Velikán, který neměl rád velikášské řeči. Zemřel mladý 15. července 1904, ale patrně není na světě žádné divadlo, které by neuvedlo alespoň jednu z jeho her. Stejně tak asi neexistuje knihovna, kde by nebyly sbírky jeho povídek. Jeho začátky ale byly plné nepochopení. Povídky musel neustále krátit, aby vyhovovaly formátu humoristických časopisů. První uvedení Racka v Petrohradě úplně propadlo. Úspěch měl až díky Stanislavskému.

Bastilu postavili u hradeb na východním okraji Paříže během Stoleté války Francie proti Anglii. Pevnost měla 8 věží s cimbuřím a chránil ji vodní příkop s padacími mosty. Nebyla nikdy dobývána, až do 14. července 1789, kdy se na ni vrhl dav vzbouřené chudiny. Zajatému guvernérovi pevnosti pak uřízli hlavu kuchařským nožem, nabodli ji na kopí a za zpěvu písní nesli ulicemi Paříže. Tím začala Velká francouzská revoluce a 14. červenec je ve Francii státním svátkem.

Vlasta Průchová, významná česká jazzová zpěvačka se narodila 12. července 1926 v Ružomberku. Kouzlu jazzu propadla po seznámení s budoucím manželem Janem Hammerem, který patřil k průkopníkům tohoto hudebního žánru u nás. Největší popularitu si získala na přelomu 50. a 60. let díky soutěži Hledáme písničky pro všední den. Hned několik songů v jejím podání se stalo dobovými hity včetně duetu Až nám bude dvakrát tolik s tehdy začínajícím Karlem Gottem.

Ve světě plném lesku a přezdobenosti přišel Giorgio Armani s čistými liniemi a střízlivou elegancí. Jeho první kolekce v roce 1975 šokovala i nadchla. Zvlášť jeho slavné „power suits“ – dokonale padnoucí dámské kostýmy – ovlivnily styl celých generací. Oblékl Hollywood, redefinoval luxus a zapsal se do dějin jako muž, který naučil svět, že méně může znamenat více. Narodil se 11. července 1934.

Točil s Robertem De Nirem, a jeho Intimní osvětlení se každý rok promítalo v Carnegie Hall. „V momentě, kdy se rozhodnu, že budu dělat nějaký film, tak se do něj zakousnu jako buldok. Když mám v hlavě verzi filmu a někdo by se se mnou chtěl hádat, musel by mě zastřelit, aby dosáhl svého,“ říkal o sobě Ivan Passer (†86), který se řadí mezi nejúspěšnější české režiséry v Hollywoodu.

Základní kámen Karlova mostu byl pravděpodobně položen 9. července 1357. Podle pověsti určil přesné datum i čas císař Karel IV. Velmi důvěřoval astrologům a zvolil okamžik, který měl mostu přinést štěstí. Existuje i teorie, podle které se tak mělo stát 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut ráno. Když se všechny číslice tohoto data a času napíší za sebou, vznikne řada lichých číslic od jedničky k sedmičce a zase zpátky – takzvaný palindrom. Tento výklad má však řadu trhlin.

Narodil se 8. července 1838 v německé Kostnici. Do svých 53 let sloužil v armádě, bojoval v několika válkách a snažil se zde prosadit vývoj vzducholodí. To se mu nedařilo, a tak jako generál odešel do výslužby. V roce 1900 podnikne jeho vzducholoď první let. Neúspěchem se nenechá odradit. Získá přízeň veřejnosti i finance a vzducholodě se díky němu v Německu začnou používat k osobní dopravě. Jeho podnik patří před první světovou válkou mezi nejvýznamnější továrny v Německu.

Požár, který vypukl 7. července 1961 v dole Dukla v ostravsko-karvinském uhelném revíru, se stal největší poválečnou důlní katastrofou v Československu. Tragédii zaplatilo životem 108 horníků. Způsobila ji obyčejná náhoda: omylem spuštěný a naprázdno běžící pásový dopravník. Vinu za zmařené lidské životy ale nesl v první řadě politický systém. Chtěl po havířích nemožné a nedovedl zajistit odpovídající bezpečnostní podmínky a kompetentní vedení.

I jeden člověk dokáže velké věci. Třeba vzburcovat celý národ. Nebo naopak proti sobě poštvat zbytek světa. Jan Hus dokázal obojí. Jeho upálení na kostnickém koncilu 6. července 1415 mělo být jen vedlejší epizodou v mnohem větším příběhu. Způsob smrti nebyl zvolený náhodou. Jako kacíře ho měl oheň před poslední cestou symbolicky očistit. Byl tu ale i druhý, ryze praktický důvod. Trest upálením církev volila i proto, aby Husovým stoupencům nezbylo nic, co by mohli uctívat.