Režiséři Oldřich Lipský a Otomar Krejča, kněží Jan Křtitel Pauly nebo František Bernard Vaněk, starostové, lékaři, vynálezci i továrníci, kteří se v Pelhřimově narodili nebo působili, mají jedno společné! Jsou pochováni na třetím pelhřimovském hřbitově, kde se pohřbívá od roku 1907.

Marie Vítková z Kostelce u Jihlavy by se jednou chtěla mít jako kočka. Ale ve své péči! Sama totiž léta kočky chová a mají se u ní doslova jako v bavlnce. Člověk ani na první pohled neví, kdo té domácnosti velí. Na zdech jsou fotografie koček, po poličkách jejich sošky a figurky, na stole ubrus, jak jinak než s kočkami.

Med je bezesporu velmi zdravý. Má zlatou až tmavohnědou barvu a chutná sladce, prostě medově. Dovedete si ale představit med červený, fialový nebo dokonce modrý? Včelaři Alena a Josef Kőlblovi se ve výrobně ve Štěpánově na Havlíčkobrodsku rozhodli med ochucovat například mrazem sušeným ovocem, a nejen jím.

Pokud máte rádi kočky, ale doma je mít nemůžete, zajděte do kočičí kavárny. V Jihlavě jedna taková je a kočky tam pobíhají mezi stoly, lísají se k lidem, a všem dohromady je dobře. Má to ale samozřejmě i nějaká pravidla.

Když je keramická hlína po vypálení pořádně tvrdá, ledacos vydrží, tvrdí keramik Pavel Kubát z Veselého Žďáru. Keramikou se zabývá celý život a své dovednosti teď předává také na Akademii ve Světlé nad Sázavou dalším generacím.

Dá se talent zdědit? Odpověď asi nikdo z nás nezná, ale určitě se dá v rodině přispět k tomu, že si děti vyberou podobné povolání, jako rodiče.

Když v zimě nebyla práce na poli, vyráběli naši pradědové dřevěné nářadí nebo opravovali stroje. Dědeček Jiřího Danihela z Újezdu na Žďársku stáčel poctivé pevné provazy. Jednoduchý strojek funguje i dnes.

Stovky obrazů, restaurovaných maleb nebo knižních ilustrací po sobě zanechal velmi plodný malíř z Vysočiny Otto Stritzko. Na hradě Bítov zrestauroval snad všechny tamní malby.

V roce 1824 uspořádali dva významní jihlavští měšťané veřejnou sbírku na vybudování městského parku. Peníze se sešly a vznikl dnešní Malý Heulos. Svah k řece Jihlávce byl protkán cestičkami a osázen zelení. Stály tam altány, bufet i sociální zařízení.