Vždy první neděli po Dušičkách probíhá ve Služátkách na Havlíčkobrodsku soutěž o nejlepší posvícenské koláče. Letos se o týden posunula, na účasti a na kvalitě pečiva to ale určitě nebylo znát. Místní hospoda byla zaplněná do posledního místečka a všichni se těšili na ochutnávku.

U cest v lesích a polích často narážíme nejen na křížky a Boží muka, ale i na jednoduché obrázky s náboženskou tématikou. Podobný dlouhá léta visí i na rozcestí v lese mezi Budíkovem a Pustým Lhotskem na Pelhřimovsku. Už by měl namále, nebýt pár dobrých lidí.

Obec Křižánky má velmi bohatý soubor historických fotografií, dokonce i z dob úplných počátků fotografie. Podařilo se je shromáždit díky bratrům Josefovi a Vladimírovi Černým, kteří sbírali všechno historické - mapy, předměty, fotografie, archivní záznamy a podobně. Obyvatelé Křižánek jim jinak neřekli, než kluci, i když už to byli starší pánové, narodili se v roce 1944.

Sametová revoluce přinesla svobodu a také spoustu změn. Noví politici se svou práci učili za pochodu, kulturu konečně nic neomezovalo. Své polínko do ohně tehdy přiložil i básník, textař, výtvarník a signatář Charty 77 Vít Bohumil Homolka ze Žďáru nad Sázavou.

Svíčky u kašny na náměstí v Havlíčkově Brodě krátce po 17. listopadu roku 1989 byly prvním znamením toho, že se ve společnosti začíná něco dít. Předcházely tomu ještě události v okolních zemích, například pád Berlínské zdi. Nebýt jich, možná by se ani u nás nic nezměnilo, domnívá se první porevoluční starosta Havlíčkova Brodu Tomáš Holenda.

Jaroslav Pustina prožil většinu života ve Věcově na Žďársku. Dnes v domě s pečovatelskou službou v Jihlavě vzpomíná, a své vzpomínky i sepisuje do sešitů. Byl vždy velký sportovec. Běhal, hrál fotbal, hokej a velice rád jezdil na kole. Když se po 17. listopadu 1989 otevřely hranice, dostal nápad, že hned na jaře vyrazí na výlet.

Po vítězství na kandidátce Občanského fóra v prvních svobodných volbách v roce 1990 usedl na radnici v Třebíči jako první starosta Pavel Heřman.

Prodejny Tuzex byly primárně určené pro Čechy, kteří pracovali v zahraničí a dostávali výplatu ve valutách. Ostatní sháněli tehdejší tuzexové platidlo, zvané bony, v systému pokoutního směnárenství.

Přeskládat ovoce z regálu do košíku, předměty z jedné bedýnky do druhé, nebo třeba pexeso. To jsou možnosti, jakými se dá rehabilitovat ve virtuální realitě.