobodní, za SPD). „Říká se tomu lobbování a má to pravidla. Potřeba měnit společnost je přirozená,“ oponuje poslankyně Barbora Urbanová (STAN) v pořadu Pro a proti.