Narodil se 7. října 1847. Když si v dětství přečetl africké zápisky britského cestovatele Davida Livingstona, chtěl probádat neznámé vnitrozemí Afriky stejně jako on. A svůj sen si splnil. Došel až k Viktoriiným vodopádům a jako první na světě podrobně zmapoval jejich okolí. Prozkoumal východní okraj pouště Kalahari, plavil se po řece Zambezi a ubránil se bojovnému kmeni Mašukulumbů. Jeho žena Růžena rozhodně nebyla přísná semetrika z filmu Jára Cimrman ležící, spící.

Věhlasný pařížský kabaret Moulin Rouge otevřel poprvé své brány 6. října 1889. Jeho zakladatelem byl podnikatel Charles Zidler, který si vzal do hlavy, že vytvoří největší a nejkrásnější kabaret v metropoli nad Seinou. Jeho snem byl chrám zasvěcený ženě, tanci a kankánu. Aby ho mohl uskutečnit, spojil se se španělským podnikatelem Josephem Ollerem, který na sklonku 80. let 19. století už vlastnil divadlo Olympia.

„Bond. James Bond.“ Tato filmová hláška se umístila na 22. místě ze 100 největších filmových hlášek Amerického filmového institutu. První film z úspěšné bondovské série měl premiéru 5. října 1962. Název Dr. No distributorům ve světě zamotal hlavu. Japonská pobočka studia United Artists ho interpretovala chybně jako „Dr.? Ne!“ a plakáty v japonštině v překladu uváděly film „Nechceme doktora“. Agenta 007 měl původně hrát tehdy 58letý Cary Grant. Tržby dosáhly šestinásobku.

Jako rocková hvězda žila i zemřela. Před čtvrt stoletím ve svých 27 letech opustila tento svět Janis Joplin. Přesto stihla zanechat nesmazatelnou stopu. V hrdle měla zlato a v krvi většinou alkohol a jiné omamné látky. Milovala život rockové hvězdy a publikum milovalo ji. Čím více pobuřovala starší generace, tím více jí ty mladší oslavovaly. Časopis Rolling Stone ji zařadil na 28. místo seznamu sta nejlepších zpěváků všech dob.

Charismatický herec a divadelní režisér Jan Kačer jako by byl už od narození předurčen k tomu, aby překonával ty nejtěžší životní zkoušky, osudové rány, a aby za každý svůj okamžik štěstí a úspěchu zažil prudký pád až na dno. Narodil se 3. října 1946 do středostavovské rodiny, milujícím rodičům, ale už v útlém věku ho zasáhla první zásadní životní rána. Jeho otec, obuvník Vilém Kačer, spáchal sebevraždu.

Eduard Bass (1. ledna 1888–2. října 1946) měl jako jediný mužský potomek převzít otcův kartáčnický závod. Proto ho i otec poslal studovat techniku do Curychu. Jenže tam budoucí novinář a spisovatel propadl kabaretům a jejich jedinečné schopnosti nastavovat zrcadlo společnosti. Strávil pak na prknech kabaretů bezmála 15 let. Že potom odešel do Lidových novin, nebyla náhoda. Věděl, že kabaret jen po svém tlumočí novinové zprávy. A má-li být dobrý kabaret, musí být dobré noviny…

Událost, která naprosto zásadním způsobem změnila cestování. V době, kdy se očekávalo, že dlouhé vzdálenosti se budou napříště překonávat už jen letecky, rozhodli se v Japonsku vzkřísit železnici. Spousta lidí si ťukala na čelo. Když se ale Šinkansen 1. října 1964 rozletěl po kolejích, ztuhly jim škodolibé úsměvy. Vnitrostátní linky mezi dvěma největšími japonskými městy Tokiem a Ósakou zkrachovaly a lidé se přesunuli do vagonů rychlovlaku s krajinou svištící za oknem.

Vzniklo na začátku studené války jako společný projekt americké zpravodajské služby CIA a československých intelektuálů a politiků v exilu. Začalo vysílat z Mnichova. Zkušebně na Den nezávislosti 1950 a pravidelně od 1. května 1951. Nejprve jen v češtině do tehdejšího Československa, později i do dalších zemí socialistického bloku. Pracovaly pro něj osobnosti jako Ferdinand Peroutka, Pavel Tigrid, Karel Kryl, Ivan Diviš… Vysílání v češtině skončilo 30. září 2002.

Scotland Yard, dnes známý jako Metropolitní policejní služba nebo Metropolitní policie, byl založen 29. září 1829 v Londýně. V současnosti je asi nejznámější policejní organizací na světě. A to i díky tomu, že byl mnohokrát zpopularizován autory detektivek i filmaři. Scotland Yard ale rozhodně nebyl prvním policejním sborem. Dříve než v Londýně byl založen například v New Yorku či Paříži.

Přemyslovce Václava popisují legendisté jako velmi vzdělaného panovníka, který se stal obětí úkladné vraždy a vstoupil mezi svaté. Atentát údajně zosnoval jeho bratr Boleslav. Traduje se, že pozval knížete na oslavu a 28. září ráno, když se příkladný křesťan vydal na mši, ho s ozbrojenou družinou přepadl. Kdo Václavovi na prahu kostela ve Staré Boleslavi zasadil smrtící ránu už žádný kriminalista nevyšetří. S jistotou nelze určit ani to, zda zemřel roku 929, nebo 935.