Dnešní módní návrhářky by si mnohdy mohly vzít příklad z lidových krojů, které nosily naše pra prababičky. Hrály si se střihem, zpevnily vestičku, zvedly pas, a hned bylo opticky nějaké to kilo dole.

Mlýny stály kolem řeky Jihlavy už ve středověku a sloužily i k obsluze důlních zařízení při těžbě stříbra. Dnes už nám je připomínají snad jen místní názvy, jako například Český mlýn nebo Mlýnská ulice.

Koupit ten správný dárek není legrace. Někdy se nemusíme trefit, někdy oslavenec tvrdí, že už všechno má a nic nepotřebuje, a někdy nás prostě vůbec nic nenapadne.

Nejlépe a nejpřirozeněji si historii představíme díky vzpomínkám přímých pamětníků. Ludmila Vlachová z Jihlavy je doslova živoucí kronikou, a my jsme měli možnost nahlédnout do bohatého příběhu její rodiny. Otec byl legionář, zaměstnanec tabákové továrny a velký milovník hudby a literatury. Život ale on ani jeho rodina neměli jednoduchý.

Nové Město na Moravě, Jihlava, Praha, ale také Paříž, Berlín, Mnichov nebo Londýn – to jsou místa, která hrála důležitou roli v životě jednoho z největších umělců našeho kraje. Sochař Jan Štursa se narodil 15. května roku 1880, a přestože se dožil jen 44 let, nechal za sebou významnou uměleckou stopu a spoustu následovníků.

Trvalky, nebo také odborně pereny, jsou rostliny vytrvalé, které není třeba sázet každou sezónu znovu a znovu. I trvalka ale potřebuje péči a každá se nehodí na každé místo. Své o tom vědí v trvalkové školce v Pravíkově na Pelhřimovsku.

Nedaleko Kramolína na Třebíčsku vznikla na břehu Dalešické přehrady nová přírodní rezervace Dřínová hora. Má rozlohu asi patnáct a půl hektaru a díky specifickým podmínkám tam rostou vzácné druhy rostlin. Ochrana území by jim měla zaručit dobré podmínky pro růst a rozšiřování.

Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou, technická památka Žďárska, zahájil sezónu a přivítal první návštěvníky. Budova někdejšího Brdíčkova mlýna láká především na historickou technologii vodou poháněného kovářského kladiva – bucharu. Jeho údery pomáhaly v dřívějších dobách kovářům vyrobit zemědělské nástroje. Bez mlýnských kol a síly, kterou dokáže vyvinout silný proud vody, by to ale nešlo.

Ze Střížova na Třebíčsku vede polní cesta, kterou si lidé zkracovali cestu na vladislavské nádraží. Dnes ji lemuje lipová alej, která připomíná desítky parašutistů z druhé světové války

Pokud v lese uvidíte vysoko na stromě velkou budku s obrovským otvorem, bude to pravděpodobně přístřeší pro některý z druhů našich sov. Ornitologové je věší vysoko na stromy, aby nočním dravcům pomohli s hnízděním. Mohou je pak také lépe kontrolovat a snadněji kroužkovat. „V okolí Jívoví na Žďársku visí asi stovka budek, z toho je jich sedmnáct pro puštíky,“ uvádí ornitolog Ivo Hertl o oblasti, kterou sledují intenzivněji.