Stál u kolébky českého filmu, ale začínal po boku Vlasty Buriana nebo Jindřicha Plachty jako kabaretní umělec. Do svých čtyř němých filmů obsadil svou celoživotní partnerku Suzanne Marville, hvězdu meziválečného filmu. Mnoho jeho filmů je dodnes populární. Třeba film Škola základ života, Kristián, Pytlákova schovanka, Císařův pekař a pekařův císař, Princezna se zlatou hvězdou nebo jeho poslední film z roku 1968 Nejlepší ženská mého života. „Mac“ zemřel 26. srpna 1968.

Jmenuji se Bond. James Bond. Tak se představoval Sean Connery ve své nejslavnější roli agenta 007. Původně ho ale herec, který se narodil 25. srpna 1930, vůbec hrát neměl. Producenti chtěli někoho slavnějšího. Nelíbil se ani spisovateli Ianu Flemingovi, který si prý Bonda představoval jako snobského aristokrata… Než se Connery proslavil, rozvážel mléko, byl námořníkem, kulturistou, modelem na umělecké akademii a jednou dostal i nabídku od fotbalového klubu Manchaster United.

Brazilský spisovatel se narodil 24. srpna 1947. Vyrůstal v katolické rodině. Její pravidla i poměry v jezuitské škole ho deprimovaly. Když začal v pubertě vzdorovat, otec to považoval za symptomy duševní choroby a syna poslal do psychiatrické léčebny. Až poslední lékař rodičům vysvětlil, že se o žádnou chorobu nejedná. V roce 1982 navštívil Prahu a svěřil Pražskému jezulátku své přání stát se spisovatelem. Tentýž rok vydal první knihu.

1. srpna 1951 se narodil český autor humoristických novel a povídek, podle kterých vznikl nejeden tuzemský filmový hit. Petr Šabach vystudoval teorii kultury na UK v Praze. Před vstupem na volnou spisovatelskou nohu vystřídal různá zaměstnání: pracoval jako technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, noční hlídač v Národní galerii nebo oborný referent na Akademii výtvarných umění a v Galerii hlavního města Prahy. To vše zužitkoval v literatuře.

Leni Riefenstahl změnila filmové řemeslo a její záběry dodnes inspirují filmaře po celém světě. Zároveň ale natočila jedny z nejúčinnějších propagandistických filmů nacistického režimu. Narodila se 22. srpna 1902. Celý život tvrdila, že byla především umělkyní a odmítala nést odpovědnost za to, jak její díla posloužila Adolfu Hitlerovi. Po válce už nikdy nenatočila velký film, přesto se prosadila jako fotografka afrického kmene Nuba i podmořského světa.

Většina dnů kolem nás jen tiše a nenápadně propluje. Někdy ale stačí vyslovit jedno datum a celému národu se vybaví stejný pocit zmaru, beznaděje a vzteku. Takovým datem je i 21. srpen 1968. Od Akčního programu KSČ přes Dva tisíce slov až ke zvacímu dopisu a Moskevskému protokolu. I tak by se dalo shrnout dění od dubna do srpna 1968, kdy se Československo nadechovalo ke svobodě.

Slovenský herec, dramatik a spisovatel se narodil 20. srpna 1941 a zamlada byl „fičúr“. Tak se na Slovensku říká frajerům. Nosil barevné košile s motýlkem, károvaná saka a v 50. letech i málo vídaný klobouk. Zásadně ignoroval módní trendy. To dokládá i fakt, že když později přibral, začal nosit pohodlné montérky. A to i do společnosti nebo na rozhovory do TV. Jakým byl otcem? Jak se seznámil s Milanem Lasicou? A kam při natáčení komedie S tebou mě baví svět chodil na kořalku?

Gabrielle Bonheur Chanel. Opěvovaná i kontroverzní. Narodila se 19. srpna 1883 hrubiánskému otci, který ji po smrti matky neváhal dát do klášterního sirotčince. Díky své bojovné povaze a výjimečnému talentu se jí podařilo vzepřít se osudu. Za druhé světové války byla podle některých zdrojů agentkou německé rozvědky. Sama to ale popřela. Jak získala přezdívku Coco a jaká byla její cesta mezi společenskou smetánku a mezi nejslavnější osobnosti módního světa?

1. srpna 1920 byl ratifikován 19. dodatek Ústavy USA, který umožnil ženám účastnit se voleb. Usilovaly o to víc než půl století. První organizovaná iniciativa vznikla roku 1848 na sjezdu v Seneca Falls, kde se ženy ostýchavě začaly brát o svá práva. Některé měly dokonce takovou trému, že musely své diskusní příspěvky pronášet za plentou. Když hnutí zesílilo, nechtěly některé radikálky čekat a k volbám chodily, byly za to však soudně potrestány.

Když v 80. letech spatřilo světlo světa cédéčko, způsobilo to poprask především mezi audiofily: jeho výroba připomínala sci-fi, jeho obsah nabízel úplně novou úroveň poslechu, a navíc se dalo nesčetněkrát kopírovat bez ztráty kvality. Hudební zážitek byl tak dokonalý, až to začalo fajnšmekrům vadit… Poslechněte si Příběhy z kalendáře k výročí historicky prvního masově vyrobeného alba ve formě kompaktního disku. Bylo jím The Visitors od skupiny ABBA 17. srpna 1982.