- Podcasty
- Příběhy z kalendáře
Poslechněte si podcast: Sixtinská kaple. Unikátní fresku tvořil Michelangelo pět let
Na stropě Sixtinské kaple je unikátní malba s výjevy ze Starého zákona. Jejím tvůrcem je italský sochař a malíř Michelangelo Buonarroti. Zakázku dostal od papeže. Po pěti letech tvrdé a nebezpečné práce na vratkém lešení vytvořil dílo, které nejprve pohoršovalo církevní otce přemírou zobrazených nahých mladíků. Brzy se však stalo jedním z nejslavnějších počinů v dějinách výtvarného umění.
Příběhy z kalendáře
Netradičním způsobem představují posluchačům významné osobnosti, objevy, stavby, dějinné události i témata v souvislostech. Kolektiv autorů, který Příběhy z kalendáře píše, se zaměřuje na zajímavé a málo známé okolnosti týkající se konkrétního tématu a předkládá je formou zábavných příběhů, nikoliv jako lekci z dějepisu.
Dick Francis. Autor detektivních románů a žokej, který vyhrál 350 překážkových dostihů
Muž, který prožil dětství ve stájích a koně se stali jeho vášní, se narodil 31. října 1920 ve Walesu. Byl považován za zázračné dítě. Už ve svých osmi letech dokázal zkrotit jakéhokoli poníka. Stal se úspěšným žokejem, vyhrál 350 překážkových dostihů a jezdil pro stáje anglické královny. Po ukončení jezdecké kariéry se vypracoval na populárního spisovatele detektivních románů z dostihového prostředí.
Divadlo Semafor. Suchý a Šlitr udělali hvězdu z Gotta i Matušky!
Divadlo Semafor zahájilo svoji činnost 30. října roku 1959. Jeho název je akronymem ze slov SEdm MAlých FORem. Těmi malými formami byly myšleny druhy umění: film, poezie, jazz, loutky, tanec, výtvarno a hudební komedie. Už v prvním představení zazněly písně, které lidé znají dodnes. Proč vlastně Jiří Suchý divadlo založil? Jak se seznámil s Jiřím Šlitrem? Proč měl Waldemar Matuška po filmu Kdyby tisíc klarinetů zakázanou činnost a s jakou hrou chtěl Šlitr prorazit v Americe?
Nataša Gollová. Dva životy hvězdy stříbrného plátna
Když se řekne Nataša Gollová, většina lidí si vybaví veselou Evu, co tropí hlouposti. Osud ji ale neobdařil jenom úspěchy a slávou, ale i smutkem a osamělostí… Narodila se 27. února 1912 do rodiny úspěšného právníka a politika Františka Hodáče. Pozdější pseudonym si zvolila po dědečkovi, slavném historikovi Jaroslavu Gollovi. Jako většinu protektorátních filmových hvězd ji po skončení druhé světové války čekal několikaletý zákaz. Zemřela v domově důchodců 29. října 1988.
28. říjen 2018. Den vzniku Československa
Československo vzniklo 28. října 1918 a fakticky existovalo s krátkým přerušením druhé světové války až do roku 1992. Válka ale charakter státu zásadně proměnila. Ale ani ona pověstná a opěvovaná první republika nebyla bez chyby a na její vznik se mimo jiné vážou i nejasné okolnosti a tragické osudy, z nichž lze uvést tu nejznámější: leteckou nehodu Milana Rastislava Štefánika. Koneckonců ani den vyhlášení samostatnosti se v Čechách neobešel bez problémů.
Profesor Otto Wichterle. Vážil si ho celý svět. Jen rodná země se k němu chovala macešsky
Muž, který patřil k zakladatelům makromolekulární chemie, se narodil 27. října 1913. Proslul hlavně svými objevy a vynálezy, které vedly k zásadnímu zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Režim, který se nakonec jeho vynálezy pyšnil, mu ale život ani vědeckou cestu zrovna neumetal. Ostatně první použitelné čočky vznikly u něj doma v koupelně… Vynalézal i v pokročilém věku. Třeba když ho rozčílily čmáranice v metru, přišel s gelem proti graffiti.
Carlo Collodi. Jeho Pinocchio dokázal oslovit celé generace
Carlo Collodi je autorem příběhů o Pinocchiovi. Vezmeme vás do poloviny 19. století, kdy se Evropa měnila k nepoznání. Podíváme se do Florencie, kde vyrůstal chlapec z chudé rodiny, který měl před sebou dráhu kněze, ale osud ho zavedl jinam. Zažijeme s ním bouřlivé časy revolucí i chvíle, kdy vzal do ruky pero i pušku. A uvidíme, jak se z bystrého a trochu vzdorovitého dítěte stal muž, který svým psaním dokázal oslovit celé generace. Zemřel 26. října 1890.
Jaroslav Heyrovský. První český nositel Nobelovy ceny za metodu polarografie
Když se řekne první československý laureát Nobelovy ceny, každému se jistě vybaví jméno elektrochemika Jaroslava Heyrovského. Jeho vynález, polarografická metoda, a na ní založený polarograf, dnes najde uplatnění v široké škále vědeckých i průmyslových oborů. Jaroslav Heyrovský se Nobelovy ceny dočkal až 37 let po svém vynálezu, rozhodnutí o jejím udělení učinila Švédská akademie věd 25. října 1959.
William James Herschel. Šlechtic, který objevil neopakovatelnost otisků prstů
Daktyloskopie vděčí za svou existenci několika vědcům. Jedním z nich byl anglický šlechtic William James Herschel, který zemřel 24. října 1917. Působil jako guvernér v Indii, kde si všiml, že lidé používají otisk prstu při uzavření smlouvy. Dospěl k závěru, že otisky jsou neopakovatelné a mohou sloužit k identifikaci osob. Snažil se své zjištění uplatnit do praxe v bengálských věznicích, ale neuspěl. O využití daktyloskopie v kriminalistice se zasloužili až jeho následovníci.
Pelé. Nejlepší sportovec planety a první fotbalový milionář
Byl okouzlující. Měl přirozené charisma, což je nejlepší předpoklad pro to stát se hvězdou. Každý chtěl být jako Pelé… Osud černošského chlapce, který se vypracoval na vrchol, inspiroval brazilské kluky, kteří podobně jako on vyrůstali v chudobě. I oni chtěli, aby o nich jednou někdo řekl: „Jsi nejlepší fotbalista na světě.“ Pelé se narodil 23. října 1940.