Nedaleko Kramolína na Třebíčsku vznikla na břehu Dalešické přehrady nová přírodní rezervace Dřínová hora. Má rozlohu asi patnáct a půl hektaru a díky specifickým podmínkám tam rostou vzácné druhy rostlin. Ochrana území by jim měla zaručit dobré podmínky pro růst a rozšiřování.

Co Burian Trčka z Lípy Pelhřimovským slíbil, to jim jeho následovník Karel z Říčan sebral: právo vařit pivo. Kus historie, ve kterém zdaleka nešlo jen o tento oblíbený nápoj, ale o celou budoucnost města, ožívá díky hercům z divadla Fajnevent při hrané prohlídce. Během ní se návštěvníci projdou zámkem v Pelhřimově, radnicí, zavítají do kostela a dokonce i do šatlavy k mučicím nástrojům.

Jára Cimrman nebyl jediný, kdo vynalézal. I na Vysočině najdeme podobně všestranně nadaného génia, kterým byl učitel a vynálezce Jakub Hron. Ke jménu si přidal podle rodné obce přízvisko Metánovský. Studoval matematiku, fyziku, filozofii, astronomii, práva i medicínu.

Dobré nápady často přicházejí náhodou, a často tehdy, když člověk pracuje na něčem jiném. Přesně tak vznikl i zavlažovací systém Luboše Noska z Kostelní Myslové. Právě ve vedrech, jaké teď v létě panují, ušetří spoustu běhání s konví.

Historie obce Vír na Žďársku je spjatá s továrnou, která stojí na břehu řeky Svratky a vždy využívala její vodní energii. Rozsáhlý objekt s několika budovami po letech chátrání znovu ožívá díky novým majitelům. V místě už funguje informační centrum, restaurace a půjčovna sportovních potřeb, budují se ubytovací kapacity nebo výstavní prostory.

Kdysi dávno staří včelaři používali úly ze špalků dřeva. Dnes známe většinou hranaté z prken, ale existují dokonce i plastové. Některé mají tenké stěny, jiné jsou zateplené.

Dvě cukrářky z Náměště nad Oslavou, Petra Žbánková a Mirka Hrabánková si založily všeříkající značku Sestry pečou. „To napadlo mě, protože jsme sestry. A pečeme, a baví nás to hrozně moc,“ usmívá se Petra Žbánková.

Rozvaliny starých hradů mohou ještě i teď po stovkách let ukrývat doslova poklady. Skutečnou raritou je třeba přilba, kterou v roce 2008 objevil náhodný nálezce na zřícenině hradu v Dalečíně na Žďársku. Historici z ní dnes dovedou vyčíst hodně poznatků a navíc je z ní zřejmé, že svého majitele neochránila.

Před více než šedesáti lety se zahrádkáři ze Žirovnice pustili do pořádání pravidelných výstav, které dostaly název Zahrada Vysočiny.

Kůrovcová kalamita změnila podobu českých lesů a často i odkryla místa, která byla skrytá v hustém stromoví. Na holé pasece jen kousek od Humpolce, vedle lesní školky, teď stojí i kříž, který připomíná zaniklou vesnici Dobrá.