Před 2 týdny

Poslechněte si podcast: Grandhotel Pupp. Šest generací Puppů mělo dost energie, síly a financí své vize uskutečnit

Karlovarský Grandhotel Pupp je úspěšným pokračovatelem pohostinské tradice, která se zrodila před více než třemi sty lety. To se o mnoha hotelích na světě říct nedá. Jeho příběh je provázán s karlovarskou rodinou Puppů a je dokladem jejich vytrvalosti a obchodní zdatnosti. Šest generací Puppů mělo vždy jasnou vizi prvotřídního hotelu a dost energie, síly a financí své vize uskutečnit. Osud hotelu je poznamenán vzestupy i pády, které jakoby odrážely osudy naší země.

18:11

Příběhy z kalendáře

Vydává: Český rozhlas

Netradičním způsobem představuje posluchačům významné osobnosti, objevy, stavby a jiné dějinné události. Zaměřuje se na zajímavé a málo známé okolnosti týkající se konkrétního tématu a předkládá je formou zábavných příběhů, nikoliv jako lekci z dějepisu. Každý všední den přinese Jan Kovařík v doprovodu Terezy Stýblové nebo Moniky Valentové příběh, který chcete slyšet.

Web

Dnes 18:37

Cyril a Metoděj. Stihli vytvořit písmo, potkat se s papežem i založit arcibiskupství

Dnes slavíme příchod křesťanských věrozvěstů, jedné z nejznámějších bratrských dvojic v dějinách českých zemí. Přezdívá se jim „Apoštolové Slovanů“ a nejvýraznější stopu bezesporu zanechali právě u nás. Na tehdejší Velké Moravě. Se jmény to vůbec mají Cyril a Metoděj složité. V českých zemích byli dlouhé roky známí jako Crha a Strachota, narodili se ale jako bratři Michael a Konstantin. Oba se vydali na duchovní dráhu.

Včera 19:21

Mistr české komedie Oldřich Lipský. Limonádový Joe se promítal v 50 zemích

Existuje jenom hrstka režisérů, kteří mají ve své filmografii tolik povedených kousků. Filmy jako Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero, Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Limonádový Joe, Adéla Ještě nevečeřela, Tři veteráni nebo Ať žijí duchové, patří do zlatého fondu české kinematografie. Lidé se na ně mohou opakovaně koukat a pokaždé se u nich zasmějí. Může za to režisérský styl Oldřicha Lipského, který si vždy dokázal vybrat do rolí ty správné herce.

Před čtyřmi dny 20:11

Fráňa Šrámek. Buřič a obdivovatel ideálů mládí

Básník, spisovatel a dramatik Fráňa Šrámek zemřel 1. července 1952. Jihočeský Písek se stal inspirací jeho nejznámějších děl, Stříbrný vítr a Měsíc nad řekou. Jeho dílo se vyznačuje velkým obdivem k ideálům mládí a také bojovným anarchismem. Všechny po první válce překvapilo, že se tak jako jeho přítel S. K. Neumann nepostavil na barikádu socialistické revoluce. Šrámek naopak prohloubil lyrickou polohu svých básní. Pohřben je v rodné Sobotce.

Před pěti dny 19:36

Albert Einstein. Nejznámější, nejvlivnější a také nejrozpornější vědec dvacátého století

Albert Einstein nosil dlouhé vlasy už desetiletí před vznikem hnutí hippies. Zato nikdy nenosil ponožky, nevzal si je dokonce ani na přebírání Nobelovy ceny. Vyplazoval jazyk na fotografy od novin stejně drze jako na klasickou newtonovskou fyziku. Miloval hudbu a zahrál si na housle v doprovodu Alberta Schweitzera či Maxe Broda. Svoji obecnou teorii relativity publikoval 30. června 1905.

Před šesti dny 20:59

Konec těžby uhlí na Kladensku. Veselé hornické historky

Kladno bylo vždy spojováno s ocelí a uhlím. Ocelářský průmysl skončil velmi nechvalně a uhelné doly byly uzavřeny. Posledním činným dolem byl Důl Schoeller. A poslední vozík s uhlím ze ‚šelerky‘, jak se dolu říkalo, vyjel 29. června 2002. Příběhy z kalendáře se s nadhledem podívají na život horníků v Kladenském revíru. Dozvíte se, jak se v dolech pracovalo a jaké historky patří k těm veselým.

Před týdnem 20:40

Soutěže krásy. Historicky první Miss Universe byla finská krasavice Armi Kuusela

Před 70 lety se konala první světová soutěž krásy, kterou vyhrála finská krasavice Armi Kuusela. Jak se od té doby soutěže krásy proměnily, a jak si vybírají své krasavice v různých zemích? A kdo je vlastně krásný? Vybrala by barokní porota stejné dívky jako ta dnešní? A co všechno jsou matky schopné udělat, aby jejich dcery zvítězily v dětské missí soutěži? O tom všem si můžete poslechnout v dalším díle Příběhů z kalendáře.

Před týdnem 18:58

První bankomat. Inspirací byl automat na čokoládové tyčinky

První bankomat začal fungovat v Londýně 27. června 1967. Nápad na automat vydávající hotovost sice prověřil už v roce 1939 v New Yorku Luther George Simjan, provoz jeho zařízení ale po půl roce pro nezájem skončil. Teprve v roce 1967 uspěl Skot John Shepherd-Barron. Vadila mu omezená otevírací doba bank a tak se inspiroval automatem na čokoládové tyčinky, které jednoduše nahradil bankovkami. První bankomat vydával jednu desetilibrovou bankovku.

Před týdnem 21:21

Plavecký stadion Podolí. Chrám sportu, který se stal kulturní památkou

Dnes si připomeneme otevření známého pražského sportovního areálu, který je ve své kategorii považován za jednu z nejzdařilejších staveb na světě. Nachází se v bezprostřední blízkosti Vltavy na místě bývalého vápencového lomu. Komplex bazénů měl mít původně svou tribunu, ale nevešla se na relativně malý pozemek. Architekt Richard Podzemný proto přišel se vskutku geniálním řešením. Tribunu navrhl na střeše krytého bazénu. Budova je ve tvaru vlny, čímž se podtrhuje její účel.

Před týdnem 19:19

Batman. Michael Keaton chtěl roli odmítnout, aby mohl chodit na baseball

Nejslavnější film o Batmanovi od režiséra Tima Burtona měl v USA premiéru 23. června 1989. Fanoušci se rozčilovali, že hlavní roli dostal Michael Keaton. Ten ji chtěl dokonce sám odmítnout, aby mohl chodit na play-offové zápasy baseballového týmu Pittsburgh Pirates. Naštěstí tým nepostoupil. Keaton si tak postavu zahrál i v pokračování Batman se vrací. Jak Batman vznikl? Kdo ho hrál jako první a kdo jako poslední? A kdy se na příbězích netopýřího muže začali podílet Češi?

Před týdnem 20:57

Ferda Mravenec. Nejslavnější z blanokřídlých byl původně floutek se zálibou v opojném nápoji

První krátké komiksy s touto hmyzí celebritou se objevily na stránkách časopisu Pestrý týden 22. června roku 1927. Později se Ferda proslavil v několika knížkách, loutkových filmech i kresleném seriálu. Duchovním otcem mravenčího hrdiny byl všestranně nadaný kreslíř, spisovatel, karikaturista a novinář Ondřej Sekora. Inspiraci pro příběhy z mraveniště čerpal ze svých bohatých znalostí entomologie.